Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Pravda

"Uf." řekla jsem a svalila se na postel. Vážně jsem se neměla tak přecpat těch muffinů.

"Tak. Co chceš do oběda dělat? Chceš se ještě projít po ulici?" zeptala se mě Dora a taky si sedla na postel.

"No..." řekla jsem a narovnala jsem se.
"Začneme tímhle: Co se to s tebou děje?!"

"Co?"

"Chováš se divně."

"Co prosím?"

"Ale no tak... Když jsme byly ráno na ulici, chovala ses úplně jinak, než když nás přivítal Gray."

Jak jsem dořekla větu, Dora se začervenala.

A jsou jenom dva důvody proč se člověk červená. Buď je naštvaný, nebo...

Pane bože!

Gray!

"Tobě se líbí!" vyjekla jsem a Dora nabrala ještě víc červené barvy.

"Vůbec nevím o čem to mluvíš..." zalhala Dora a nervózně si vjela rukou do vlasů.

"Lhaní ti fakt nejde..."

Dora vstala a rychle došla k oknu. Pak se opřela o topení pod oknem. Bylo vidět jak přemýšlí.

"Jdu mu to říct!" vyhrkla jsem, rychle vstala z postele a mířila ke dveřím.

"Ne!" vykřikla Dora a já se zastavila.

"Doro,..." začala jsem, ale nakonec mi přišlo zbytečné větu dokončovat, a tak jsem vyběhla ze dveří.

A Dora za mnou.

Řítila jsem se přes chodbu až do Grayova pokoje. Dora mi byla v patách.

Když jsem vtrhla do pokoje, Gray vzhlédl. "Co se děje?"

Do pokoje se přiřítila i Dora.

Já se na ni podívala a ona zavrtěla hlavou.

"Chtěla jsem ti říct, že -" začala jsem, ale Dora mi skočila do řeči.

" - Že se ještě půjdeme projít po ulici."

"Tak dobře..." řekl Gray. "Ale nebuďte tam moc dlouho."

"Jistě 'šéfe' " zasalutovala jsem mu, Dora mě hned vzala ruku a odtáhla mě pryč.

"Jo, a ještě..." ozval se z pokoje Gray.

Vykroutila jsem se že sevření Dory a ujistila ji: "Už mu nic neřeknu..."

"Hej Coffee!"

"Co?"

"Tady." řekl Gray a podal mi malou kovovou součástku jakou měl i on a Dora. "Připevni si to na krk."

Vzala jsem součástku do ruky a přiložila ji ke krku. Součástka se mi přisála ke kůži.

"Au..." sykla jsem. "K čemu to je?"

"Ještě ti to řeknu. Můžeš jít."

Sáhla jsem si na kovovou součástku nyní připevněnou na mém krku a odešla.

Tak...12. Kapitola (aspoň myslím :-)),tentokrát věnovaná ixithedog.
Doufám, že se líbila.
Dejte prosím hvězdičku nebo comment.

Díky!

Rossaatika:)

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro

Tags: