Chvíli jí trvalo než si vzpomněla na to jak má mluvit, ale i ona byla překvapena tím co jí vypadlo ze rtů.

 „...Ne...," řekla tiše a na tváři jí stále zůstával úsměv. Charles zvedl obočí a vklouzl dráždivými prsty pod lem jejího živůtku.

 "Ne?," dodal tiše a trochu pobaveně a Georgiana se naklonila od jeho doteku když se marně snažila potlačit sténání které se jí zvedlo na jazyk.

 "Ne... nepodvoluji se... ,ale souhlasím," zašeptala a ten rozdíl byl pro ni důležitý, možná hloupě ale záleželo na něm pramálo, protože byly to u ní jen vteřiny.

Pronásledoval její ústa se zuřivostí zimní bouře.

Tak drsné že jeho rty pohmoždily její, ale tak příjemně chladné jak ji jeho zlý jazyk lákal. Spolkl její kňučení a zoufale se dotkl drobných nádechů kůže kterou mu odhalila.

,,Já," řekla tiše, ale z poloviny to nestačilo.

Její hra na pronásledování vzbudila jeho chuť k jídlu a měl teď tak velký hlad že to už nemohl vydržet. Potřeboval ji svlečenou a pokloněnou před ním.

Náhle se odtáhl a pevně ji objal kolem zápěstí, když ji táhl chodbou.

Nebyli daleko od jeho komnat, ale Georgiana to nemohla vědět když za ním klopýtala celá zrudlá a zmatená.

Otevřela ústa aby požadovala vysvětlení, ale zdálo se že vycítil její zmatek když se na ni přes rameno usmál.

 "Lepší by byla postel, paní... a ty se podvolíš," dodal a na jeho tváři se objevil úsměv kterým jí škádlil.

Jistota v jeho hlase měla z principu její výkřik utišit, ale menší část jejího já z toho co říkal byla nadšená a se třepotala při tomto jeho prohlášení.

,,Takže udělal rozdíl," řekla si sama pro sebe.

Bez vyzvání se její panenství sevřelo a otřáslo se kolem ničeho a náhle zoufale toužila vědět jaké by to bylo být naplněna a...podřídit se.

,,Ach Bože...Jakému ďáblu se poddala?," ptala se sama sebe zatím co šla za jeho kroky.

Tato otázka se v jejím vědomí ozvala i poté když byla vtažena do temné místnosti a Charles zdráhavě zamkl dveře.

Nedal jí čas aby protestovala nebo přehodnotila své činy než znovu zaútočil na její rty.

Zasténala když ji jeho odborné doteky přitahovaly ještě více do podivného jiskřivého potěšení a její vlastní ruce ho zbavily barevné brože která držela jeho límec uzavřený když hledala hladké maso které leželo pod ním.

Bylo mu tak neuvěřitelně teplo a cítil se tak vzrušený jen při pohledu na ní.

,,Jak může být jeden muž tak závratný?," ptal se sám sebe a přitom jí na ustá vtiskl dlouhý polibek.

Zdálo se že čas se rozmazává a mizí jak se po zemi válely kusy jejich oblečení a oba je pohltila chuť a dotek tohoto okamžiku.

Drsné prsty ji dráždily a škrábaly snad všude možně na oblázky citlivé a zaprášené růžové kůže, až z ní byl tmavší ruměnec.

Georgiana kňučela a kňučela, když bylo její tělo napadeno těmito novými a zvláštními doteky.

Nehty mu hrabala po holých ramenou, když se k němu prohnula a jeho zavrčení jí odpovídalo potěšením samo o sobě.

Bezmyšlenkovitě v rozpacích přitiskla stehna k sobě aby se skryla, ale Charles nechtěl nic z toho.

"Ne, žádné skrývání," dodal a jeho modré oči na ni planuly když ji záměrně uchopil za kolena a silou jí roztáhl její nohy které si přitiskl je k hrudi.

Zčervenala a na protest lehce zamňoukala, když se on hříšně zasmál.

Jeho pohled zmizel a ozval se z něj další rachot smíchu, ale Georgianě to bylo najednou jedno, protože vibrace jí do břicha a dolů do nohou vyslaly podivné mravenčení.

Svíjela se a vrtěla, nebyla si jistá jestli se mu snaží přiblížit nebo oddálit.

Podívala se dolů, její hruď se zvedala po vzduchu jen aby zjistila že na ni zírá divokýma tmavýma očima.

,,Bylo to nepříjemné, ale ne. Bylo to invazivní, ale ne," řekla si sama pro sebe a snažila se zahnat všechny nepříjemné pocity které se jí hnaly na mysl.

,,Bylo to bolestivé, ale ne...," dodala po chvíli si sama pro sebe a málem si prokousala ret, když se dívala na něj a na to co s ní právě dělá.

,,Něco se stalo," řekla si po chvíli.

Na kůži jí začal stékat lehký lesk potu a ona se svíjela když se snažila pochopit co její tělo instinktivně hledá, když se snažila najít úlevu od tohoto zvláštního nového tlaku.

Trhla sebou a rozkoší jí přitom zajiskřily oči, zasténala a sevřela si přikrývku pod sebou. 

Bolelo ji to tak sladce a pak to udělal znovu.

Vykřikla chraplavě ,když sebou trhaly její nohy a ona cítila jak se jí svíjejí v křeči, čímž uvolnila ten nádherný tlak tak rychle že byla ztracena během několika sekund.

Trvalo několik minut, než se po spirále snesla z nebes kam ji poslal.

Když otevřela oči, tak viděla i jeho pohled jak se na ní dívá.

Při tom hříšném pohledu ji opustilo tiché zakňučení a on se na ni temně zašklebil, než se náhle přikrčil a uhladil po jejím břiše stopu polibků.

 "Přišla jsi najednou tak nádherná," říkal jí nějaký hlas v hlavě a ona se na něj jen něžně usmála.