Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

24.kapitola Zázraky se dějí

Z pohledu Jamese

Vidím... že pan Potter má nejspíše zamlžené vnitřní oko, dávejte pozor!" přišla ke mně ta můra.
,,Ale tam sněží paní profesorko!".
vykřikl jsem. ,,Ale jistěže že tam sněží, věděla jsem to již dávno ze svojí orbity (věštecké koule)" říkala si jakoby pro sebe profesorka Entcausth. Právě jsme měli jasnovidectví a mně to totálně nebavilo, vůbec nechápu proč jsem si to ve třeťáku vybral. Možná to bylo kvůli Tichošlápkovi, protože se mu zrovna v té době líbila jedna holka co by se dala označit za murénu. Remus, Lily a myslím že i Kate měli věštění z čísel a Peter měl studium mudlů, upřímně nechápu na co mu to je.
Naštěstí jsme to neměli s nikým spojené, takže tu byl jen Nebelvír.
,,Hej Tichošlápku, vstávej!" drcl jsem do něj protože si očividně dával dvacet.

Nakonec jsme tu hodinu nějak přežili ale neobešlo se to bez úkolů, napište pojednání jak na vás působí sny, dobré i špatné a jak vás následně ovlivňují.
,,Taková kravina" dohadovali jsme se o tom se Siriusem ještě na obědě. ,,Co zase řešíte?" přisedl si za námi Remus.
,,Ale ta můra, Entcausth nám zase dala za úkol nějaké nesmysly" vysvětlil mu Sirius. Já jsem jen potichu přizvukoval poněvadž jsem měl plnou pusu bramborové kaše. Pak si k nám přisedla, tedy lépe řečeno sedla k Tichošlápkovi Kate a začali se muckat. ,,Hej lidi, jsem tolerantní ale tohle je moc. Já se chci najíst, nemůžete se muckat někde jinde než u oběda?" Kate se na mě podívala takovým tím zabijáckým pohledem a odešla za Amy a Lily aby se taky najedla.
Cítil jsem že se na mě Sirius zlobí a tak zbytek oběda proběhl téměř mlčky. Ano trochu mě to užíralo ale co nadělám? Nic.

***

,,Ale ale kdopak to tu je? Lily, moje Lilianka" začal jsem potichu, nechtěl jsem ji vyděsit. ,,Co zase chceš Pottere?" trochu na mě vyjela. Rozhodl jsem se že budu hodný a tak jsem nasadil psí kukuč( který mimochodem skvěle umím od Siriuse :D) a zeptal se ,,copak vypadám že něco chci? Jen jsem se chtěl zeptat..." ,,Ne na rande s tebou nepůjdu" přerušila mě. ,,To jsem nemyslel jen jsem se chtěl zeptat co tu děláš tak sama?" dokončil jsem myšlenku. Lily totiž seděla v prázdné společence v křesle u krbu a ještě zamotaná v dece a očividně si četla knížku.
,,Páni to si snad zapíšu, Potter mně nezve na rande" řekla s trochou ironií v hlase. ,,Jen do mně užij si to" odvětil jsem a chystal se k odchodu ale ona se zvedla a jakoby chtěla jít za mnou. A jak byla zamotaná v té dece tak spadla na zem. ,,Opatrně, ať si neublížíš to bych byl moc smutný" řekl jsem, zvedl ji do náruče a položil zpátky do křesla. Očekával jsem facku nebo aspoň nadávku. Nic, místo toho mi poděkovala a řekla ,,no když tě to zajímá tak Amy šla do knihovny a mně se nechtělo a Kate si šla s Blackem, sorry se Siriusem zalítat." opravila se, tak jsem se na ni upřeně zadíval. ,,Už myslím před Vánoci jsme spolu uzavřeli dohodu že mu nebudu říkat Black a on mně Evansová" dodala když viděla můj pohled.
,,Ale ty taky nemáš svůj věčný doprovod?" konečně se na mně usmála. Pak ukázala vedle sebe na gauč abych si sedl. Zářil jsem jako sluníčko. ,,No jo nemám poněvadž Tichošlápek je s Kate a Remus šel čirou náhodou taky do knihovny. To je mi nějaká moc podivná náhoda už se to takhle stalo několikrát" ,,Že by se nám vlček zamiloval" řekla Lily a do mně jako když uhodilo, sakra jak to ta Lily myslí, že by něco tušila.
,,Hele vím nad čím přemýšlíš a dřív než se zeptáš jestli o Removi vím tak ano vím". Tímhle mi doslova vyrazila dech, vůbec jsem netušil že to ví, chvíli jsem lapal po dechu a trochu zazmatkoval. ,,Vědí o tom i holky?" zeptal jsem se. ,,Ne holky nic neví, aspoň myslím. Sirius by to určitě Kate jen tak neřekl." ,,Jak ses to sakra dozvěděla?" ulítlo mi a nedokázal jsem se zarazit. ,,No ona to byla vlastně náhoda, vím to už asi někdy od konce září, viděla jsem vás". Další šokující zjištění pro mě. ,,Ty to víš už skoro od začátku roku? A držela jsi to v tajnosti. Tak to tě teda obdivuju". Teď jsem si byl jistý, důvěřoval jsem jí. ,,A vím taky další věc, pravděpodobně to souvisí s vašimi přezdívkami. Jste zvěromágové?" překvapila mě že věděla i tohle. ,,Jo, jsme" dodal jsem poraženecky. ,,Je mi ho hrozně moc líto, chudák Remus" ,,Jo to mě taky".

,,Víš že se s tebou docela hezky povídá" řekl jsem jí po chvíli a byla to čistá pravda.
,,Hmm ujde to, a myslíš že mám Removi říct že to vím? Víš je kamarád a chci aby to věděl." ,,No já nevím" nadhodil jsem, byl jsem z ní docela zmatený. A pak ve mně hnulo nejspíš moje ego či co a vypadlo ze mně ,,takže Remus je kamarád jo? A co já?". Čekal jsem něco typu ,,potterovské střapaté pako" ale už poněkolikáté mně milé překvapila ,,Ty jsi? Já vlastně nevím, občas se chováš naprosto nemožně a občas zase normálně třeba teď". Ale v tu chvíli jsem zaslechl jak někdo přichází portrétem. Lily se bleskurychle vymotala z deky a vyběhla schody do dívčích ložnic.
Užasle jsem tam seděl a trochu rozzuřeně jsem koukal na toho rušitele. A kupodivu to byla nějaká banda prváků.
Vtom mně něco napadlo popadl jsem tu knížku co tu Lily nechala a běžel k nám do pokoje.
Tam jsem popadl svoji druhou lásku moje koště. Otevřel jsem okno a vyletěl směrem k dívčím ložnicím. Věděl jsem že po schodech bych se tam nedostal. S tím už jsem měl já i Tichošlápek bohaté zkušenosti.
Opatrně jsem si otevřel okno a potichu se dostal dovnitř a koště opřel o zeď. Lily seděla na posteli a zdálo se že nevnímala okolí. Tak jsem před ni položil tu knížku a zeptal se ,,proč jsi tak rychle utekla? Přišla tam jen banda prváků." ,,Jamesi nemyslel jsi na to že kvůli tvému pokřikování nás dva zná celý hrad a když by nás viděli jak spolu sedíme na gauči a povídáme si tak by z toho vyvodili patřičné důsledky?" položila mi dost těžkou otázku a já nad ní dumal docela dlouho. Po chvilce jsem vzhlédl a Lily už si zase četla.
,,Co to čteš?" Lily se ke mně obrátila a usmála se ,,jeden mudlovský román Rozum a cit, to asi neznáš". ,,Ne to opravdu neznám, o čem to je?"
Tak mi začala sáhodlouze vysvětlovat děj popravdě to bylo na moji hlavu hrozně složitý ale Lily to asi bavilo tak jsem poslouchal.

,,No a teď se Lucy Steelová svěřila Elinor že je tajně zasnoubená s Edwardem" dokončila Lily své povídání. ,,Páni tak to je složitý" nevěděl jsem co říct. Pak jsme uslyšely kroky po schodech sem, Lily zase chtěla ,,vzít do zaječích" ale nebylo kam. Já jsem zvažoval jestli stihnu uletět ale nakonec mně Lily strčila do skříně a zavřela. Dveře se otevřeli ,,To seš celou dobu tady? Já myslela žes byla s Amy v knihovně." tenhle hlas byla Kate a pak se přidal druhý nejspíš Amy ,,ne v knihovně byl jen Remus". ,, A není to jedno? Pojďme už na večeři, bude šest". Pak jsem uslyšel jak odcházejí, chvilku počkal a vyšel ze skříně. Rychle jsem zmizel na koštěti ven.
______________________________________________________________________________________
Takže čau
Tahle kapitola je trochu delší než jsem plánovala, přestože tam v podstatě o nic nejde. Ale i tak doufám že se vám líbila.
Chci se vás ještě zeptat, je lepší psát kapitoly z třetí osoby (jak mám většinu kapitol), nebo z něčího pohledu jak u těchto dvou posledních kapitol?

🔹🔹🔹Andy 🔹🔹🔹

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro