Holly však jako první přerušila jejich polibek a ústy se dotkla citlivé pokožky na jeho hrdle a schovala si ruce pod jeho košili a prsty mu přejížděla po chlupaté hrudi. A tentokrát to byl Austyn, kdo zalapal po dechu, když se její nádherné ruce dotkly břicha a couvaly níže. A chytil ji za jedno zápěstí a přitáhl si její ruku k ústům, aby zjemnil své náhlé gesto.

,,Nemusíš to dělat," zamumlal a přitom se na ní dlouze podíval.

 ,,Já to nechci," dodal a Holly se jemně přitiskla břichem k jeho slabinám, které ho usvědčily ze lži.

 ,,Je načase, abys dělal to, co chci já," řekla a přitom se mu dlouze podívala do očí.

 ,,Měla bych tě varovat, protože tatínek o mně vždycky říkal, že jsem velice rozmazlená," zašeptala a Austyn vycítil, že si Holly potřebuje posílit sebevědomí po otcově surovém útoku a tak jí s úsměvem vyhověl.

 ,,To tě tedy nemohu odmítnout," řekl a na důkaz platnosti svého slibu přiložil její ruku zpátky na své kalhoty a přitiskl si její dlaň na toužebně tepající kus svého těla... O tomto okamžiku snil od chvíle, kdy ji poprvé spatřil v zahradě v Tewksbury. A jediný její dotyk stačil k tomu, aby Austyn pochopil, že jí neodmítne nic.

 Nebránil se, ani když ho položila na záda a začala ho svlékat jako malé dítě...A když před ní ležel zcela nahý, tak natáhl ruce, aby se jí mohl dotknout, jenže ona se odtáhla a její oči jí v tu chvíli zářily jako drahokamy.

 ,,Můžeš se dívat, což je víc, než jsi dovolil mně, ale nedotýkej se," řekla a Austyn naklonil hlavu na stranu, překvapen její odvahou.

 ,,To bys neudělala?," zeptal se a provokativně se přitom usmála.

 ,,Dívej se," odpověděla tiše a Austyn musel uznat, že pohled na ni ve světle svíček byl opravdu úchvatný.

 Sedla si na paty a přetáhla si živůtek i spodničku přes hlavu...A když potřásla svými rozcuchanými kudrnami, Austyn si pomyslel, jak je dobře, že jí vlasy ještě nedorostly a nezakrývaly mu tak pohled na její nádherná ňadra.

 Moc rád by se jí dotkl a hladil ji po těle tak, jak to měl udělat o jejich svatební noci. A místo toho se zachoval jako divoch a necitlivě ji připravil o panenství. Ale Holly už  věděla, jak ho za jeho čin potrestat a když natáhl ruku, aby se jí dotkl, tak se na něj výhružně zadívala.. a pak se podívala na sametové pentle visící ze sloupků a přísně řekla ,,Drž se zpátky, pane, nebo tě budu muset spoutat," a tak Austyn zabořil hlavu zpátky do polštářů a své prázdné ruce zaťal v pěst.

 ,,Prosím o slitování, paní," zašeptal a ona ho umlčela krátkým polibkem.

 ,,Šetři si dech, můj muži," odsekla a Austyna by nikdy nenapadlo, že pomsta může být tak sladká, protože Holly ho laskala po celém těle a po každém obzvlášť odvážném útoku se vracela zase zpátky k jeho rtům. A s velkou chutí si užívala krmě, která jí byla tak dlouho upírána.

 Když se její rty dotkly jeho napjatých svalů na břiše, tak Austyn zaťal prsty do přehozu a vytrhl z nich chomáček kožešiny.

Klouzala po jeho těle a on cítil na hrudi jemnou pokožku jejích ňader a její rty ho líbaly tak sladce a čarovně jako jen rty panny.

 Austyn zasténal a zdálo se však, že to byla jen předehra k něčemu dalšímu, k něčemu ještě krásnějšímu a k dalšímu příjemnému mučení, protože tytéž nevinné rty se vydaly po jeho rozechvělém těle dolů a rozevíraly se jako okvětní lístky květiny, aby ho mohly pohltit.

Austyn se nechytil sametových pentlí, ale dal přednost dřevěným sloupkům a stiskl je tak pevně, až málem praskly.

,,Pane Bože, smiluj se!," vykřikl a vzepjal se, protože přežil její přímý útok jen proto, že si v duchu připravoval podrobný plán své pomsty a Holly ho znovu políbila, ale tentokrát mu do úst divoce vrazila jazyk.

,,Byl jí dobrým učitelem," pomyslel si, když ho kousla do spodního rtu a zamumlala ,,Odmítneš mě teď, můj muži? Mám se ti omluvit a odejít?" a Austyn pocítil v tu chvíli prudké píchnutí u srdce a zatvářil se tak vážně, že Holly zmizel i škádlivý výraz z obličeje. A neprotestovala, když ji pevně objal a zalehl ji.

,,Zůstaň," zašeptal chraptivě a věděl, že je to naposledy, co ji o něco takového prosí.

,,Zůstaň prosím, zůstaň má lásko," zaznělo šeptem, když si Austyn opět lehl na záda a Holly unikl z hrdla radostný vzdech, protože konečně mohla obejmout svého manžela svýma nohama kolem pasu a ucítit ho tak hluboko ve svém těle.

Austyn věděl, že za své chování musí pykat, ale toto byl ten nejsladší a nejmučivější trest, jaký kdy poznal a vyčítal si svoji tvrdohlavost, kvůli které zůstávali tolik nocí po tmě. Protože bylo opravdu nádherné pozorovat Hollyinu tvář během milování.

Protože její tváře jí zrůžověly a z pootevřených úst se draly vzdechy....A její nádherné tělo vždy nadšeně vítalo každý jeho mohutný náraz.

,,Byla opravdu překrásná a právě teď spolu prožívali jejich poslední společnou noc, protože dnes v noci je ještě jeho kráskou... Jeho ženou...," znělo mu v hlavě a byl očarován rozkoší, která zjemnila Hollyiny rysy, tak že po chvíli Hollyiny vzdechy zesílily a přešly ve výkřiky.

 A když chtěl křičet i on, tak Holly svými rty umlčela jeho vzrušené výkřiky, které byli tak silné jako byla jejich láska.

Komnatu ozařovalo slabé světlo, když se Holly vzbudila a našla místo vedle sebe prázdné...A nejprve ji s hrůzou napadlo, že se tato noc ničím nelišila od předchozích a že ji Austyn opět opustil. Ale potlačila smutný povzdech a natáhla ruku k důlku v matraci, kde mělo spočívat jeho mohutné a silné tělo.

 Uválené prostěradlo bylo ještě teplé a Holly si ulehčené oddechla.

Nahlas se rozesmála a překulila se na místo, kde ještě před chvílí ležel její manžel. A válela se ze strany na stranu jako dítě a pak zabořila svou tvář do polštáře, aby nasála Austynovu mužnou vůni.

 Pak si znovu lehla na záda a zahleděla se na dřevěný baldachýn nad hlavou... a hedvábné nitky vzpomínek vyšívaly před jejíma očima nádhernou tapisérii...

 Místo toho, aby ji po prvním vyvrcholení Austyn opustil, tak si položil její hlavu na svou hruď a sčísl jí její vlhké vlasy z čela a prosil ji o odpuštění za všechny ty noci, kdy ji nechával samotnou. A přísahal jí, že se to už nikdy nestane a svůj slib během těch několika krátkých hodin mezi půlnocí a úsvitem ještě mnohokrát zopakoval...

 Stejně tak si vážila i okamžiků, kdy už je oba přemohla únava a ona se přitulila k jeho teplé hrudi a vychutnávala si ten nádherný pocit bezpečí.

A když se odkulila, zakabonil se a přitáhl si ji zpátky k sobě...Zjištění, že má vlastnické sklony i ve spánku, ji pobavilo.

A pak přišly první, ještě ospalé nárazy Austynových slabin do jejích hýždí a celý ten nádherný koloběh se zase opakoval.

Holly cítila, jak jí kručí v žaludku. Posadila se a uvažovala, jestli se Austyn vydal pro nějaký sýr a klobásu, aby ukojil svůj hlad...a ze svíček už nezbylo skoro nic a vzduch byl tak čirý a chladný... Naklonila se přes okraj postele a zjistila, že Austynovy kalhoty zmizely, ale že jeho košile stále ještě ležela na místě, kam ji včera odhodila.

Postavila se a přetáhla si ji přes hlavu.

 Přitiskla si drsnou látku k tělu, jako by chtěla póry svého těla nasát co nejvíce Austynovy vůně, hrubá vlna ji však zašimrala...A pak vystřihla piruetu a dívala se, jak se jí košile točí okolo lýtek.

Vydala se ke stolu a kdyby se nezachytila jeho okraje, určitě by spadla, protože před sebou uviděla dokořán otevřené dveře, zvoucí ji do mlhavého rána.