Myslela jsem, že nemám žádnou pořádnou obálku, která se mnou šla od začátku, protože jsem tolikrát ztratila své data. Tolikrát mě to poslalo na začátek a každou obálku jsem oplakávala - byl to důvod proč jsem měla tolik neaktivních období (které ukončila vždy jen moje láska pro grafiku a mé pokusy o ní) a nedávno - baf - projížděla jsem staré konverzace a vykoukla na mě koláž na které jsem sledovala svůj postup.

Trošku hledání na internetě a našla jsem originální obrázek. Znovu jsem na něj mohla hodit svůj momentální um a styl a teď jsme zase tady. Obálka, která prý jednou našla domov, je zase tady a i kdyby byla navždy jen můj deníček, jsem ráda, že je. Je to relikvie z dob, kdy jsem psala graphic s f a učila se základy photoshopu a já ji miluju dvakrát tolik právě kvůli tomu.

Omlouvám se za sentimentalitu, ale zrovna s touhle prací se jí neubráním, tak buďte shovívaví.