Pomaličku se přiblížil večer a Remus byl čím dál nervóznější. Bubnoval prsty na parapet, na kterém seděl. James si leštil svoji lásku- koště. Peter do sebe ládoval čokoládkové žabky jednu za druhou. A Sirius byl merlinví kde.

,,Měli bychom jít." prohlásil James a odložil koště na postel. ,,Nojo beztak už je Remík celý bledý nedočkavostí co?" Zasmál se Peter a vstal, připravený na dlouhou noc.

Ve společence, kde bylo stále ještě docela dost lidí, se k nim připojil Sirius a už už se chystali prolézt portrétem. Vtom z jednoho křesla vyletěla drobná blondýnka a vrhla na ně zkoumavý pohled ,,Co se stalo Removi?"
James si vyměnil pohled se Siriem a ten jí odvětil
,,Nemusíš mít obavy Cauldwellová. Removi je jenom špatně a vedeme ho na ošetřovnu, aby to náhodou nehodil někde tady. Tak nás omluv spěcháme." A spěšně se protáhli portrétem pryč.

Když uháněli mlčky po chodbách bradavického hradu, Sirius se najednou krátce tiše zasmál. ,,Ti jebe už nebo co?" Obrátil se na něj vyčítavě Peter, který klusal za nimi a měl co dělat aby jim stačil.
,,Ne, ale myslím, že tady vlček má zřejmě nějakou potenciální přítelkyni. To já poznám, ona zčervenala totiž." Ušklíbl se zase Sirius.  ,,Fakt, děsně vtipný Tichošlápku." Zavrčel na něj vztekle popelavě bledý Remus a hodil na něj nevraživý pohled.

Konečně se dostali ven na školní pozemky, oslnivě bílý měsíc již zářil na obloze. ,,Sakra, já vám říkal, ať si pohnem" zakňučel Peter a všichni sledovali Remuse jak se chvěje a skučí pod náporem bolesti.
,,Musíme ho dostat aspoň k Zapovězenému lesu, nebo do Chroptící chýše." Zamumlal James, když se zase a opět jejich kamarád začal proměnovat na krvelačné monstrum.

***

Po nějaké době už tu nebyli žádní chlapci nýbrž jelen s mohutným parožím, velký černý pes, krysa, kterou se ostatní snažili nezašlápnout jelikož se jim jako obvykle pletla pod nohy.
Naproti nim se zvedla obrovská šelma se šedivou srstí a jediné rozdíly mezi jejím vzhledem a skutečným vlkem byly kratší čenich, lidské oči a chlupatější ocas.
Pes štěknul aby upoutal vlkodlakovou pozornost a pomalu se jim podařilo nalákat jej mezi stromy Zapovězeného lesa.