Pátek. Poslední den na škole. Dneska už nejdeme do tříd, ale rovnou do tělocvičny ohně, kde se vždycky scházíme, když se má setkat celá škola. Teď je tu ale jen přelomový ročník a obrovská tělocvična vypadá hrozně prázdně.

V tělocvičně je strašně moc možností, co dělat. Překážková dráha, akrobatické disciplíny, jako jsou šály nebo kruh, gymnastické náčiní, tyče a lana na šplhání, trampolíny a u nich různé překážky, které musíte přeskočit, než dopadnete na měkkou duchnu, která ale momentálně chybí, protože ji dva kluci s tmavými vlasy dotáhli k hledišti, kam se vejdou všichni studenti Sluneční školy najednou.

Ti dva mají červenou kravatu, patří tedy k beranům. Při slavnostních příležitostech musíme nosit kravaty v barvách našeho znamení. Ryby mají pruhovanou: modro-zelenou. Uniformy pak mají všechna znamení stejné jako celý rok: bílá košile, černé kalhoty, žlutý pásek, černé lodičky. Kluci obouvají místo lodiček lakýrky. V zimě nosíme přes košile ještě sako, a teď, v březnu, ho tady mají na sobě skoro všichni. Kromě kluků od ohně.

Kluci od ohně mají hodně práce s tím, aby na své dámy udělali co největší dojem - a teď konkrétně se jim rozhodli přistavět pohodlné sezení. Na několika duchnách, do kterých se při kondičních cvičeních skáče z trampolíny, se rozvalují krasavice, na kterých byste i bez kravat poznali, že patří k ohni. Například mají na sobě šperky. Oheň a váhy mají výjimku ze školního řádu a mohou si vzhled uniforem trochu přizpůsobit své potřebě. Stejně by to udělali, a takhle se předešlo hromadné vzpouře.

Všímám si, že ostatní živly sedí přesně rozdělené na jednotlivá znamení - váhy ve stříbrných kravatách si upravují make-up úplně nahoře, pod nimi několik zamlklých chlapců a dívek s černými kravatami a temnýma očima - štíři. Pak my a vodnáři, kteří mají kravaty šedé. Poté blíženci s modrošedou kravatou a raci se světlounce fialovou. Následují znamení země sedící ve spodních řadách - býci s oranžovými, panny s růžovými a kozorozi se zelenými kravatami.

Oheň naopak funguje dohromady, a tím, obrazně řečeno, rozdmýchává ještě větší plameny. Všichni na sebe pokřikují, pobíhají kolem a snaží se strhnout na sebe co nejvíc pozornosti. Jeden beran právě pomáhá zrzavé slečně v tmavě fialové kravatě - střelec -  vylézt na parapet, aby si tam mohla sednout k brunetce ze střelce a dvěma blondýnkám z berana. Jedna lvice s límečkem košile až moc rozepnutým a se zlatou kravatou velice volně uvázanou flirtuje s tmavovlasým beranem, jedním z těch, co před chvíli přitáhli tu žíněnku. Ostatní ohnivé dámy se jako královny válí v pohodlných duchnách a kluci pobíhají po tělocvičně a dávají nám ostatním jasně najevo, jak moc námi pohrdají. Asi po deseti minutách tohoto chaosu, který panuje všude kolem tribuny, na které sedíme, vejde dovnitř komise. To konečně usadí i nejvíc tvrdohlavé berany, a tak se situace trochu uklidní.

"Dobrý den, pane Gramenz," ozvou se koketně lvice, všechny najednou, a mávají na pohledného chlapíka se zlatými vlasy a modrýma očima. Leon Gramenz. Učí etiketu pro lvy. Sebevědomě se na své studentky usměje. Pak si stoupne k přinesenému mikrofonu a zahájí řeč.

"Už čtyři staletí funguje náš klan tak jako dnes. Po dosažení sedmnácti let musí každý student Sluneční školy projít zkouškou, ze které vzejde dvanáct vítězů, kteří pak nastoupí do spolku dvanácti," zahájí. Má nádhernou, sametovou barvu hlasu. Nikdy jsem podobný hlas neslyšela. "Postupně budete chodit ke zkouškám, a to podle živlů. Ostatní živly se na vás budou dívat a budou moci sledovat průběžné, ne však konečné výsledky. V pondělí předvedou své studenti ohňové magie." Z davu oheň se ozve hlasitý potlesk, povyk, dupání nohama a kdo ví ještě. Pouze lvice sedí tiše jako královny a přátelsky se usmívají. "V úterý země," pokračuje Leon. Udělá drobnou pomlku, zřejmě čeká, že zemní znamení začnou burácet stejně jako oheň, to se však nestane, a tak mluví dál. "Pak vzduch a nakonec - ve čtvrtek - voda." Dav stále mlčí. "V pátek proběhne vyhlášení," dokončí Leon program. "Přeji vám, ať vyhraje ten nejlepší!"

Tentokrát nevýská jen oheň, ale postupně se k němu přidáváme všichni. Přeci jen, je to poslední den na této škole, tak proč si trochu nezakřičet, ne?

"Oheň vládne!" křičí do potlesku děti ohně.
"Země pomáhá!" ozvou se zemská znamení.
"Vzduch poslouchá!" přidává se vzduch.
"Voda napravuje!" zakřičím co nejhlasitěji, stejně jako Rory a všichni ostatní studenti magie vody. Toto je motto naší školy a celého našeho klanu. Je to logické. Oheň je nejimpulzivnější, schopný rozhodovat se velice spontánně a ovládat ostatní. Země ho trochu usměrňuje, a zároveň mu poskytuje materiál, který může spálit. Bez kyslíku obsaženém ve vzduchu by oheň taky nehořel a vzduch oheň navíc uhasí jen těžko. Naopak voda má moc oheň zastavit a napravit škody, které svou nerozvážností způsobil. Tak to bylo, je a bude. Povahy příslušníků jednotlivých znamení jsou jen jedna z mnoha věcí, které o tom vypovídají.