,,Jak to mohla dopustit?," ptala se sama sebe.

Věděla jak je dnešek důležitý a věděla jakému druhu ústupku bude podrobena.

Georgiana se náhle proklela za to že včera v noci podlehla své touze porušit svá pravidla. Měla měsíc do svatby a určitě by se před tím ještě i naskytla nějaká další příležitost ke vzpouře.

,,Proč si včera večer tak hloupě vybrala?," ptala se po chvíli a nedokázala to všechno pochopit. 

Lehce si potichu zakňučela a pak se rychle rozběhla pro svůj náhrdelník a okamžitě toho litovala když ji žhavá bolest bodla až do jejího jádra.

,,Oh, zabila by pana Brandona kdyby ho dnes viděla", přísahala a nebo by mu možná padla kolem jeho krku a zavedla ho do svého lože.

Nevěděla co dělat jedna část jejího já by ho chtěla nejraději zabít za to co udělal a druhá by se s ním milovala klidně až do skonání světa.

,,Musela si přiznat že se s ní něco děje a kdo ví třeba se skutečně zamilovala a třeba on je pro ní ten právy," zašeptala si sama pro sebe tichým hlasem.

Když si teď dovolila krčit se, když byla sama, tak její pohyby se staly kontrastním spojením spěchu a závory. Protože stále v sobě držela tu bolest a nechtěla všechny ty vzrušující vzpomínky na onu noc hned pustit ze sebe ven. 

Než si vytáhla ze skříně šaty, vytáhla si svou novou košilku a spodničku a skoro si úlevně povzdechla když si všimla že její výstřih na šatech má vysoký límec.

 Protože její otec by ji chtěl představit jako skromnou mladou pannu,........ nic to nepředstavovalo více než oblečení které by se hodilo do kláštera.

Část z ní by si dnes užila lež tohoto obrazu i když se snažila přijít na to jak chodit bez kolébání.

Oblékání bez pomoci sluhy jí trvalo déle než původně čekala, ale i přesto se jí podařilo to všechno dokončit právě ve chvíli kdy se dveře její komnaty otevřely a vstoupila dovnitř mladá žena s otcem.

Sotva se podívala na prvního, soustředila se pevně na svého otce.

,,Oči měl zarudlé kvůli nočnímu popíjení, ale to zmizí s požitkářskou snídaní," řekla si sama pro sebe.

Georgiana dobře znala zvyky svého otce. Jeho pohled na ni zablýskl tichým uspokojením když si obhlédl její stav šatů.

 „Jsi vzhůru moc brzy, myslel jsem že tě budu muset vytáhnout z postele tak jak jsi naříkala že jsi opustila Wiltshire," řekl její otec a přitom se mu na tváři objevil trochu veselý výraz a Georgiana si na tváři vynutila slabý úsměv z jeho slov.

 "Víš že nemůžu snést nečinnost," odpověděla a její otec na její slova jen odfrkl „Pravda," vždyť tě znám už hodně dlouho. Napůl jsem čekal že se včera večer vplížíš na oslavu jako tvůj strýc co na to měl peníze," dodal trochu sebekriticky a ona sotva udržela oči v sloupu, i když ignorovala ostražité a škodlivé otočení svého žaludku.

"Brzy budu," dodala a pak se na její tváři opět objevil úsměv a její otec tiše až téměř podezřívavě pokynul sluhovi: který stál za ním.

 „ Já vím holčičko a tohle je Kitty postará se o všechny tvé potřeby dokud tu budeme. Až skončíte připoj se ke svému strýci, já nebudu na snídani," řekl po chvíli její otec a přitom jí věnoval dlouhý pohled.

"Samozřejmě, otče," zamumlala Georgiana a snažila se na své tváři vykouzlit úsměv.