Neboj se nevyhrát nic bez boje,

protože i to největší prokletí se dá zlomit.

A tak se neboj to aspoň zkusit,

 a dokázat svému milovanému svou věčnou lásku k němu....

Austyn bral schody do věže po třech a na okamžik dostal chuť rozkopnout závoru, ale pak se rozhodl neplýtvat silami na takové malichernosti. Přesto se zcela neovládl a prudkým pohybem rozrazil dveře, až narazily do zdi. A vtom mu došlo, že se zachoval jako blázen, když se vydal do nepřítelova tábora neozbrojen.

Holly zahalila své krásné tělo do tenkého smaragdově zeleněno roucha protkávaného zlatou nití a na krku jí visel jako kapka krve velký rubín...A kolem svých štíhlých boků si uvázala tkaný opasek, ze kterého visela diamanty posázená kulička.

Vlasy se pokusila spoutat zlatou síťkou, ale neposedné kudrny unikly ze svého vězení a vzdorovitě se kroutily kolem její hlavy.

Stála před oknem a byla tak krásná a důstojná, že Austyn nemohl dělat nic jiného, než se ze všech sil snažit nepokleknout u jejích nohou a nenabídnout jí své srdce a duši na znamení své podřízenosti.

 Ale její nevinná póza mu bolestně připomněla vlastní propocenou košili a neupravený vzhled.

 Prudce oddechující a zatínající pěsti jí musí připadat jako divoch a včera v noci se tak koneckonců i choval. 

 ,,Určitě si teď myslí, že se Velšané páří se svými manželkami jako jeleni s laněmi v době říje," pomyslel si Austyn a odvrátil svůj pohled. Protože zlobil se na sebe a zároveň se i styděl za své včerejší chování.

Všiml si štíhlých voskových svíček na prostřeném stole pro dva u krbu a vany, naplněné až po okraj teplou vodou i křehké harfy, opřené o polštáře na podlaze....A lákavě, čistě povlečená postel přímo vyzývala k jeho návštěvě.

Přimhouřil oči a došlo mu, že jeho žena má velice silné spojence a měl dojem, jako by se po včerejší noci změnila z princezny na královnu a nyní vládla celému hradu ze zamčené komnaty ve věži.

,,Dobrý večer, pane," pozdravila ho melodickým hlasem a přitom se usmála.

,,Dovolila jsem si připravit pro tebe večeři a lázeň," řekla a Austyn se neubránil představě, jak by ho ještě nedávno laskavá pozornost manželky potěšila, jenže Holly se ale změnila.

,,Nemám hlad," zasténal a jen stěží mohl stejně přesvědčivě prohlásit, že není špinavý.

,,Jaká škoda. Nařídila jsem Winifred, aby uvařila tvé oblíbené jídlo...Už žádní nakládaní úhoři...  A chtěla jsem ti ukázat, že oceňuji i tvoji snahu potěšit mě," řekla Holly a Austyna nejprve napadlo, že mu ta malá čarodějnice chce naznačit, že ji během své poslední návštěvy příliš nepotěšil, ale její blažený výraz postrádal teď jakýkoliv náznak vychytralosti.

 ,,Byl jsi přece tak laskav a propustil jsi Nathanaela a navíc jsi dovolil Elspeth, aby se mnou strávila den," dodala a Austyn ukázal prstem z okna.

 ,,Nebyla to ta stejná Elspeth, kterou jsem zrovna viděl šplhat po hradbách?," zeptal se a Holly se na ústech objevil přesladký úsměv a elegantním krokem zamířila ke stolu a posadila se....  A diamantová kulička se jí pohupovala kolem krásně tvarovaného stehna.

,,Divím se, že jsi nepřikázal Careymu, aby ji sestřelil šípem," řekla a přitom mu věnovala láskyplný pohled. 

,,Kdybych věděl, co má za lubem, tak možná bych to udělal," odpověděl Austyn a unaveně se svalil na protější židli.

 ,,Ty jsi o tom samozřejmě neměla ani tušení, že? Protože využíváš každé příležitosti k tomu, abys mě ubezpečila, že jsi nevinnost sama," řekl a Holly nalila do pohárů medovinu a jeden z nich mu podala.

 Ani se při jeho slovech nezačervenala a provokovalo ho to, že stále vypadá jako čistá a nevinná madona.

,,Obávám se, že tentokrát ne a ráda bych se vyzpovídala ze svého hříchu, ale protože jsi poslal mého kněze pryč, ocitla jsem se v nezáviděníhodné situaci, tak že se musím spoléhat na tvé milosrdenství," zašeptala a on překvapeně nadzvedl obočí a ona se napila medoviny.

 ,,Napadlo mě, pane, že by ses mohl pokusit mě zbavit a že by jsi chtěl požádat o zrušení našeho sňatku a poslat mě zneuctěnou zpátky domu k mému tatínkovi," odsekla a Austyn se přistihl, jak hledí na její růžový jazýček, kterým si olízla dolní ret, potřísněný od medoviny.

 ,,Proč bych to dělal? Abys mohla lámat další srdce?," řekl a Holly ho obdařila vyčítavým pohledem, ale pokračovala, jako by nic neřekl.

 ,,Podle mého názoru můžeš dosáhnout svého cíle jen dvěma způsoby... a to prohlášením, že náš manželsky slib nebyl naplněn... nebo přísahou, že už jsem nebyla panna a proto jsem se rozhodla pro čestný, i když dosti barbarsky zvyk veřejně vystavit důkaz své nevinnosti," dodala hned na to a Austyn se opřel o opěradlo a zkoumavě se zadíval do obličeje své ženy.

  A musel se obdivovat její chytrosti, ale nezapomínal na to, jaké mu hrozí nebezpečí, pokud si ji oblíbí a tak zatočil pohárem v prstech.

 ,,Kdybych věděl, že toužíš po publiku, mohli jsme všechny pozvat do naší ložnice a pak bys nemusela poslouchat jejich pochvalné výkřiky z takové dálky," řekl a přitom se mu na tváři objevil pošklebek. 

,,Slyšela jsem je dost dobře a jsem moc ráda, že ne každý muž na tomto hradě považuje krásu a prostituci za totéž," odpověděla a Austyn otevřel ústa na protest, ale uvědomil si, že slova by vedle jeho skutků vyzněla neupřímně. A kdyby měl mluvit pravdu, musel by říct, že Holly vypadá jako anděl a ne jako poběhlice.  Včera v noci ji sice připravil o panenství, ale nevinnost ji stále obklopovala jako závoj novicky.

 Podrážděn tou představou hodil pohár na stůl a vstal ze židle. Holly přeběhl mráz po zádech, když kolem ní prošel, ale uvítala jeho rozhodnutí... nekoupat se, protože voněl sluncem, čerstvě posečenou trávou a dalšími sladkými letními vůněmi, které jí byly tak dlouho upírány. A toužila po tom zabořit svá ústa do jeho vlasů a olízat jeho slaný obličej.

 Ale když se před ní znovu objevil, vypadal bezradně. 

,,Není pravda, že jsem tě podezíral z nevěry jen kvůli tvému vzhledu...a prostě jsi mě...," řekl, ale zdálo se, že mu dělá problémy dívat se jí do očí.

 ,,...Zklamala...," dokončil a pak ještě dodal  ,,Svoji manželku jsem si představoval jinak," a Holly zvedla ke rtům pohár, aby zakryla, jak hluboce ji jeho slova ranila.

Protože celá její výchova byla zaměřená na to, aby z ní vyrostla okouzlující partnerka, schopná uspokojit potřeby svého budoucího manžela a uvažovala nad tím, jestli ho v posteli opravdu tak zklamala a sevřelo se jí hrdlo. Ale rychle se napila medoviny.

 ,,Než jsi odhalil můj převlek, zdálo se, že je všechno v pořádku," zašeptala a přitom se mu pevně podívala do očí.

,,To proto, že jsem si myslel, že jsi...," dodal a přitom polkl, protože najednou ztratil všechna slova.

,,Někdo jiný?," napověděla mu jemně a on bouchl pěstí do stolu tak prudce, až se roztřáslo veškeré nádobí a z očí mu sálal oheň.

,,Ano! Někdo jiný!...Třeba Obyčejná dívka, o kterou by žádný jiný muž neprojevil zájem. Nebo žena, které by rytíř mohl svěřit své lidi a hrad, když musí odjet do boje, bez toho, aby se každou vteřinu trápil představou, že mu ji nějaký rošťák právě svádí," řekl Austyn a ostří jeho slov bylo ztupeno toužebným tónem, který na Holly působil více než jeho křik.

 ,,Žena, která by trpělivě čekala, až se vrátím a taky oddaná manželka a matka mých dětí," zlomil se mu hlas a ona poslední poznámka ji ranila.

 Protože vyspal se s ní a pak zjistil, že se nehodí pro tak ctnostný úkol, jakým mateřství bezesporu je. A nebylo to poprvé, kdy s ní někdo mluvil, jako by byla zcela bezcitná a jako by její krása byla snad jen nádherné brnění, které je odolné proti úderům.

 Ale až s Austynem zjistila, jak křehké to brnění může doopravdy být a postavila se před něho a modlila se, aby nezvyklý lesk v jejích očích považoval za odlesk hořících svíček.

 ,,Pokud kvůli své kráse nemohu být tvou manželkou, co jsi ze mě udělal včera v noci? Svou milenku?.. A daří se děvkám, které spí s Gavenmorovými, lépe než jejím manželkám?," zeptala se hrubě a přitom se mu snažila pevně pohlédnout do očí.

,,Většinou žijí mnohem déle," odpověděl Austyn a zamířil k oknu a zahleděl se do tmavé noci.

 ,,Podle mého názoru bys mě měla prosit, abych tě poslal zpátky domů... a zvláště po včerejší noci," řekl a Holly se trpce zasmála. 

,,Nebuď směšný, pane. Já nejsem ukňouraná holka, připravená utéct zpátky k tatínkovi jen proto, že na ní její manžel vymáhal ukojení svých tělesných potřeb," odsekla hbitě a on se k ní otočil.

 ,,Ale zrušení sňatku by ti přineslo svobodu a mohla bys opustit tuto věž a nemusela bys už plnit mé požadavky," dodal, jenže Holly byla natolik chytrá, že pochopila, co by to pro ni znamenalo, kdyby ji Austyn vyhodil ze svého života a nikdy by už nebyla svobodná, protože tato věž by obklopovala její srdce tak dlouho, až by se zadusila.

Rozběhla se k němu.

 ,,Copak jsou tvé požadavky nesplnitelné? Nebo si myslíš, že nedokážu mluvit pravdu a být ti věrná?," řekla a přitom se snažila aby její hlas zněl klidně.

,,Tyto požadavky jsem neměl na mysli a ty to víš," odsekl a jeho hlas zněl tvrdě, ale ruce, které ji uchopily za ramena, byly téměř něžné.

 ,,Chceš, abych tě poslal zpátky do Tewksbury, nebo raději zůstaneš uvězněna ve věži a budeš snášet to, co má babička musela snášet noc co noc?," zeptal se po chvíli a Holly se mu statečně zadívala do zoufalých očí.

 ,, Já...Nejsem tvá babička... A ty nejsi její manžel. Takže si můžeš si křičet, jak chceš, ale já stejně nemám strach, že bys mě znásilnil. Nebo dokonce uškrtil," dodala bez ohledu na to, jakou bolest ji to slovo činilo a Austyn se jen nevěřícně zasmál.

 ,,Opravdu si myslíš, že kdybys mě včera v noci odmítla, poprosil bych tě o odpuštění a odešel?," řekl a na tváři se mu objevil úškleb.

,,Ano, přesně to si myslím... A proto tě dnes v noci odmítnu," řekla Holly a její slova padala jako oblázky do bezedné studnice ticha a Austyn jí pustil a ustupoval dozadu, jako by si až teď uvědomil, že nevstoupil do nepřátelského tábora, ale do pasti a botou narazil do harfy a ta spadla v tu chvíli na zem.

Prohrábl si vlasy a nevěřícně se rozhlédl po komnatě.

 ,,Chceš mi říct, že kdybych s tebou povečeřel a dovolil ti spočinout u svých nohou a očarovat mě sladkou ukolébavkou...a kdybych ti dovolil svléknout mě a umýt mé znavené tělo, stejně bys mé nepozvala do postele?," zeptal se a pevně se jí přitom zadíval do očí.

,,Ani za nic," odpověděla Holly a přitom se pobaveně usmála.

,,Ty nestydatá...!," vykřikl Austyn a rozzlobeně udělal krok jejím směrem.

,,Ne," opakovala Holly nesmlouvavě a on se zastavil až těsně u ní a Holly si musela připomínat, že ten vzteklý muž je její manžel, který si ji posadil na klín a otíral jí uplakané oči...A že je to bojovník, který ušetřil život Eugena z Leggetu, i když si to vůbec nezasloužil....A že je to rytíř, který ji objal kolem krku a připravil její rty o panenství jemným tlakem svého jazyka....A pokud čest toho muže špatně odhadla, draze za to zaplatí, protože v očích mu četla, že uvnitř svádí krutou bitvu, protože v jeho těle se pralo pokušení a čest....Chtíč a milosrdenství.... Vášeň a soucit.

 I když už se bála, že temné vášně zvítězí, pohladil ji něžně po tváři.

 ,,Dobře sis vybrala zbraně, ženo. Teď je na mně, abych si vybral své," řekl a po tomto tajemném varování se otočil na podpatku a vyšel ven ze dveří.

 A když za ním zapadla závora, tak Holly se svezla na kamenné sedátko u okno a třásla se jako osika.

 ,,Austyn se k ní možná už nikdy nevrátí," znělo jí v hlavě, i když dokázala mu však, že není takový netvor jako jeho dědeček..,, A díky tomu odsud odešel s neporušenou duší," doznělo jí v mysli a dotkla se tváře, na kterou ji před chvílí pohladil.

,,Ach kéž by mohla říct totéž i o svém srdce", pomyslela si smutně.