Možná by stačilo jednoduché ‚prosím, nejez mě', ale obávám se, že v tomto případě budete ode mě chtít slyšet něco jiného. Takže...jaký je rychlý a účinný recept, jak se nenechat sníst od hladové psovité šelmy?

Inu, nevím...při momentálním rozpoložení bych vlka pravděpodobně přesvědčila o tom, jak neskutečně ztracená existence jsem a že se rozhodně nevyplácí mě konzumovat. Ono, jste to, co jíte, že? A silně pochybuju o tom, že chce být vlk věčně vydeptaný asociál, který se momentálně bojí byť jen pípnout a raději se uzavírá do sebe místo toho, aby své problémy řešil s ostatními.

Haha, fakt je se mnou poslední dny sranda.

Zkrátka a dobře bych vlkovi vysvětlila, že se momentálně prostě necítím na to být snězená, ale že na druhou stranu bych mu asi i poděkovala, kdyby to udělal. Ale proč si zatěžovat žaludek někým, jako jsem já, že ano. Myslím si, že by vlk z mé výpovědi sám brzy pochopil, že by mu ze mě bylo tak akorát nevolno.

Umím si živě představit, že by se uklidil někam do pryč a nechal mě s mými stavy pěkně sedět v mechu v lese. Nevyčítala bych mu to, taky bych od sebe nejraději odešla. Ale to bohužel nejde.