Leden se pomalu přechýlil v únor a počasí se rozhodlo že už se trochu umoudří. Pro všechny to byla příjemná změna, obzvlášť to uvítali hráči famfrpálu protože mohli více trénovat na první zápas který měl být někdy na konci února. A věřte že bylo rozhodně lepší když vám nepřimrzali ruce k míči či koštěti a nepronásledoval vás všude ledový vítr společně se sněhovými vločkami.

Jednoho krásného úterý
všichni seděli u snídaně někdo se učil, někdo si četl Denního věštce...

,,Petere ty prase!" zakřičel u nebelvírského stolu černovlásek když Peterovi spadla hlava únavou do Siriusova talíře s ovesnou kaší. ,,No tak nespi!" drbl do něj Remus. ,,Eh co se ...?!" mrmlal Peter s obličejem od kaše. Remus s ním nakonec odešel do umývárny. James se potichoučku zasmál a Sirius na něj vrhl tvrdý pohled. Pak si k nim přisedli holky a Kate se hnedka uhnízdila Siriovi na klíně a začala mu něco špitat do ucha. ,,Jasněže s tebou odpoledne půjdu ale nemáme náhodou vyučování?" optal se jí. ,,Od kdy jsi tam zodpovědný?" dobírala si ho. Pak se do hovoru přidala Lily ,,pokud plánujete zase nějakou úleťárnu tak byste si opravdu měli dát pozor ať nezameškáte vyučování, víte jak je to důležité. A měli bychom začít s důkladným opakováním na OVCE". ,,Lily v klidu nevyšiluj, vždyť zkoušky jsou až v červnu to je ještě spousta času." odpověděla jí Kate.
Pak se ozval James ,,Lily nešla...nešla bys dnes do Prasinek? Se mnou?" ,,Jo" řekla potichu Lily. ,,Lily prosím bude to fajn uvidíš. Počkej ty .....ty jsi.....ty jsi řekla jo?" nechápal James. ,,Jo klidně půjdu" zopakovala Lily svou odpověď. V tu chvíli se James zvedl s vítězoslavným výrazem ve tváři a pak najednou spadl z lavičky a zhroutil se na zem, prostě omdlel.

***

,,Jamesi?!" mluvila mu před obličejem Lily. Konečně otevřel oči, znepokojeně se díval kde to leží, byl na ošetřovně. Jakmile však spatřil Lily tvář se mu rozjasnila. ,,Lily co se? Proč jsem tady?" zmateně se snažil si vzpomenout ale v hlavě měl jen černo. ,, Zhroutil ses u snídaně a omdlel si". Pak přišla madam Pomfreyová ,, už se vzbudil? Dobře tak si ještě vemte tohle a můžete jít na vyučování".

,,Tak už pojď Pottere, přijdeme pozdě na obranu a na té bych nechtěla chybět" Lily nasadila tempo protože přece jenom od ošetřovny k učebně OPČM to bylo dost daleko. ,,Ale no tak Lils počkej, nechceš přeci asi se tu zas sesypal ne ?" doběhl ji James s ďábelským úsměvem. ,,Si pitomec Pottere!" a rudovláska už se dala málem do běhu ale James se tak snadno odradit nedal a chytil se jí zezadu. ,,Tak já jsem pitomec jo? A kdo na toho pitomce čekal na ošetřovně co?!" podíval se jí zpříma do očí ale Lily uhnula pohledem. Teď ji dostal, nevěděla co říct popravdě ani nevěděla co dělá. Tady a s Potterem a proč na něj vůbec při tom jeho záhadném omdlení čekala? Lítost?! A to s ním jde zítra do Prasinek. Něco čemu se celé roky bránila. Takhle nějak pracovaly její myšlenkové pochody a ani si neuvědomila že pořád ještě stojí v tmavé chodbě kousek od učebny obrany která jistojistě za chvilku bude končit. Ohlédla se po tom brýlatém paku, ale nikde nebyl. Vtom jí padl zrak na výklenek u okna a rozesmála se. Seděl tam James s velmi ublíženým výrazem ve tváři. ,,Seš nenápadnej jak testrál na stromě víš to?" A on jen něco zamručel ,, bolí mě nožičky" a nechtěl se hnout z místa. Já ho nepoznávala choval se tak nějak jinak. Po půl hodině se konečně zvedli a když dorazili před učebnu, Lily celá zrudla neměla ve zvyku chodit do hodin pozdě.
Zaklepali a vešli dovnitř, byli však překvapeni když tam byl normální zasedací pořádek a jejich spolužáci opisovali něco z tabule.

________________________________________________________________________
Takže čau
Vítejte opět u další kapitoly. Už se nám tu začíná rýsovat nějaký vztah mezi Jamesem a Lily ❤. Jen tak mimochodem tu hlášku ,, seš nenápadnej jak testrál na stromě" jsem si nevymyslela ale četla jsem ji v nějaké ff tak snad nevadí že jsem ji tu taky použila.
Budu ráda za hvězdičkuy popřípadě i komentář.😊
Andy