O měsíc později:

Měsíc uběhl jako voda a my jsme s Demi své volno trávily v Miami. Vždycky jsem si přála tam jet a teď se mi to splnilo. Většinu dne jsme trávily na pláži a užívaly si jedna druhé.

„ Scar? Spíš?" zeptala se mě Demi a lehce do mě strčila. Ležely jsme na pláži a opalovaly svoje těla.

„ Blázníš? Užívám si to sluníčko a teplo. Copak se děje?" otočila jsem k ní hlavu a usmála se.

„ Víš, že je to přesně měsíc, co jsi se nedotkla alkoholu?"

„ Už? Vidíš jak rychle to běží. Ani bych neřekla, že to může být tak dlouho," odpověděla jsem a natáhla k ní ruku. Lehce jí stiskla a líbla mě na její hřbet.  Poté jsem se zvedla a pomohla na nohy i jí.

„ Jdeme do vody, je čas se trochu zchladit, ne?" řekla jsem a společně jsme se vydaly do vody. Bylo to příjemné osvěžení po hodině na sluníčku a pro Dems zřejmě také. Kluci se od nás držely kousek dál, aby neupoutali moc velkou pozornost a nechaly nás být. Když jsme byli v hloubce, kde jsem téměř nestačila, Dems si mě přitáhla k sobě a já svoje nohy obmotala kolem jejího pasu.

„ Nestačíš mi tu, nechceš blíže k břehu?" zeptala se klidně a své rty přiblížila k mému krku.

„ Ne, protože mě utopit nenecháš a plavat  umím. A mám jiné plány," řekla jsem a přitáhla si její hlavu ke svým rtům. Její polibky byli nejdříve opatrné a letmé. Později  byli vášnivější a plné touhy.

„ Asi by jsme měli přestat, jsme ve vodě a je kolem nás spousta lidí. A je to celkem nepohodlné," řekla a já se zasmála. Když jsme obě uklidnily svůj dech, rozhodly jsme se trochu si zaplavat a užít si to.

„ Od kdy ti vadí lidé? Vždyť ti to nikdy nevadilo," řekla jsem se zájmem a sledovala jí.

„ Nevadí mi, ale nechci přitahovat pozornost. Pak by mi tě mohl někdo vzít a to nechci," řekla  a lehce si olízla rty. Věděla, že mě to rozhodí a nač přitom myslím.

„ Miluju tě Dems. Jsi prostě nejúžasnější člověk," řekla jsem a přitáhla si jí k polibku.„ Jen škoda, že jsem si to neuvědomila mnohem dříve," řekla jsem a ona mi rukou přejela po tváři.

„ To nevadí. O to víc si to budeme užívat. A třeba se jednou vezmeme a budeme mít rodinu," řekla a já se zasnila.

„ Chtěla bys holku nebo kluka?"

„ Na tom nesejde, protože bude naše a to bude důležitější. Jen už mě nezklam a nepij. Radši mi vše hned řekni."

„ Neboj se, nezklamu. Ale to samé platí pro tebe," řekla jsem a chytila jí za ruku. Společně jsme vyšli z vody a ulehli zpět na deku. Konečně jsem se cítila znovu šťastná. Byla jsem šťastná s někým, kdo mě neměl v plánu zklamat.

Tak a jsme na konci příběhu. Další kapitola bude závěrečné shrnutí ke, kterému napište své názory a zda mám pokračovat ve psaní. Díky za vaše přečtení, hvězdičky a komentáře :-)