Když jsem vlezla za dveře a zahlédla věci Dee, znovu jsem se rozbrečela. Vše jsem vzteky shodila na zem a sama se na ní posadila. Čelo jsem opřela o kolena a rukama si zajela do vlasů. Ani jsem nezaslechla dveře a ucítila objetí Demi.

„ No tak, nestalo se ti nic?" zeptala se a já zakroutila hlavou.

„ Já to nechápu. Co dělám špatně?"

„ Nic neděláš špatně. Jen si neuvědomuje, co má a o koho přichází," řekla a pomohla mi na nohy. Byla jsem jí vděčná, byla jediná komu na mě záleželo. Když opustila koupelnu, svlékla jsem se a vlezla do sprchy. Každá kapka vody byla jako má slza. Slza, která byla prolita za člověka, kterého jsem si vzala z lásky.

„ Můžeš se jít osprchovat, jestli chceš. Máš vše?" řekla jsem až lhostejně a vydala se do kuchyně.

„ Děkuji. Mám vše potřebné. Hned sem tady," řekla a pak mi zmizela z dohledu. Na chvíli jsem se zadívala z okna a poté sem si došla pro skleničku na panáka. Z ledničky jsem hned na to vytáhla láhev vodky a okamžitě si nalila. Potřebovala jsem se uvolnit a jinak to v tuhle chvíli nešlo. Když už jsem v sobě měla pátého, zaslechla jsem dveře.

„ Co myslíš, že vyřešíš alkoholem? Akorát ti bude špatně," ozvalo se kousek odemne a já jen pokrčila rameny.

„ Lepší se upít k smrti než zažívat tohle. Nikomu už na mě nezáleží," řekla jsem se slzami a vypila další skleničku. Nikdy jsem tolik nepila, ale teď mi to bylo jedno.

„ Scar, to neříkej. Mě na tobě záleží a hodně. A kdo ví, třeba nejsou spolu na pokoji a mají nějaké jiné školení," řekla a já vypila další skleničku. Demi vzala láhev a odnesla jí. Věděla jsem, že nepije a neměla to ráda ani u druhých.

„ Jen tobě, to je právě to. Víš, co mají? Školení v posteli a..." nenechala mě domluvit, protože mi položila prst na rty. Rychle jsem její ruku dala stranou a sklopila hlavu. Každé pomyšlení na to, co se odehrává v jejích pokoji, neskutečně bolelo. Cítila jsem zlost a zklamání zároveň. Tak moc jsem jí milovala, ale o to víc jí teď nenávidím.

„ Pojď si lehnout, moc jsi pila. Zítra tam pojedeme a uvidíme, co se dozvíme, ano? Budu vedle tebe, kdyby se něco dělo," odpověděla a pomohla mi vstát. Dělalo nám to velký problém, ale nakonec jsme do ložnice došly.

„ Je to zvláštní, že to končí takhle. V naší posteli s tebou," řekla jsem a pocítila jak se mi zavírají oči.

„ Noc není divné, jen tě chci mít pod dohledem," bylo poslední, co jsem zaslechla. Usmála jsem se.

Jak zareaguje Scar až zjistí pravdu? Zůstane v Londýně nebo se vrátí do L.A? Jak to bude dál? Více v další kapitole :-)