Měla by Dee pátrat po tom kam se peníze ztratily? Co by měla udělat proto, aby jí Scarlett začala věřit?

Když jsem se vrátila domů, bylo skoro šest hodin. V obýváku hrála televize a tak jsem se tam hned vydala.

„ Jsem doma. Jsem ráda, že na mě čekáš," řekla jsem a vydala se k pohovce na, které byla složená deka s polštářem.

„ Ne, ale chtěla sem, abys věděla, že máš v troubě večeři. Já jdu nahoru, mám práci," řekla a chystala se odejít. Rukou jsem jí v odchodu zabránila a poté jí pohladila po tváři.

„ To semnou nemůžeš strávit večer? Dáme si víno, promluvíme si, co ty na to? Vždyť sem to skončila, tak kde je problém?"

„ Dee, ten problém je, že jsi si s ní vůbec začala. Problém je, že jsi spala semnou i s ní. To je ti málo? Nepřijde ti to nechutné? Snad ti bude jídlo chutnat. Dobrou noc," řekla a obešla mě.

„ Scar, prosím. Udělám cokoliv, aby jsi mi zase věřila. Zůstaň tu semnou, aspoň chvíli. Miluji tě," řekla jsem a otočila se. Scar se zastavila a sklopila hlavu. Viděla jsem jak se pere sama se sebou a váhá.

„ Dee, já nemohu. Nemohu tu být s tebou, protože vždy vidím jí. Užívaly jste si zase? Bavíte se dobře? Já totiž ne. Trápí mě, že mi nedokážeš být věrná ani den. To pro tebe...." nenechala jsem jí větu doříct, protože jsem došla k ní a spojila naše rty. Byli slané od slz, ale stále jemné a plné lásky.

„ Skončila sem to, Scar. Miluji tě a ty to víš. Už bych to neudělala. A z lásky sem si tě taky vzala," řekla jsem a palcem jí přejela po tváři po, které jí stékaly slza.

„ Ale přesto jsi mě podváděla. Já to pořád nechápu. Promiň, já musím jít pracovat," řekla a rychle zaběhla do ložnice. Dveře zamknula a já se bezradně opřela o zeď. Nevěděla jsem, co dělat. Chápala jsem, že je naštvaná a mrzelo mě to. Došla jsem ke dveřím a lehce na ně zaklepala. Nevím, co jsem si myslela, snad, že mi otevře.

„ Scar, otevři. Chci si s tebou promluvit. Když spolu nebudeme mluvit, nic nevyřešíme."

„ Já s tebou mluvit nechci, není totiž o čem," řekla a já se posadila na zem. Nehodlala sem to vzdát. Milovala jsem jí a chybělo mi její objetí a její blízkost.

„ Myslím si, že je. Já vím, že to byla chyba a je mi to líto. Ráda bych to vrátila, ale nejde to. Já o tebe nechci přijít. Jsi jediná koho mám a nikdy bych tě nevyměnila."

„ Ale už jsi to udělala, Dee. Udělala jsi to ve chvíli, kdy ses s ní vyspala. Jen pořád nechápu, co ti dala ona a já ne."

„ Nic, co by jsi mi nemohla dát ty. Vlastně ani nevím, co mě k tomu vedlo. Možná mi bylo příjemné, že je dominantní, netuším. Pustíš mě k sobě, nebo mě necháš sedět na zemi?" řekla jsem a chvíli vyčkávala, zda neodemkne.

„ Můžeš si jít lehnout, nikdo ti neřekl, že máš sedět na zemi," ozvalo se a já vložila tvář do dlaní. Po tvářích mi stékalo několik slz. I z jejího hlasu jsem poznala, že brečí a to mě trápilo víc.

„ Scar..."

„ Jdi si dát sprchu a jídlo a běž spát! Chci být sama, Audrey," skočila mi do řeči a já si bezradně povzdechla.

„ Chci být s tebou, zlato. Budu tady, dokud mě nepustíš k sobě."

„ Je to tvoje volba. Dobrou noc."

Opravdu jí nechá Scar před dveřmi, nebo spát v obýváku? Odpustí jí vůbec někdy? Vydrží jim vztah i přes nevěru? A, co dominantnost? Je to to, co jí ve vztahu schází? Jaký na to máte názor vy?