Všichni na mě nejprve překvapeně pohledli. Tohle nečekali. Využil jsem chvíle než se na mě všichni vrhnou.
  ,,Notak! Jsem jen blbej králík a ty pes! To se fakt budeš schovávat za ostatní!" Všichni pohledli na svého vůdce. Ten vypadal, že za chvíli vzteky vybuchne.
  ,,Na co čekate?!" Zařval nas*aně. ,,Na něj!" Připravil jsem se na tu bolest, která měla každým okamžikem přijít. Tedy snažil jsem se. Na bolest se připravit nikdy nedalo... Ale musel jsem to udělat. Kvůli Nickovy. Odnesl by něco, za co jsem mohl já... To bych si nikdy neodpustil...
  Vzpoměl jsem si na to všechno, co jsem si na ulici prožil. Tohle by pro mě nikdo neudělal...
  ,,Ten králík má v něčem pravdu." Ozval se jeden pes a já překvapeně zvedl uši. Počkat, ono mi to fakt vyšlo?!
  ,,Cos to řekl?!" Osopil se na něj okamžitě Enard ale ten pes se nenechal zastrašit. Naopak hrdě postoupil vpřed...
  ,,Je to váš boj, vy mu dlužíte odplatu. To vy by jste měl bojovat. Férově." Férově... Ani jsem netušil, že to slovo znají...
  Enard trochu znejistěl. Samozřejmě, jako vždy. Když najednou neměl za koho se postavit.
  K tomu psu se přidávali další a další... A najednou se za mě postavila celá smečka... Enard z toho byl dost vytočený ale teď jsem měl alespoň šanci.
  ,,Fajn!" Zavrčel nakonec. ,,Stejně to bude rychlý." Vydal se ke mě.
  Tak fajn... Tohle bude v pohodě... Enarda jsem se ani tolik nebál jako těch ostatní. Pokud se poperu s Enardem a vyhraju, vrhnou se na mě aby bránili svého vůdce? A pokud prohraju, roztrhají mě pak na kousky..?
  Zřejmě to pro mě zkončí stejně. Ať už vyhraju, nebo prohraju...
  Z ničeho nic po mě Enard vyjel. Na poslední chvíli jsem se mu vyhl. Cenil na mě zuby a já na něj též. Byl trochu větší než já ale na to, o kolik byl starší to bylo skoro bezvíznamné...
  Začali jsme kolem sebe kroužit jako nějací divocí psy... Nelíbilo se mi, že mám neustáne za zády někoho z jeho skupiny ale nebylo kam couvnout... Vytvořili kolem nás kruh abych nemohl nikam utéct. Stejně jsem nemohl. Nemohl jsem zde nechat Nicka...
  Enard po mě opět vyjel a já se mu opět vyhl. Byl jsem zvyklý z tréningů. Vyhnout se bylo stejně důležité, né-li důležitější než dát ránu sám.
  Ale to jsem přesně teď udělal. Dal jsem mu pěstí přímo do čumáku. Jeho rychlost způsobila, že to pro něj, ale i trochu pro mě bylo bolestivější. Ale pro něj víc, a to bylo hlavní.
  Nemohl jsem jinak než se rychle podívat na Nicka. Zíral na mě vyděšeným pohledem. Naštěstí ho pustili, takže se vyškrabal až na tu plošinku.
  Ani nevytáhl ten žebřík...
  Rychle jsem mu pohledem naznačil ať to kouka udělat a zmizet od tamtut ale on jen zavrtěl hlavou stále se častečně zchovavajíc za zabradlí požarního schodiště. No... Schovával... To zabradlí bylo z železnych tyčí...
  ,,Pozor!" Vykřikl najednou zděšeně a mě došlo, že jsem se měl Enardovy víc věnovat...
  Ze zadu mě něco chytilo a začalo mě to škrtit. Pod bradou jsem měl jeho předloktí a hned u ucha jeho tlamu.
  ,,Ty malej zm*de, za tohle zaplatíš!" Zavrčel nenávistně. Já začal panikařit...
  Dochazel mi vzduch... Nemohl jsem se nadechnout. Strašně mě bolel krk...
  Ani nevím proč, ale pohlédl jsem opět na Nicka. A překvapeně zjistil, že nebyl na tom místě, na kterém byl.
  Utekl? Šel snad pro pomoc? To už nestihne...
  A potom jsem ho zpatřil. Neutekl... Naopak lezl dolů! Teď jsem zpanikařil ještě víc. Vždyť ho zabijou! Proč sem sakra leze?!
  A pak mi to došlo... On... On mi chtěl pomoct... I když ví, že nemá šanci...
  Ne... Já se nevzdám...
  Vynaložil jsem téměř všechnu svou zbývající sílu abych jeho ruku oddálil od mého krku. Nebylo to moc... Nestihl bych se mu vykroutit...
  Musel jsem na to opět jinak. Opět nečestně...
  Zakousl jsem se mu do jeho ruky a zaryl ho ní i drápy. Nemohl jsem jinak. V puse jsem ucítil jeho krev.
  Enard zavyl bolestí a pokusil se mě setřást. Já akorát upevnil stisk. Otočil jsem se k němu bokem a vrhl na něj nenávistný pohled.
  ,,Co to sakra ma být?!" Zařval naštvaně a chtěl mě praštit přímo do čumáku. ,,Ty už ses úplně zbláznil nebo co?!" Chytil jsem jeho ruku, která mě málem udeřila a vyplivl tu jeho i s trochou jeho krve.
  ,,Ne..." Řekl jsem tiše. V puse jsem stále cítil tu odpornou pachuť krve a mezi zuby jsem měl jeho clupy. Zvedal se mi z toho žaludek...
  Nebyl jsem schopen tu krev spolknout... Moje mi nevadila, ale tohle bylo prostě odporné... A to jsem jí měl plnou pusu... Cítil jsem že mi i začíná ztékat po bradě...
  ,,Jen chráním svou rodinu." Řekl jsem a znovu mu jednu vrazil. Tentokrát se však neudržel na nohou a skončil na zemi.
  Okamžitě jsem se otočil směrem k Nickovy a všiml si, jak na něj jeden pes hledí s vyceněnými zuby.
  ,,Dotkneš se ho a zabiju tě." Zavrčel jsem a taktéž vycenil zuby. Musel jsem vypadat asi dost děsivě dle jeho pohledu.
  No... Měl jsem rozcuchanou svou dlouhou srst, cenil jsem zuby, z pusy mi tekla krev... Navíc byli mé oči prý dost děsivé...
  Asi jsem zkrádka vypadal jako šílenec... Nebo jako někdo se vsteklinou... Ale k něčemu to bylo. Začali ode mě couvat a někteří raději i utekly.
  Netrvalo ani moc dlouho a zůstaly jsme s Nickem samy. I on na mě však vyděšeně hleděl.
  Hřbetem ruky jsem si rychle otřel čumák. Moc to nepomohlo ale alespoň něco. Rychle jsem k němu došel.
  ,,Jsi v pořádku?" Zeptal jsem se ho hned. On jen trochu ztuhle přikývl.
  ,,A-a-a ty..?" Dostal ze sebe a pokusil se udělat jeden krok ke mě ale jakmile došlápl, zakymácel se a málem zpadl. Na poslední chvíli jsem ho zachytil a hned mu nabýdl oporu.
  Všiml jsem si, že nemůže došlápnout na tu nohu, za kterou ho držely...
  Jestli mu udělali něco vážného tak je najdu a všechny do jednoho zmlátím!

Mám pro vás takovou menší zprávu, která se vám asi moc líbit nebude...
Nemám moc predepsanych kapitol a už loni jsem popravdě v létě nenapsala ani čárku... Na Tž potřebuju školu... Je to divný, ale tam se mi píše nejlépe...
Proto asi zruším kapiroly ve čtvrtek...
Ale aby to bylo fér, mam v plánu místo nich vydávat jinou knihu. Budu jí ale nejprve muset upravit. Psala jsem jí ještě před začátkem Tž...
Byla by to sice Fnaf kniha, ale na téma, které jsem tu ještě neviděla...
Jmenuje se JEDINÝ tak mi prosím řekněte svůj názor zva by vám to takto nevadilo...