42. Epilog
O pár let později:
,,Holly Felicie Bernadetto z Chastelu!" znělo sálem a Holly skryla úsměv za drobný čepec, který právě vyšívala a zadívala se přitom na manžela, který kráčel přes louku jejím směrem a na hezkém obličeji měl rozzlobený výraz, ale vypadal by ještě strašlivěji, kdyby mu na ramenou neseděla tříletá holčička a netahala ho za uši.
A zastavil se těsně před pokrývkou, na které v košíku spala jeho nejmladší dcerka a zamával Holly před očima kusem pergamenu.
,,Víš, co to je?" zeptal se a Holly odložila vyšívání na stranu a bezděčně si namotala na prst havraní kadeř šestileté dívenky, která jí spala na klíně.
,,Dopis od barona z Gloucesteru," hádala a přitom se na Austyna šibalsky pousmála.
,,Předpověd počasí...Nebo nějaké drby o králově milence...Nebo snad stížnost na velikost jeho volete..." řekla a Austyn otevřel dopis, ale než mohl začít číst, tak musel odstrčit dceřinu ručku, která mu zakrývala výhled.
,,Neberte to jako drzost, Gavenmore," četl a přitom se na Holly dlouze podíval.
,,Ale doneslo se mi k uším, že by vaše nejstarší dcera byla vhodnou nevěstou pro osamělého vdovce, jako jsem já.... Povedený osamělý vdovec!... Spíš starý chlípník!" řekl Austyn a zmuchlal papír do kuličky a jeho dcerka ho vesele poplácala po hlavě.
,,Tatínek je starý nabručený medvěd!" vykřikla a přitom se podívala do očí svého otce.
,,Tatínek není nabručený medvěd, Gwynnie...Jen teď když mu král vrátil jeho titul, tak se stal z něho nabručený hrabě," řekla Holly a Austyn opatrně sundal holčičku na zem a jemným plácnutím po zadečku ji poslal hrát si do trávy a sám se posadil vedle Holly...A vypadal ustaraně.
,,Už to začíná, že? Myslel jsem si, že budeme mít ještě pár let klid," pronesl a Holly mu položila hlavu na rameno.
,,Muselo to přijít. Vždyť Felicii a Bernadettě je už skoro osm," odpověděla a Austyn se zamračil.
,,Kde vlastně dneska jsou?," zeptal se a přitom se dlouze podíval na Holly.
,,Strýček Carey je učí jak střílet z luku," odpověděla Holly a Austyn se otřásl.
,,Doufám, že si vzal brnění," řekl a přitom Holly jemně pohladil.
,,O tom nepochybuji...A myslím, že se už poučil, když mu upustily na hlavu džbánek s vlčími máky...A od té doby jsem ho neviděla bez helmy... A pamatuješ si, jak málem zapálily severní věž, když si v krbu pekly kaštany?" dodala Holly a Austyn jen zakroutil hlavou.
,,Ještě pořád mi není jasné, jak se do komína dostalo to povlečení...," řekl a pohladil spící dcerku po vlasech.
,,Jsou tak krásné," zašeptal a kdysi by zněl jeho hlas zoufale, ale nyní v něm byla pýcha a překvapení nad tím, že jejich láska přivedla na svět tak půvabná stvoření...A Holly ho pohladila po prošedivělých spáncích.
,,Mám strach, že za pár let poznáš, že existují i horší věci než mít hezkou manželku...Protože budeš muset odhánět nápadníky od šesti krásných dcer...A doufám, že si přitom nevzpomeneš na tu kletbu," řekla Holly a Austyn ji objal.
,,Ty a děvčata jste mým největším požehnáním," zašeptal jí něžně do vlasu a políbil ji tak, že zažehl znovu onu vášeň, která mezi nimi stále plála jasným plamenem.
A po chvíli jejich něžné objetí přerušil dusot koňských kopyt.
,,Jak jsi to mohl udělat, Austyne!" vykřikla Holly, když před sebou spatřila rytíře v plné zbroji, protože líbezný bojovník přijížděl od nově opraveného hradu. A Austyn jen pokrčil rameny a obdařil ji jedním ze svých úsměvů, kterým se nedalo odolat.
,,Tvůj otec mi poskytl brnění, ale to, že by jedna z našich dcer mohla odhánět nápadníky, napadlo mě," řekl a hbitý jezdec prudce zastavil koně a sundal si helmu, ze které se vyřinul proud havraních kudrn.
,,Viděla jsem tě, jak líbáš tatínka, mami... To je tak nechutné!" vykřikla dívka a zvedla nosík k obloze a opovržlivě si odfrkla.
,,Já nikdy žádného muže nepolíbím," pronesla a Austyn se usmál.
,,To je moje dcera," řekl a Holly ho štípla.
Pak jezdkyně otočila koně a pobídla jej ke klusu a Austyn s Holly společně pozorovali, jak dívka odvážně cválá kolem vnějších hradeb.
Po matce zdědila krásu a rošťáckou povahu a po otci bojovnost a tvrdohlavost.
A několik pěvců a řada básníků prohlásila tmavovlasou modrookou vílu za nejkrásnější dívku celé Anglie a Holly tento titul ochotně předala své nejstarší a milované dceři, která byla počata před dvanácti lety v nejměkčí a nejpohodlnější posteli v Tewksbury...
...Lady Ivy z Gavenmoru!
---------------------------------------------------
Tak a to by už byl konec a mě nezbývá nic jiného než se s vámi rozloučit a poděkovat vám že jste tuto knihu dočetly až do konce, protože každého kdo tuto knihu přečetl si nesmírně vážím. A budu i nesmírně šťastná pokud se vám líbila a pokud i nadále zůstanete mými věrnými čtenáři.
Chtěla bych jí věnovat sobě, ale i vám všem ať už to je @tynkaa19,@__eliskaa__ nebo @holkasknihou.
Vážím si vás všech a budu nesmírně ráda, když si knihu přečtete klidně i dvakrát :)
Vaše kresji0007❤
A ještě jednou děkuji za přízeň....
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro