Profesorka Mcgonagallová odešla a kluci se hned začali hádat.

,,Ty seš vůl, proč sis nechal napařit trest a potom nám ještě přitvrdíš, já myslel že ti na té party záleží to tys chtěl abychom ji dělali," křičel James na Siriuse.

,,Jamesi jen ti musím připomenout že já jsem Tichošlápek nikoliv vůl, jen tak mimochodem kdo chtěl abychom dělali lumpárny? Ty!! Kdo chtěl abychom chytli paní Norrisovou? Ty!! A zase jen ty," křičel na něj stejně Sirius s náznakem ironie.

,,Já myslel že ty sis to taky užíval stejně jako já a jestli tě to najednou přestalo bavit tak prosím! klidně odejdi!" řekl mu James a pokračoval ,,pravý Poberta a stvořitel plánku se ničeho nebojí a je pro každou lumpárnu a ty tresty už k tomu prostě patří začínám o tobě pochybovat Siriusi."

,,Jamesi ale o tohle nejde, já si chci užít srandu ale už nám dokonce školy zbývá jen 5 měsíců tak se snaž chovat už trochu dospěle, vždyť budem za chvíli ve válce a už to nebude jen hra, život bude skutečný, může se stát že jeden den budeš a druhý den už ne. Tak už dospěj prosím!"

,,že to říkáš zrovna ty!" vypěnil James a pokračoval ,,ty který donedávna flirtoval a sváděl každou holku v okolí pěti metrů a byl pro každou srandu".

,,To nepopírám ale okolnosti donutí člověka dospět a změnit se. Copak ty jsi nepoznal že to byla vždy jen fasáda, musel jsem se přetvařovat. Tvrdý život mě naučil ale to jsi ty nikdy nepochopil co je to když na tobě vlastní matka zkouší cruciatus nebo neustále narážky na krvezrádce!" Sirius se odmlčel a pokračoval ,,tys byl vždycky v klidu, opečovávaný jedináček. Není divu že se pak chováš takhle!" a pak ještě utrousil ,,a Evansová tě stejně nikdy nebude chtít" a Sirius zmizel za portrétem Buclaté dámy.

,,Jen si jdi ty idiote, naříkej si třeba ve Zmijozelu ale pak už sem nelez!" křikl za ním James ale nemělo to žádný smysl Sirius už ho neslyšel.

,,Důležité oznámení!, musím vám s lítostí říct že silvestrovská párty se ruší " řekl James když jej všichni poslouchali.

,,A proč?" zahučel jeden kluk z pátého ročníku.

,,Z osobních důvodů" řekl James a chtěl se vypařit protože mu bylo jasné že jsou asi všichni naštvaní.

,,Víte proč se to ruší? Protože tady toho parohatýho blbce zas něco napadlo takže jsme od Minnie dostali trest přímo na dnešní večer, děkujeme ti Jamesi," ozvalo se ode dveří to se totiž vrátil Sirius.

,,Ty si nedáš pokoj že? Pořád budeš rýpat."

Najednou se všechno tak rychle seběhlo a James a Sirius stáli uprostřed společenky naproti sobě s napřaženýma hůlkama, nikdo ní neříkal všichni se zatajeným dechem sledovali jak to dopadne.

,,No tak nechte toho" křikl na ně Remus který se tu zčistajasna objevil ale to už se ti dva váleli po zemi a prali se.

,,Jak malí kluci, no tak nechte už toho!" okřikly je Kate a Amy. Nakonec se jim podařilo je od sebe oddělit. Kate chytla Siriuse a Remus s Amy drželi Jamese. Sotva je zatáhli do klučičí ložnice to však začalo nanovo.

Remus už to nevydržel a zakřičel ,,petrificus totalus" a oba byli spoutaní. Kate začala mluvit:

,,Nevím co jste si tak najednou udělali ale máte spolu trest tak byste se měli pokud možno usmířit a ty Siri se zklidni nebo s tebou končím chápete oba?"

Tahle věta na ně zapůsobila, takže už po sobě nevrhali zlostné pohledy a Sirius se podíval na Kate a nasadil psí pohled.

Za chvíli už byli zbaveni pout a oba se převlékali do teplého oblečení protože jim bylo jasné že ten trest co si pro ně Minnie připravila bude v Zapovězeném lese a to není nic příjemného obzvlášt za úplňku.

,,Reme takže chápeš ten plán doprovodíme tě k Madam Pomfreyové a pak se pokusíš zůstat v Chroptící chýši nebo aspoň v té chodbě od vrby mlátičky a my tam za tebou přijdem," říkal mu James tiše zatímco šli k ošetřovně, Remus jen přikývl.

,,Pokud to ovšem zvládneme se tam dostat," zamručel Sirius ale nechtěl to Removi dělat ještě horší. Došli na ošetřovnu, Rema předali Madam Pomfreyové a šli do kabinetu Profesorky Mcgonagallové.

,,Dobrý večer pánové, vidím že jste se teple oblékli to je správné půjdete totiž do Zapovězeného lesa, potřebuji aby jste nasbírali Seliniakó louloúdi je to malý modrý květ a velice užitečný."

,,Teda to snad neee. Minnie nám dala úkol jak pro prvňáky jít do lesa a hledat nějakou kytku," skoro to vypadalo že si Sirius stěžuje

,,Proč mlčíš, ty se ještě zlobíš?" ptal se Jamese zatímco šli do vstupní síně kde měli sraz s Hagridem.

,,Přemýšlej to nebude tak jednoduchý jak se zdá, víš co symbolizuje modrý květ? Je to symbol touhy, nenaplněné touhy," říkal James. Tak šli tiše dokud na ně nezavolal Hagrid.

,,Ahoj kluci tak co jste zas provedli?"

,,Ahoj Hagride ty půjdeš s náma  že jo?" zeptal se ho Sirius.

,,Ne bohužel jen k lesu pak už ne."

U lesa jim popřál hodně štěstí a odešel.

,,Kde myslíš že ta kytka bude?" řekl po chvilce ticha Sirius.

,,No hned tady to nebude, bude to hlouběji pokud to vůbec je skutečné," odpověděl mu kousavě James.

,,Tak furt nepřemýšlej nad tím symbolem a hledej," rýpl do něj Sirius. Už byla tma a oni to museli najít co nejdřív. Už byli docela daleko ale pořád to tu poznávali, les znali hodně dobře.

,,Podívej tam něco září," řekl Sirius když si toho všiml.

,,Jo něco tam je," souhlasil James. Před nimi se zjevila modře zářící mlha a z ní vystoupila postava. James se k ní blížil stále víc a víc.

,,Vždyť to je Evansová," zatajil se mu dech a šel k ní jako omámený. Už byl skoro u ní když vtom mu zmizela a objevila se o kousek vedle a zasmála se, byla jakoby prostoupená tím modrým světlem a mlhou.

,,Jamesi už jsi vzal to kvítko?" křičel na něj skrz mlhu Sirius.

,,Sakra kde si? Co blbneš vzpamatuj se vždyť je to jen přelud," ale James ho nevnímal. Sirius se pokoušel to proklaté kvítko utrhnout ale nešlo mu to. Ten přelud, Lily se kolem té květiny pořád ochomýtala a naznačovala že tu květinu musí utrhnout James ale ten byl dokonale omámený.

,,Jamesi poslouchej mě, myslím  že Lily chce ten květ chce abys jí ho utrhl," snažil se Sirius nalákat Jamese. Zabralo to jakmile totiž James utrhl tu květinu, mlha přelud i světlo zmizelo a jemu v ruce zůstal malý namodralý květ.

,,Lumos," řekl Sirius a posvítil na ni vypadala docela obyčejně. Vtom se James probral.

,,Kde jsme? Proč mám v ruce tu kytku? A proč si nic nepamatuju?"

,,No konečně, víš byl jsi omámený a měl jsi pravdu s tím symbolem promiň že jsem ti nevěřil, a taky že jsem na tebe dnes křičel," řekl Sirius.

,,Já byl omámený?" divil se James.

,,Taky se ti chci omluvit za to co jsem ti řekl, tak ale teď už pojďme musíme na naším vlčkem," a místo Jamese tam stál jelen.

Za chvíli už pes i jelen byli z lesa venku a běželi k vrbě mlátičce. Proklouzli dovnitř a běželi tajnou chodbou rázem se ocitli v pokoji v chroptící chýši. Vlkodlak vypadal jakoby na ně čekal a hned na ně skočil. Měli co dělat aby ho zvládli až do té doby než bylo ráno.
V tom jim nepomohla ani malá hloupá krysa.