Donesly si tašky do ložnice, převlékly se a aby se trochu posilnily před trestem, protože kvůli němu nejspíš nestihnou večeři, se vydaly do spodních pater školy. Když prolezly obrazem mísy s ovocem a objednaly si menší svačinku, tak se svalily do pohodlných křesílek v rohu kuchyně.

     Po pár minutách před Lily přistála porce čokoládové muffiny se šlehačkou a horká čokoláda. Lucy skřítci přinesli domácí sušenky se slabým kafem a Kate, s červenými vlasy,  lívance s javorovým sirupem a také horkou čokoládu.

      ,,Tak, Lily." ,,Teď nám pěkně řekni." ,,Co to včera s tebou bylo." optaly se kamarádky. ,,Co by se mnou mělo být?" hrála Lily nechápavou. ,,No přece to, že jsi na Jamese tolik nekřičela, teda ne tak jako normálně. A taky si se nechala donést až do společenky a pak jsi mu vrazila facku, přestože jsi k tomu neměla jediný důvod." odůvodnila jejich otázky Lucy. ,,Co se děje, Lil?" zkoušela to Kate.

        ,,Holky,...to je složité." sklopila pohled do klína Evansová. ,,On Potter, jako James. Prostě mě někdy strašně štve, ale občas se s ním dá normálně mluvit. No a když k tomu přidáte ty jeho oči, tělo, svaly a vlasy. Já nevím co mám dělat, co se to se mnou děje a jestli ho nenávidím nebo ne." skousla si ret a vzhlédla ke Kate a Lucy, které se usmívaly od ucha k uchu. 

     ,,Jsi do něj zamilovaná?" vydechla Kate. ,,U Brumbálovy stříbrné bradky, to ne! Jsme úplně rozdílní, neklapalo by nám to. Jen mi už tolik nevadí. Je to jako kamarád, který..., u něhož...no." zasekla se Lil. ,,Který se ti líbí a máš ho radši než by kamarád kamaráda měl mít." dořekla za ní narovinu Lucy. 

   ,,Prostě...asi jo, tak něco." přitakala rudovláska. 

      ,,Tak mu dej šanci?" řekla prostě Kate. ,,Ježišmaria, to ho jako budu tak dlouho nenávidět, až z nás bude pár? Trochu divná představa ne? A já sama nevím co cítím. Jsme úplně rozdílní, nešlo by to. Teda, pokud bych vůbec měla zájem, a to já nemám."  stála si tím co jí říkal mozek a hlas srdce tišila.

      ,,Hele, kdyby jsi o vztahu s ním nepřemýšlela, tak bys si nebyla tak jistá, že jste úplně jiní." přesvědčovala Kate. ,,Navíc, protiklady se přitahují." přidala se Lucy. ,,Lily, on to opravdu myslí vážně. Stačí se mu podívat do očí a vidíš tam spoustu lásky, něhy a oddanosti." promlouvala k ní dále Kate. 

     To ovšem naše Lily moc dobře věděla. Vždyť jí samotnou přivedl na již několikáté scestí pochybností právě pohled do jeho očí.

       ,,Já si to nechám projít hlavou. On to totiž vždy nějak podělá, tím svým chováním." učinila kompromis Lil. ,,Stejně si myslím, že do měsíce jste spolu." uculila se Lucy. ,,Ale věděla bych o někom, u koho to přímo jiskří." škodolibě se usmála Lily a Luciinu poznámku přešla mlčením.

       ,,Hele, neodbíhej od tématu." ohradila se Taylorová. ,,Něco, o čem bych měla vědět?" zajímala se Wilsonová. 

     ,,Ale ne, jen se nám Lucinda zakoukala do mladého vlkodlaka, Remuse Lupina." mávla nad tím se smíchem rukou Lily. ,,To je už známé. Však jste loni to po sobě pokukovali moc okatě. Alespoň pro ostatní. Teď už to musí vědět půlka školy. Je jen otázka času, kdy se dáte dohromady." otočila se na jmenovanou Kate.

    ,,Já se za to, že se mi někdo líbí nestydím." koukla blondýnka na Evansovou. ,,Ano, mám ho ráda. Možná ještě víc něž to." usmívala se zasněně při pomyšlení na ,,svého milého". ,,Jenže Rem je strašně odtažitý a uzavřený pokud jde o něco víc." skousla si ret. ,,I kdyby o mě měl zájem, tak si bude myslet, že by mi ublížil svým prokletím. A on ani neví, že to my víme. Takže z toho nebude nic. Jen nešťastná láska." povzdechla si  zničeně Lucy.

      ,,No tak hlavu vzhůru!" objaly a povzbuzovaly ji kamarádky, když viděly, že má slzy na krajíčku. ,,Promiň, Lucy. Já nechtěla načít nějaké moc citlivé téma." omlouvala se Lil a hladila ji po vlasech. ,,Neva, potřebovala jsem to ze sebe už dostat ven. Nikdy mě nebude brát jako něco víc než kamarádku."

       ,,Hele, Lucy, teď mě poslouchej. Když se Rem k ničemu nemá, tak do toho musíš jít ty. Já vím, že je to neobvyklé, když konverzaci navazuje holka, jenže tady nejsme v pohádce a ty musíš bojovat. Jestli tě má rád, tak to půjde jako po másle. No a jestli ne, tak ti za to nestojí." promlouvala Katie, jako odborník přes vztahy. 

   ,,Představ si to jako lov. Ty jsi lovkyně, které jde chytit svou kořist. Hodíš po ní laso a ona se buďto chytí nebo ne. Prostě mu podáš takovou pomocnou ruku a dáš najevo, že o něj máš zájem."

   Jo, to by bylo jednoduché, kdyby nebyla Lucy tak stydlivá a v tomto směru nezkušená. Už teď ji tato situace přišla velmi těžká, a to si ani nedokázala představit co je teprve čeká.

     ,,Ty jsi opravdový odborník, Kate. Přece jenom jsi z nás měla zatím nejvíce kluků. Jen máš pěkně blbé přirovnání." snažila se odlehčit situaci Lil. To se jí také povedlo. 

     ,,Proč musí láska tak bolet?" pronesla řečnickou otázku Lucy. ,,To mi povídej. Je to složité." povzdechla si Evansová. ,,Ale pak to stojí za to, většinou." dodala brunetka Kate. 

    ,,Nezávidím vám, holky. Já už se přes Michaela přenesla. Skoro." zašeptala se slzami v očích, pod náporem vzpomínek. ,,Ještěže nikoho nemám a nehledám. S kluky si dám na chvíli pohov. Nechtěla bych totiž vypadat tak jako vy." zasmála se  a po chvíli se k ní přidaly i Lucy s Lily.

     ,,Slečny, nechci vás rušit, ale ta čokoláda vám brzy vychladne. Měli byste si ji vypít." zapištěl vedle nich drobounký skřítek s ubrusem ovázaným kolem těla a rádiovou čepicí na hlavě mezi dvěma velkýma ušima. ,,Děkujeme za upozornění, Kuklíku. Hned se do toho pustíme." odpřísáhla mile Lucy.

      Když si dostatečně zaplnily žaludky tak, že ani na tu večeři neměly pomyšlení, poděkovaly a rozloučily se skřítky z kuchyně. Poté spěchaly do Velké síně, kde měli všichni sedmáci schůzku, kam holky přišli přímo na čas. Připojili se k nim i Remus, James a Petr.

     ,,Pottere, neoxiduj tady!" začala Lily. Protože měla po otevřeném rozhovoru v kuchyni zvláštní pocit jako kdyby všichni věděly o tom co cítí, tak se to snažila zamaskovat dříve běžnou nenávistí k Jamesovi. 

     ,,Snad tě neznervózňuji tak, že se nemůžeš soustředit ani na chůzi." ušklíbl se a přehodil si svou ruku přes její ramena. Ona se vymanila z jeho polo obětí a v duchu mu dávala za pravdu. Opravdu byla nervózní. Z něho.

      Celá parta usedla co nejblíže k profesorskému stolu, který byl zatím prázdný. u Zmiozelu a Mrzimoru byly již celé sedmé ročníky, k Havraspáru právě došly tři poslední dívky a u Nebelvíru chyběl jediný žák. Sirius Black.

      Sirius Black se svalil na lavici vedle Rema. ,,Omlouvám se. Jdu pozdě. Ale jak tak koukám, tak tu profesoři ještě nejsou. Uff!" hluboce oddychoval Tichošlápek. ,,Prosím tě, kdes byl celé odpoledne. Rem mě stihl čtyřikrát porazit v šachách a ty jsi se ani neukázal. Říka jsi, že si jen zařídíš program na večer." vyzvídal Dvanácterák.

       ,,Měl další kumbálovou scénu." řekla za něj Kate, která koukala do svého rozvrhu a hledala volné místo na tréninky Famfrpálu. ,,S tebou?" vyjekl Červíček.  

     ,,Panebože, ne! jak tě to napadlo?! Já a on!? No tak blbá snad ještě nejsem, abych se jím nechala zblbnout!" zvedla pohled od rozvrhu a kroutila hlavou Kate. ,,Tak o tom bych se hádal, Wilsonová." uchechtl se Sirius. ,,Mlč!" okřikla ho jmenovaná. ,,Tak jak to teda tak jistě víš?" dorážel Petr. Lily, Lucy a Black se tomu jen smáli a Remus, James a Petr se tvářily pochybovačně, zda s ním opravdu něco neměla.

      ,,Se na něj podívejte." začala. ,,Rozcuchané vlasy, cucflek na krku, nezavázaná kravata, košile do půlky rozepnutá, rtěnka na jejím límečku a to nemluvím o pomuchlaném oblečení." vyjmenovávala a ukazovala nyní zelenovláska Katie. ,,Jo a mimochodem. Zapni si poklopec." sladce se usmála. 

      Strhla se hlasitá vlna smíchu, kromě toho Blackova. ,,Ta ti to nandala, Tichošlápku." ozval se James. ,,Tomu se říká jednoduchá dedukce a závěr." dodala ještě. Black se otočil, zapnul si kalhoty a se svůdným úšklebkem se na tu výřečnou dívku otočil: ,,Jsem nevěděl, že mě až tak dopodrobna zkoumáš." To se zase nesmála jediná Kate.

      To už se ozval hluboký hlas ředitele Brumbála: ,,Jsem rád, že jste se všichni dostavili včas. Tedy začneme.

      Vzdělávací pobyt, o němž jsem vám říkal se bude konat od pondělí 12.září do neděle 25.září, přesně 14 dní. Úkolem této akce je připravit vás na život tam venku, na život mezi dospělými, na život mezi mudly a pomoct vám při výběru toho správného povolání. Sice je doba jaké je, ale ujišťuji vás, že budete v naprostém bezpečí."

     ,,Pobyt má dvě části. První týden budete rozděleni po kolejích. Navštívíte Ministerstvo kouzel a jeho jednotlivé obory a nemocnici u svatého Munga. Je totiž dobré mít všeobecný přehled, a to my pro vás chceme. Může vám to také pomoct při výběru povolání. dále se budete cvičit v soubojích, naučíte se základy společenského chování a mnoho dalšího. Ubytováni budete ve společných dřevěných chatách. V neděli se vrátíte odpoledne sem, do Bradavic, a hned ráno odcestujete opět pryč."

      ,,Druhá část bude ve smíšených dvojicích, tedy chlapec a děvče. Ten týden budete fungovat něco jako pár, manželé. Chlapci budou chodit do práce, ovšem na zkrácenou pracovní dobu. A dívky budou vařit a uklízet. Bydlet budete v menších bytech. Ne ten týden dostanete soupis úkolů, které budete povinni splnit. 

    Hůlka vám bude na začátku  pobytu odebrána a na konci zase vrácena. Dostanete ji pouze, když to bude potřeba. Je to tak také z bezpečnostních důvodů. Máte nějaké otázky? Výborně, pak tedy přejdeme k rozřazování do dvojic. Dopředu vás upozorňuji, že rozhodnutí, které teď padne nejde nijak změnit. Další totiž, čemu chceme abyste se naučili je spolupráce, i když to třeba může být velmi těžké." usmál se profesor.

     ,,Mohu vás poprosit, paní profesorko." kývl na McGonagallovou, která spolu s ostatními kolejními řediteli stála opodál. Ta zaujala místo vedle ředitele a v rukou se jí objevily dva rudé pytlíčky.  Sáhla do toho napravo a nadechla se, aby mohla zahlásit jméno první dvojice.

    Dívky zatajily dech. Každá měla nějaké přání s kým by chtěla nebo nechtěla být. Už jen aby se to vyplnilo. Stejně tak tomu bylo i chlapců. Rem si zoufale přál aby jeho vyvolená nebyla s jiným klukem, stejně tak i James. A Sirius někde v hloubi duše měl tajné přání, s kým chce strávit ten týden, který je čeká.

      ,,Slečna Lucy Taylorová a pan Remus Lupin." vytáhla druhý lísteček z pytlíčku nalevo profesorka. Oběma jmenovaným spadl obrovský kámen ze srdce, že to museli slyšet snad i ostatní. Jenže ten další na ně zase spadl, když si uvědomili, že neví jak se chovat k tomu druhému. Společně se usmívajíc postavili vedle profesorů.

      ,,Dorcas Philpsová a Gregory Jackson." ohlásila se druhá dvojice. ,,Lily Evansová a James Potter." Lilyino srdce bylo o sto šest. Na jednu stranu byla ráda, na tu druhou ne. ,,Jó, jó, jóóó!" ječel James. ,,Proč já, Pane Bože?" ušklíbla se Lil a zvedla hlavu ke stropu. Toto rozhodnutí ji ovšem nevadilo tak, jakoby tomu bylo loni. Jen se nenávist nemůže rázem změnit v lásku.

      Potter k ní přistoupil, chytl okolo pasu a pošeptal: ,,Jen my dva. Sami. Celý týden. No dovedeš si to představit, krásko." Lilka se mu vytrhla. Přesně, ty jeho kecy. Máš se ještě co snažit, chlapečku. Pomyslela si, když si stoupala vedle Lucy.

    Další tři dvojice byly zařazeny. U stolu zbyla pouze Kate s tyrkysovými vlasy, bruneta Megan, Sirius a Dorian. ,,Další dvojicí bude slečna Kate Wilsonová a Pan Sirius Black." V Siriovi, z nepochopitelného důvodu vystřelil celý ohňostroj uvnitř jeho hrudi. ,,Tak jdeš?" začal svou polovičku tahat od stolu. 

     ,,Co? Cože? Kam?" vytrhla se Kate z myšlenek. ,,Jsme spolu ve dvojice. Tak pojď." vysvětlil Black a ona jen vykulila oči. ,,Pro Merlina, za co!? Nepiju, nekouřím, učím se přijatelně, neutrácím, chovám se slušně. Proč mě Bůh takto trestá?!" mumlala s hlavou položenou na stole. Pak se teda zvedla.

     ,,Doufám, že nezapomínáš na manželské povinnosti, když jsme teď jako manželé." zavtipkoval Sirius. V Kate zatrnulo. ,,Hej, Wilsonová, v poho?" mával ji před očima  ten Cassanova rukou. ,,J...jasně." vydechla. Ne, to teda rozhodně ne. Vždyť Black bez holčičí pozornosti určitě tak dlouho nevydrží. Sakra!

      ,, Tak, jste tedy již všichni rozděleni. Balte si prosím s rozmyslem. A sejdeme se zde v pondělí 12., v 6 hodin ráno. Bude zajištěna brzká snídaně, takže se nemusíte bát. To je ode mě vše. Můžete jít." propustil je.

     ,,Kate, Kate, myslíš, že to s Blackem zvládneš? Nesmí si nic dovolit. To by snad neudělal." chytla ji za ruku Lucy, když byly už dál od Velké síně. Evidentně myslely holky na to samé. ,Já nevím, holky. Každopádně mám strach. No prostě když jsem byla s Michaelem, tak mi takové ty normální věci nevadily. Jenže teď už jen při mužském dotyku mám pocit, že to bude zase všechno znova. Že po mě zase bude něco chtít, i přes mé námitky. Že přijde nějaká rána či zklamání."

       ,,Jsem si jistá, že by nic takového neudělal. Ale jestli ti to pomůže, tak můžeme promluvit s Jamesem a Remem." nabídla Lil. ,,Díky, holky, jste fakt nej kámošky." objala je Wilsonová.

   ,,Samo sebou. Já jsem zas zvědavá, jak se to vyvrbí mezi Lucinkou a Remuskem. Teď budete dost času sami, takže s tím koukej něco udělat." pohrozila prstem Lily Lucy. ,,Však já jsem za to taky šťastná. A jak jsi řekla, uvidíme." tajuplně se ušklíbla Lucy.

      ,,Tak se uvidíme po trestu. Zatím. Pa pa. Ahoj." rozloučily se spolu a každá se vydala jinam.

      Lily se rozhlížela po zaneřáděné společence, kde bylo rozházené peří, převrácené stolky a roztrhané polštáře. To to ještě nenapadlo nikoho uklidit? No nic, pustíme se do toho. ,,Nechceš pomoct?" ozval se za Potter. ,,To je dobrý." ,,Já stejně nemám co na práci, takže." nechal vyznít větu do ztracena a začal stavět stolky.

     ,,Hepčí!" kýchl když měli skoro vše hotové a jen sbírali poslední peří. ,,Takhle to budeme sbírat ještě o půlnoci." zasmála se Lil a chytala drobná peříčka, která se rozletěla do všech stran. Pak už začali kýchat oba a se smíchem se svalili do hromady peří, které po sobě začali házet.

     ,,Tak tyhle knihy uložte do polic v uličce 129. Pak můžete jít, už je pozdě." ,,Dobře, děkuji a dobrou noc, madame Pinceová." odpověděla Kate a vydala se zařadit poslední várku knih. Už tu byla 5 hodin a byla opravdu unavená.

      Vešla do uličky, kde zrovna Black plenil jedné jejích spolužaček ústa. ,,Ehm, ehm." odkašlala si aby na sebe upozornila. Ti dva se od sebe odtrhli a Megan si začala zapínat košili. ,,Pak si tě najdu." šeptla k němu dívka ještě než zmizela za rohem. 

     ,,Ty vážně nemáš žádné zábrany. Stejná kolej i ročník, děláš si srandu?" okomentovala to Kate. ,,Jak jsi viděla, tak k ničemu nedošlo. Ty si to opravdu umíš načasovat. Koho mám teď tak narychlo shánět." šibalsky se usmál a začal se přibližovat ke Kate. ,,Musíš si odvykat. Pak to budeš muset vydržet 14 dní v kuse." odpověděla mu a otočila se aby mohla zařadit jednu knihu.

     V tom ji okolo pasu uchopí dvě ruce a otočí na sebe. ,,Co...co to děláš?" koktala vystrašeně při pohledu do těch bouřkových očí, v nichž se zrcadlila posedlost. Přesně takhle začal Michael, když chtěl od jejich vztahu něco víc. Když se nad tím zamyslela, tak si oba byli dost podobní.

     Nechci ji ublížit. Ale ty její plné rty. A oči, sváděl se sebou vnitřní bij Black. Z myšlenek ho probrala až štiplavá bolest na levé tváři. Pak už viděl jen knihy, které po ní zbyly na zařazení. Ty jsi ale debil, viď! Teď si bude myslet, že chceš aby byla tvojí další obětí. Tak ať si to myslí, mě je to jedno. Teda mělo by být. Musíš si to v sobě urovnat, Siriusi. Nechceš jí přece ublížit. Něco nového cítím, ale co?

     To by ti neudělal. Není to Michael. Všichni nejsou stejní, opakovala si stále dokola Kate, když mířila spěchem ke společence. Tam se setkala s Lucy, která byla vyřízená z třídění záznamu trestů. A dost. Nemysli na to. Prostě na vše zapomeneš. 

     Poté usnula poklidným spánkem. 

***********************************************************************************************

2 616 slov

Ahoj, tak jaké máte názory na tento příběh? Těšíte se na ,,vzdělávací pobyt"? Jak nečekané rozdělení, že? Podělte se se mnou o své dojmy, budu ráda za hlasy i komenty, vždy mě strašně potěší a povzbudí, že nepíši příběh jen tak. Myslíte si, že tato fanfikce za něco stojí?  Vím, že to vyzní divně, ale pokud se Vám příběh líbí, tak  bych byla vděčná, zda by jste ho se mnou zkusili ,,rozšířit" mezi další čtenáře. Dále mám otázku, jestli nejsou kapitoly moc dlouhé či psané zdlouhavě. Promiňte mi gramatické chyby. :-)

Vaše Nelka