Domem se rozdrnčel hlasitě telefon, což Haymitche probudilo z nepohodlného spánku. Zvedl se z podlahy a celý polámaný došel k telefonu.
Úplně zapomněl na dnešní konferenci, která se konala večer ve čtvrtém kraji. Když nastoupí na nejdřívější vlak, tak má šanci přijet včas, ale nemá hlídání.
Když v tom mu hlavou probleskl nápad a tak upaloval okamžitě do koupelny.
„Hej." Zatřásl s ní, zatímco ještě spala na zemi. „Vstávej!" Zatřásl s ní o něco víc a hruběji.
„Co je?" Zvedla se do sedu a on musel přiznat, že vypadala hrozně.
„Něco bych od tebe potřeboval."
„Už žádný pití prosím." Zamručela a chytla se za hlavu.
„To jsem teda fakt nemyslel." Protočil očima pak se na ní podíval. „Mohla bys mi pohlídat děti? Jenom dneska, vyprávíš je do školy, pak jim dáš najíst a pak je zaženeš do postele. Všechno zvládnou sami. Zapomněl jsem, že mám docela důležitou konferenci a musím ji stihnout. V noci bych hned přije-..."
„Ráda ti pohlídám děti." Kývla s úsměvem. „Jen už moc mluvíš a já nejsem ve stavu, kdy tolik informací vstřebám." Promnula si kořen nosu.
„Jasně, jasně, vem si aspirin, je v kuchyni nad dřezem. Jsi moje jediná naděje, fakt to zvládněš?"
„Samozřejmě, že to zvládnu. Přestaň mě podceňovat, dojdi si pro sako a už běž, já to tady zvládnu." Vyhnala ho pryč.
Hned jak se za ním zabouchli dveře, rozhodla se připravit dětem, které se zkulturňovaly v koupelně, něco ke snídani.
Vytáhla na stůl dvě misky a krabici s cornflaky a z lednice vytáhla mléko.
„Já mám ale alergii na laktózu." Zastavil jí Chris, hned jak si všiml mléka.
„Oh..." Zarazila se, o tom jí Haymitch nic neřekl, snad by se jí o něčem takovém zmínil, nebo ne? „Tvůj strýček mi o tom neřekl."
„Asi zapomněl." Pokrčil rameny.
„Tak co bys chtěl ke snídani?" Usmála se na něj.
„Lívance!" Vrátil jí úsměv.
„Já jsem taky alergická." Prohlásila okamžitě Sára, když zaslechla rozhovor o lívancích.
„No..." Zarazila se Effie, trošku se jí to začalo vymykat. „Lívance už teď nestihneme, ale co třeba banán? A lívance vám udělám po obědě, co vy na to?"
Dvojčata se na sebe podívala a pak na sebe nakonec smířeně kývli. Effie se ulevilo, rozhodně si je nechtěla nějak poštvat vůči sobě.
Dala dětem do ruky banán a vypravila je do školy a pak se pustila do poklízení. Uklidila skleničky po včerejšku a pak trochu poklidila v dětském pokoji. A nakonec se dala do příprav oběda. Snažila se vyvarovat laktóze.
Děti se vrátily kolem druhé a dostali oběd.
„Teto Effie zahrajeme si potom na schovávanou?" Zeptá se Sára, když jí Effie naskládala dva lívance a zalévala je sirupem.
„No, jasně." Usmála se na ní a přešla se sirupem k Chrisovi. „Zahraješ si s námi, Chrisi?" Nalila mu na lívance sirup.
„Hm, možná." Začal se hrabat v jídle jako to dělal celý oběd. A celou dobu byl zamlklý. Teda možná byl takový vždycky, ale Effie přišlo, že ho něco trápí.
„Chrisi, co je s tebou? Myslela jsem, že jsi se na lívance těšil." Sedla si blíže k němu.
„Co je ti do toho." Zamumlal tiše, takže neměla ani šanci to pořádně zaslechnout.
Sára se zachichotala. „To bude asi tím, že..." Ale rychle jí překřikl Chris.
„Sklapni, Sáro!"
„Ale notak, Chrisi, takhle se ke svojí sestře přece nemůžeš chovat."
„A proč by ne?! Co je vám vůbec po tom! Prostě mě zmlátili, jenom proto, že jsem divnej! Ale jí nikdy neudělají nic, protože to je holka a narozdíl ode mě má kamarády!" Praštil příborem do stolu a utekl se slzami na krajíčku do dětského pokoje.
Effie se zmateně otočila na Sáru.
„Říkala jsem jim, že ho mají nechat být." Špitla tiše a sklopila raději oči, aby se vyhla Effiyinému vyčítavému pohledu.
„Takhle se přece kamarádi nechovají a sourozenci už vůbec ne, Sáro. Měli byste s bráchou držet spolu." Povzdechla si.
Tak moc jí to připomnělo situaci s její vlastní sestrou. Taky chtěla být tak moc oblíbená a Effie žila celou základní a střední školu v jejím stínu.
„Půjdu si promluvit s Chrisem." Zvedla se od stolu a nechala Sáru v jídelně.
Vyšla nahoru po schodech a zaklepala na pootevřené dveře od dětského pokoje.
„Chrisi... Můžu dál?" Chvilku vyčkala a když se neozval rozhodla se vejít.
Christian seděl na své posteli a v ruce držel vycpané plyšové zvířátko, které, jak Effie po chvilce zjistila byla ovečka.
Přisedla si v tichosti k němu na postel.
„Víš, Chrisi, vím, jak se cítíš." Promluvila po chvilce.
„Jo, to určitě." Zamumlal.
„Ne, opravdu." Začala ho přesvědčovat. „I já jsem měla sestru, která byla v té úžasné partě, kterou obdivovala celá škola, víš? Taky jsem žila v jejím stínu a poté i později v budoucnosti, když jsem se přestala se svou sestrou stýkat, protože jsem ji nedokázala odpustit, jsem byla ponižována a ještě před rokem se na mě lidé koukali skrz prsty za to, jaká jsem byla a co jsem dělala. Nejsem pyšná, že jsem losovala děti do her, ale ve chvíli, kdy jsem přišla na to, jak špatně to je, jsem už nemohla couvnout, nebo by mi vzali jedinou rodinu, kterou jsem měla. Mou sestru, kterou jsem od té doby sice neviděla, ale i tak jsem si postupem času uvědomila, že za to ani tak moc nemohla a odpustila jsem jí. A stejně jsem o ní přišla při Revoluci, byla na špatném místě ve špatnou chvíli a stále si to vyčítám, že jsem jí nevarovala o tom k čemu se schylovalo a proto byla v centru v ten den, kdy se tam setkaly rebelové s mírotvorci. Chápeš co tím chci říct? Ikdyž se tvoje sestra chová tak jak se chová, jen proto, že má kolem sebe tyhle lidi, neznamená, že i ona je špatný člověk."
Chris seděl v tichosti a vypadalo to, že neposlouchá, ale celou dobu jí naslouchal velmi bedlivě.
„Chtěl bych být sám." Špitl a Effie jen kývla a opustila pokoj, ale na chodbě narazila na nezvaného posluchače.
Sára se jí vrhla kolem pasu a Effie jí pochvilce také objala.
„Půjdu za ním a omluvím se mu." Odtáhla se od Effie a šla za svým bratrem.
Nakonec se zbytek odpoledne táhl v poklidnějším duchu a další drama už se nekonalo. Effie večer uložila děti do postele, Sára usla téměř okamžitě, ale Chris stále nemohl nějak usnout.
„Effie?" Zašeptal, když se chystala odejít. Jenom Sára jí oslovovala teto, Chrisovi to nějak nešlo na jazyk.
„Ano, Chrisi?"
„Mohla bys prosím..." Šeptal a posunul se v posteli, aby jí udělal místo.
Effie se pousmála a lehla si k němu na postel.
Chris se jí stulil do náruče. Effie ho hladila ve vlasech a on nakonec po chvilce usnul, čehož si Effie nevšimla, protože také pochrupovala a nakonec usnula s Chrisem v náručí.