Když má člověk svůj volný čas čím zaplnit, má dostatek práce a učení, tak čas utíká dvakrát rychleji než normálně. A v bradavické škole čar a kouzel snad ještě čtyřikrát rychleji, když kolem sebe máte opravdové přátele.

      Především naší skupince nebelvírských sedmáků utekl školní týden dřív, než by jste řekli Famfrpál. Byl to ale stereotypní týden.

    Ráno vstát, nasnídat, dopoledne dvě nudné hodiny, oběd, přehodit si učebnice, odpoledne dvě hodiny, úkoly v knihovně, famfrpálový trénink Jamese a Kate, učení pro Lily, Lucy, Rema a dokonce i Siria, občas tak dvě hodiny práce v redakci školního časopisu pro Lucy, večeře, večerní tresty pro Poberty, a nakonec znavení zalehnout do postele. 

    A takto to bylo skoro každý den, a proto není divu, že hned jak vypracovali zadané eseje a nákresy, tak celou sobotu odpočívali.  Vše se vrátilo do starých kolejí, tedy až na chování určitých lidí. A nejenom školní týden utekl rychle, ale i ta sobota a nedělní dopoledne. 

     Právě totiž bylo něco okolo jedné hodiny odpoledne, a davy některých studentů si to mířili z, anebo do, Velké síně k obědu. Jiní zase spěchali do knihovny za odpočinkem, ven, kde bylo vyjímečně přijatelné teplo, či do svých teplých a pohodlných společenských místností a ložnic.

     V jedné takové ložnici v Nebelvírské věži na straně dívek, se na třech, ještě před chvílí řádně ustlaných postelích, váleli  na každé jedna sedmačka. Nudily se a neměly co dělat a koukaly do ,,blba".

      Učení měly plné zuby už i Lucy a Lily, což je co říct. Knihovna byla dnes moc přeplněná, a ven se jim nechtělo. Úkoly měly hotové. No, a co se týče balení na onen vzdělávací pobyt, který začíná už zítra, tak když měly, byť jen malinkatou chvilku, tak balily v průběhu týdne, a to jim stačilo na to, aby vše, kromě hygieny, kterou přibalí teprve ráno, měly připravené.

      ,,Holky, myslím si, že by nám neuškodilo, si ještě jednou projít, jestli máme všechno." ozvala se se zívnutím ospale Lucy.

       Její spolužačky přikývly, a Lily znuděně šla pro seznam věcí, který sedmým ročníkům pro jistotu připravila profesorka McGonagallová. Na každý týden totiž potřebovali jiné oblečení, a dokonce i šaty, takže se opravdu hodil. Nikoho by totiž nenapadlo si s sebou brát společenské oblečení.

     Rudovláska ho podala blondýnce, a kecla si zpět na postel, kde si vedle sebe položila kufr, aby mohla kontrolovat jeho obsah. To samé po ní zopakovala vyšší černovláska.

     ,,Takže, z oblečení to je: sportovní kalhoty a trika, my máme legíny a trička s krátkým a dlouhým rukávem." začala kontrolovat Taylorová.

    ,,Souhlas. Jo." přitakaly obě kamarádky, a hromádku položily zpět do kufru, který předtím vyprázdnily.

     ,,Mikiny, máme. Spodní prádlo a ponožky také. Všechno ještě jednou, ale v teplejší verzi. Já mám." koukla se modrýma očima dívka na zbylé dvě, a ty přikývly.

     ,,Boty sportovní, nějaké slušnější do společnosti a lodičky, taky máme. I když popravdě nechápu, na co lodičky." pokroutila hlavou Nebelvírka, a uložila jmenované věci k sobě do kufru. ,,Neřeš to. Brumbál říkal, že se máme na co těšit, ale ať se necháme překvapit." odmávla to rukou Kate.

    ,,Dobře, tak dále. Slušné společenské oblečení a jedny šaty. Ještě, že jsem si ty šaty s sebou brala, a nespolehala jsem se na madame Robertsovou v Prasinkách." oddechla si blondýnka. Hygienu si zabalíme až večer, nebo ráno, takže máme teď hotovo, a můžeme se vesele nudit." uchechtla se ironicky Katie.

     ,,Tak když už nemáme, co na práci, tak si půjdeme  alespoň sednout do společenky, ne?" udělala psí očka Lilka.  ,,To by jsme mohly, třeba tam potkáme Alice, nebo Bena s Dorianem." doufala, že se zbaví nudy Kate.

    ,,Tak pojďte," usmála se mile Lucy, a už vyšla na chodby, kam se za ní holky hned připojily. Společně sešly do větší místnosti, působící domácím dojmem, a chtěly si zabrat nějaká pěkné křesla u krbu, ale zůstaly stát na schodech.

     K jejich neštěstí, byla celá místnost přeplněná hlukem, který nadělala snad celá nebelvírská kolej, co se zde nacházela. Jednoduše tam nebylo hnutí. To byl totiž důsledek toho, že se venku spustil vydatný ,,slejvák", a tak se všichni z venkovní procházky přesunuli do tepla.

     Tři dívky si povzdechly, a už se otáčely k odchodu, když Lily něco trefilo do ramene. Z druhého schodiště do chlapeckých ložnic, se na ni zubil James se svými kamarády. Rudovláska na něj hodila tázavý pohled, a spolu se svými kamarádkami vyčkávala vysvětlení.

     Potter pozvednul hůlku, a z ní vyletěl krásný motýl, složený z bílého papíru, a přistál na Liliině natažené ruce. Ta ho s úsměvem rozložila a přečetla si vykouzlený text. Lucy s Kate jí četly přes rameno, jelikož byly o schod výš, a upřímně je papírek potěšil. Stálo na něm totiž: 

       Nechcete teď přijít k nám do pokoje? Mohli bychom si něco zahrát, hrozně se totiž nudíme.                                                  Dvanácterák, Tichošlápek, Náměsíčník a Červíček.

     Brýlatý chlapec kývl na dívky, a čekal na odpověď. Ty se na sebe jen podívaly, což jim stačilo jako odpověď, a začaly se brodit proudem studentů, směrem k usměvavým mladíkům.

     Pokoj Pobertů vypadal neobvykle uklizeně, takže už dívky museli čekat. Na zdech byli plakáty Famfrpálových týmů, slavných osobností z kouzelnického i mudlovského světa, motorek a aut. Sem tam vykukoval ze skříně kus oblečení, nebo pergamen. No a nesměly chybět sladkosti, jimiž byli zaplněné všechny noční stolky. Mimo jiné, jsme mohli nalézt i rodinné fotografie, knihy, dopisy, psací potřeby, sešity, kalendáře, nebo třeba hromadu šampónů, které už se nevešly na poličku do koupelny.

     ,,Upřímně musím říct, že to je poprvé, co jsem ráda, že vás všechny vidím. Jinak bych se totiž unudila k smrti." vydechla Kate, když dorazili do klučičího pokoje, a rozplácla se na první ustlanou postel, kterou uviděla.

    ,,Hej! Já jsem tu postel zrovna před chvílí stlal." zlobil se naoko Remus. ,,Já ti jí zas urovnám, to se neboj, Remíku."

     ,,Remíku?" ,,Já myslela, že ti tak občas kluci říkají." objasnila černovláska s úšklebkem. ,,To sice ano, ale fakt to nesnáším." zamračil se jmenovaný.

    ,,Náhodou je to roztomilý." ozvala se potichu Lucy, a ona i mladý vlkodlak nabrali červený odstín.

     ,,No tak dost, nechte toho, vy hrdličky. Radši mi řekněte, čím nás hodláte zabavit." řekla vždy velmi upřímná Kate, a vysloužila si tak dva vraždící pohledy.

     ,,Tak Červíček vám vzkazuje, že musí na doučování z Přeměňování, tak snad to tu bez něj zvládneme." vyřizoval vzkaz  právě příchozí Black. ,,Jak tak ale koukám, tak ses nám tu, Wilsonová, pěkně zabydlela." zakmital obočím, a skočil vedle ní.

     Mladý Lupin jen zamručel něco ve smyslu, že to nebude stlát, a že nemá cenu jim něco říkat.

     ,,Tak co tedy budeme dělat?" promluvila poprvé Lily, a tím vytrhla Jamese z usilovného zírání na ní. ,,Já vás vyzívám na šachový souboj, toho nejvyššího kalibru." vypnul hruď Dvanácterák, protože si myslel, kdoví jaký není přeborník.

     ,,Tak to beru, ale bude se hrát minimálně ve dvojicích." kladla si podmínku Kate. ,,Takže ty chceš být se mnou, jo?" otočil se na bok Sirius, aby viděl lépe na dívku, která ležela na zádech.

     ,,S tebou, to bych to projela na plný čáře. Já si zabírám jen a jedině Lucy. A doufám, že ty mi to neodřekneš, protože jinak." ukázala prstem na blondýnku Wilsonová, a naznačila, jako kdyby si podřezávala krk.

     Lucy, sedící nyní vedle hnědovlasého chlapce na vedlejší postely, se jen zasmála krásným, zvonivým smíchem, při kterém Remus přímo tál. ,,No, asi mi nic jiného nezbývá, co?"

     ,,Jasně, takže Kate bude hrát s Lucy, já si beru do páru Rema, no a Lily bude muset být s Tichošlápkem. Jestli ti to tedy nevadí." nejistě si prohlédnul Lilku Dvanácterák.

     ,,V pohodě." stočila svůj pohled dívka na bývalého bradavického Cassanovu. A nevědomky použila i jeho křestní jméno. Sama měla pocit, že se s Poberty celkově mnohem více sblížila, teda i holky, a neviděla problém, proč tomu ještě trochu nepomoct.

     ,,Jen doufám, že ti šachy jdou, protože mně ne. Jinak to totiž najisto prohrajeme. A to nemusím být ani Liová, co učí Jasnovidectví."  odpověděl Tichošlápek.

,,Většinou jo, jen porazit Lucy mívám problémy. Ona je snad větší přebornice, než já." prozradila rudovláska.

     Poté, co si domluvili všechna pravidla, rozestavěli kouzelné figurky na šachovnici, a takový menší studentský turnaj mohl začít.

     První vypadli nečekaně Lily se Siriem, když byli poraženi jak Kate s Lucy, tak i Jamesem s Remusem. Hold se dnes Lily její souboj nevyvedl. Pak teprve nastal těžký souboj, kdy si měřili síly a logické myšlení pouze Rem a Lucy. Jejich spoluhráči to vzdali, jelikož na tom byli asi tak stejně, jako první vyřazený tým. Ovšem oběma stále nechybělo velké sebevědomí.

    Ale všechno jednou skončí, a všechno má svého vítěze i poraženého. A tady tomu nebylo jinak. Dnes se mohla z výhry radovat nebelvírská blondýnka. Ona zářila štěstím, a její soupeř překvapivě také, on byl totiž rád jen proto, že byla ráda ona. A takto nějak by to mělo vypadat v každém vztahu, i když zde se ještě žádný nenacházel.

,,Tak to klobouk dolů. Porazit Náměsíčníka je nadlidský úkol." pokýval uznale hlavou Tichošlápek. ,,Přesně tak." přidal se ,,brejloun"Potter.

,,Já jsem říkala, že je Lucy v šachách opravdový přeborník, že jo, Kate?" obrátila se na svou kamarádku Lil. ,,Jasně, že jo. Jinak bych si ji do týmu nebrala. Což znamená, že jsem také vyhrála." začala pištět černovláska.

     ,,Když ti to udělá radost, tak ti tu výhru uznáme. Jen, prosím tě, přestaň tak hrozně pištět, trhá to uši." přikrýval si dlaněmi své uši Sirius.

     No jo, no." odfrkla si Nebelvírka. ,,Někdy jsi strašně dětinská, Kate." řekla jí svůj názor Lucy. ,,To není pravda, já jsem jen zdravě optimistická." udělala psí oči, nevinně zamrkala svými dlouhými řasami, a více se rozvalila na posteli, kde ležela s Blackem. Na vedlejší posteli potom seděla Lily s Jamesem, a Lucy s Remem, hráli na zemi ten vyčerpávající souboj,

,,Mám nápad!" vyjekl nadšeně James. ,,Šachy jsme už hráli, Řachavý Petr je ohraný, tak si zahrajeme flašku: pravda, nebo úkol?. Víte, co to je?" jiskřilo mu v očích. 

,,Jamesi, co je flaška víme.  No, a jestli máš namysli tu mudlovskou hru, tak tě ubezpečuji, že ta se dostala už i do kouzelnického světa. Mě to nevadí, si zahrát." mluvila na něj pomalu, jako na blbého, Wilsonová, a podívala se na názor ostatních.

,,Já klidně hraju." přidal se Sirius, a Lupin váhavě přikývl. ,,Proč ne." pokrčila rameny Lilka.

,,Jsem asi jediná, ale já netuším, jak se to hraje." pípla tiše blondýnka.

,,Já ti to vysvětlím, a ostatní, prosím, také poslouchejte." ujal se vedení Dvanácterák. ,,Jde o to, že si všichni sedneme do kolečka. Doprostřed se položí prázdná flaška, a někdo s ní zatočí. Ten, na koho padne hrdlo láhve, musí pravdivě odpovědět na otázku, nebo splnit úkol, který mu zadá člověk, který točil. Když nesplníš zadání, tak si sundáš jednu část oblečení." vysvětlil James.

,,Tak to nehraji." kroutila zběsile hlavou sem a tam Lucy, při představě, že by se před někým musela svlíkat. ,,Jestli se bude hrát na svlékání, tak také nehraju." ujasnila to Lil. ,,Nápodobně." přidala se Kate.

,,No tak, netrhejte partu." žadonil Black.

,,Jednoduché řešení. Tak budeme hrát třeba na to, že když neodpovíte, nebo nesplníte úkol, tak si musíte loknou alkoholického Máslového ležáku." podal návrh Dvanácterák. ,,To je fér pro obě strany."

,,Nápad je to dobrý, ale máš ten ležák?" trefila hřebíček přímo na hlavičku Lily.

,,Samo sebou máme tajné zásoby. Takže ano, mám." zvedl se Potter, a spolu s Tichošlápkem odendal jedno prkno v dřevěné podlaze, a vytáhl do hadrů zabalených šest lahví.

,,Jsem netušil, že i takové slušňačky, jako je Taylorová a Evansová, vůbec někdy viděly alkoholický nápoj, natož souhlasily s jeho pitím." ozval se Black.

,,My zas  nejsme tak nevinné, jak vypadáme, že jo, Lucy. To, že se dobře učíme a neopijeme se na každé párty nebo oslavě, neznamená, že se nedokážeme odvázat." odvětila Lil, a šla si přisednout k Lucy a Removi na zem, kde postupně utvořili malý kroužek.

,,Tím chceš říct, Blacku, že já jako nejsem slušňačka?" pozdvihla tázavě obočí Wilsonová, a upřela na něj ostrý pohled. ,,Kate, ty jsi se totálně zlila na každé oslavě, kterou jsme pořádali, od pátého ročníku. Myslíš si, že by potom někdo pochyboval o tom, že nejsi slučňačka?" zadržoval smích James, stejně jako ostatní.

,,OK. Uznávám, že jsem, možná, trošku uvolněnější." povzdychla si, a přisedla si do kroužku, čímž ho celý uzavřela. ,,Počkat, co kdyby jsme si vymysleli otázky a úkoly hned teď, napsali bychom je na papír a potom si losovali, aby někdo nevyužil toho, že se ptá, nebo zadává úkol. Tím myslím, aby třeba James nechtěl po Lily pusu, jelikož by to nebylo fér, takto zneužívat moci." navrhla Kate, a sama doufala, že ostatní kývnou, protože kdyby se něco takového stalo jí, tak by také nesouhlasila.

Návrh  se ujal, a trvalo další půl hodinu, kdy si každý přivlastnil několik proužků papíru, a se škodolibým úšklebkem vymýšlel záludné otázky a úkoly. Nakonec lístečky rozdělili do dvou vykouzlených pytlíčků, odněkud vyštrachali prázdnou láhev od ohnivé whisky, a hra mohla začít.

Na jedné straně seděli kluci, na té druhé holky. Láhev se poprvé roztočila, pod působící sílou Siriuse, a zastavila se na drobné blondýnce, které se přitížilo, protože netušila co očekávat. ,,Pravda, nebo úkol?" optal se Tichošlápek na běžnou otázku.

Dívka si v hlavě sestavila pro a proti, co by bylo riskantnější, a nakonec odpověděla: ,,Pravda." ,,No, tak něco na rozjezd." vytáhl černovlasý mladík první zadání, a přečetl, co tam stálo: ,,Kolik času průměrně strávíš denně v koupelně?"

,,Uff. Čekala jsem něco horšího. No...asi...ráno, večer, tři minuty, třikrát deset,..." mumlala si pro sebe dívka, a počítala daný čas. ,,Myslím si, že asi hodinu denně." vyslovila konečnou odpověď.

,,Cože?! Jak to, že tak málo?" vykulil oči zadávající otázky. ,,Málo?! Já se chtěl právě zeptat proč tak moc?" nechápal James. ,,Dvanácteráku, já jsem kluk, a i mě to trvá v koupelně minimálně hodinu, jenom večer." pokroutil hlavou Tichošlápek.

,,Blacku, že si z nás utahuješ? To co řekla Lucy, je úplně normální čas všech normálních lidí." ukazovala na sebe, holky a kluky Wilsonová. ,,Kate, Sirius si myslí, že jeho vlasy potřebují obvzlášť velkou péči, tudíž je pro něj hodina normální. Srandu si opravdu nedělá, ale nepřál bych vám mít s ním společnou koupelnu." promluvil Remus.

,,No to je super. Tím chcete říct, že až pojedeme na ten pobyt, tak se kvůli němu nebudu moct mýt, protože se nedostanu do koupelny?" rozhazovala rukama černovláska. ,,To se neboj. Do koupelny se přece vejdeme oba." vložil se do této konverzace zase Black.

,,Víš, myslím, že přece jenom, radši se vydržím týden nemýt. A teď hrajte dál, Lucy točíš." ukončila to Katie, a od Siriuse se jí dostala ještě jedna odpověď, ve smyslu: Když myslíš?.

,,Takže, Lily, pravda, nebo úkol?" otočila se na Lil Lucy, která seděla hned vedle. ,,Úkol." odpověděla odhodlaně. ,,Konečně nějaká akce." potěšeně si mnul ruce Tichošlápek.

,,Takže...

***********************************************************************************************

2 124 slov

Pokračování příště. :-)

Ahoj! Tak jaké jsou dojmy?  Chtěla jsem moc poděkovat za komentář. Měla jsem neuvěřitelnou radost, skákala jsem, pištěla jsem, no prostě jsem byla šťastná. Taktéž jsem moc ráda za hlasy a přečtení, je to velká podpora.

Také bych na Vás měla jednu otázku. Sami víte, že se blížíme k týdnu, kdy budou naši hlavní hrdinové po dvojicích trávit čas každý někde jinde. Otázkou je, zda by Vám vyhovovalo více, kdyby jsem např. ve třech kapitolách popsala, jak ten týden probíhal u Lily a Jamese, v dalších kapitolách u Lucy a Rema atd., nebo by jste radši, kdybych v jedné kapitole se přesouvala nejdříve z pohledu Lily, poté  Kate atd.? Jak by se Vám to více líbilo?

Dále mám ještě jedno menší oznámení. Když jsem se zpětně koukala na kapitoly, uvědomila jsem si, že pro Vás mohou být dosti zdlouhavé. Jenže ono přece jenom není úplně jednoduché napsat příběh z pohledu šesti hlavních postav a přitom se věnovat každé stejně. Například nyní jsem trochu zazdila Lucy a Rema, ale jsem připravená to opět napravit. Takže když se dostaneme k jádru pudla, budu se snažit popsat především klíčové momenty, a nejspíš vynechám takové nudnější informace, např. popis celého dne, nezáživné a nedůležité obědy a snídaně, atd..

No a nakonec, sakra, nějak jsem se zase rozepsala, chci takto poděkovat naši hokejistům z České republiky, za pěknou hru na MS. Náš zápas ve čtvrtfinále  s Finskem ( 0:1 ) byl opravdu vyrovnaný, a prohrát proti tak silnému soupeři není vůbec ostuda. Stále jsme 8.-5. nejlepší tým na světě, a já věřím, že na obhájení titulu si došlápneme za rok. Kluci hráli dobře, a my na to máme. Hrdí když se vítězí, věrní, když se nedaří.

Omlouvám se za gramatické chyby. Moc Vám za všechno děkuji, Mám Vás ráda.

Vaše Nelka :-)