Když jsem dorazila k domu, venku už byli věci a další přinesl Thomas. Hned jsem otevřela kufr, aby to mohli naložit.

„ Jak to proběhlo?" zeptala se Demi, když jsem přišla do bytu.

„ Nechci se o tom bavit, ne teď," odpověděla jsem a šla projít skříně, aby tam nic nezůstalo. Dems se jen pousmála a vzala další tašku s věcmi, již poslední. Chvilku na to se tam objeví Jerry, můj zaměstnanec, který si odemne být pronajmul a já mu předala klíče.

„ Stalo se něco? Říkala snad něco?"zeptala se znovu, když jsme vyšli na ulici. Já se rozešla k autu a kluci pomalu vyrazili. Vyjely jsme za nimi a já se soustředila na jízdu.

„ Řekla toho až moc. Jinak soud nás rozvedl a nic nedostane. Chvíli to vypadalo, že budu muset vše zaplatit, ale naštěstí ne," odpověděla jsem a snažila se držet za autem Thomase s Chrisem.„ Respektive měla narážky na tebe a mě. Prý jsem to s tebou táhla za jejími zády a jestli sem spokojená, když o vše přišla. A další kecy, které jsem už moc nevnímala."

„ Asi se za ní zastavím a vysvětlím jí to. Jedinej kdo si tu užíval, byla ona," odpověděla Dems a já nad tím zakroutila hlavou. Chápala jsem to, neměla ráda, když mě někdo obviňuje z něčeho, co se nestalo.

„ Kašli na to, vysvětlila sem jí to sama. Teď už budu mít klid a ty také," řekla jsem a odbočila k letišti. Kluci nás dovezli až k letadlu a za chvíli byli na palubě auta a nakonec i my. Povolení k odletu jsme měli za několik minut a tak se mi ulevilo. Jediné, co mi bylo líto, že opouštím město, kde jsem začala svojí kariéru. Město kde jsem začala s firmou, ačkoliv jsem s tím neměla zkušenosti. Město odkud jsem plánovala další pobočky  a za pět let se jejich počet zvýšil na čtyři. Poznala jsem tam spousty skvělých lidí, kteří se staly mými zaměstnanci a mě přibyla práce. Za tři dny otevírám další pobočku a mám zajištěné i zaměstnance. Kolikrát se musím divit tomu, že ještě žiju.

„ Nad čím přemýšlíš?" zeptala se Demi a já se vrátila do reality.

„ Nad vším, co jsem v Londýně zažila a kam jsem se za pět let dostala. Za tři dny už budu mít pět poboček."

„ Je to až neuvěřitelné, kam jsi se dostala. Začala jsi jako můj řidič a teď řídíš firmu. Plánuješ firmu ještě rozšířit?"

„ V budoucnu ano, ale teď si dám trochu pauzu. Budu toho mít hodně. Teď mě jen napadá, co mě asi čeká v L.A."

„ Jen to dobré, věř mi," řekla a podala mi do ruky skleničku. Trošku jsem se zarazila, měla jsem za to, že Dems nepije.„ No, co. Jednou mě to nezabije. Tak na nový život," řekla a priťukla si semnou.

„ Dems! To je ledový čaj!" křikla jsem, když jsem to polkla. Všichni jsme se začaly smát a já se snažila popadnout dech.

„ A, co jsi čekala? Nebudu přece pít alkohol," odpověděla se smíchem a já nad tím zakroutila hlavou.

„ Jsi cvok. Skočila jsem ti na to," odpověděla jsem a ona se usmála.

„ To byl plán," řekla a naklonila se ke mě. Než jsem stačila cokoliv říci, políbila mě.

Ano, je blbost, aby letěly dvě auta :-D Jak se vám líbil vtip Dems? Díky za přečtení a hvězdičky :-)