𝕛𝕠𝕟𝕒𝕙

I přes to, co se stalo, se Jonahovi tu noc zdálo u Markusovi.

Pomalu se z toho stávala rutina, i když jeho sny přicházely opravdu jen zřídka. Jakmile sebou začal ve spánku škubat, probudil Nathana. Nathan probudil ho. A když Jonah otevřel oči, Nathan spojil jejich rty, zašeptal, že je všechno v pořádku, že je tu jen on, a pak ho objal.

Právě ten polibek byl to, co ho nejvíce uklidnilo. Vrátil ho plně do reality, kdy si uvědomil, kde je a s kým. Není v koupelně v domě jeho mámy, je s Nathanem v jeho bytě. Nelíbá ho Markus, líbá ho Nathan s takovou něžností, kterou by Markus nikdy nedokázal. 

Zůstal v Nathanově objetí a dokonce tak i usnul. Nikdy předtím takhle nespali. Byli pouze kamarádi s výhodami, usínání v náruči toho druhého se prostě nedělo. Když se ráno probudil, Nathanova ruka ho objímala v pase. Zůstal ležet. Nechtěl, aby to skončilo.

To, že Jonah zrušil první pravidlo, je nijak neovlivnilo v tom, jak fungovali přes den. I když se toho Jonah trochu bál, žádná trapná ticha nebo pokusy o konverzaci se neděly. I když se Jonah probudil v Nathanově objetí, tak to ani jeden nijak nezpochybňoval. 

Ten den měl naopak Jonah volno, zatímco Nathan musel do práce. Po snídani si tedy sebral věci a vydal se do kavárny, zatímco Jonah zůstal na bytě s Těstovinou. Uvařil si čaj do hrnku od Nathana a půjčil si jednu z jeho knih. Později šel nakoupit, protože měli skoro prázdnou lednici, a vzal dokonce Těstovinovi i nějaké pamlsky. Možná trochu vyměkl. 

Odpoledne se vrátil k Nathanově knize a když ho čtení začalo pomalu nudit, rozhodl se Nathana více poznat. Začal jeho knihovnou. Tedy, hromadami knih na parapetu. Nathan to pyšně knihovnou nazýval.

Věděl, že Nathan měl snad každý týden zájmy úplně jinde. Přesto ho překvapilo, když se podíval i do druhých řad, kolik knih měl. Od medicíny (vyloženě měl atlas anatomie) přes právo až k rybaření nebo psychologii. Prohrabal se jeho hromadou pláten, kde jich bylo hodně nepoužitých, ale pár i dodělaných. Našel stránky něčeho, co možná mohly být pokusy o poezii, možná slova k hudbě. 

Nathan ho fascinoval. Fascinovalo ho, jak mohl vůbec fungovat, když jeho hlava jela na plné obrátky dvacet čtyři sedm.

Pak si sedl ke svému počítači a najel na internet. Do vyhledávacího pole zadal následující: Byty k pronájmu.

Byl čas. Jestliže mu už nedělalo problém Nathana políbil, znamenalo to, že se to zlepšilo. Že už to jeho hlava začínala zpracovávat. A věděl, že jak budou pokračovat s kamarádstvím s výhodami už i s líbáním, neudrží své city na uzdě, ještě, když s ním bude bydlet. 

Nathan nebyl člověk, který by mu city opětoval. Proto musel Jonah udělat maximum, aby k němu žádné necítil. Zatím se mu to dařilo, ale včerejší noc byla tak jiná od těch ostatních. Najednou pochopil, proč Nathan na líbání tak trval. Uměl to. Uměl jen stylem, jakým Jonaha líbal a dotékal se ho, změnit trajektorii Jonahova myšlení. Nikdy nemívali dlouhé předehry, vlastně nikdy žádné pořádně neměli. Včera? Jonah si to ani neuvědomil, ale uběhlo snad čtvrt hodiny, než se Nathan konečně odtrhl a sundal si kalhoty.

Stihl se podívat pouze na dva inzeráty, když se Nathan vrátil domů. Upřímně, Jonah ztratil pojem o čase. Zaklapl počítač, aby Nathan nic neviděl. On by určitě nesouhlasil s tím, aby si Jonah něco už hledal, když to bylo doslova pár hodin od jeho poslední noční můry. 

"Okradl jsem kavárnu, už zase!" ozval se Nathan už z chodby. Když vešel do místnosti, zvedl ruku se zabalenými krabičkami od dortíků.

"A Irina se furt diví, že jí nevycházejí čísla. Při tom ji okrádá její nejoblíbenější zaměstnanec," zavrtěl hlavou nevěřícně Jonah. Sebral ale sáček Nathanovi z ruky a začal se k dortíkům dobývat.

"A jak se ti to hodí, hm?"

Nathan si odhodil svou tašku a začal si rozepínat pracovní košili. Když si ji sundal, odhodil ji do koše u pračky a vrátil se k Jonahovi, který si už vybíral mezi dvěma různými dorty.

Nathan byl ale rychlejší. Popadl mrkvový dort a dříve, než ho stihl Jonah zastavit, popoběhl od něj dál. "Mrkváč je můj!"

Jonah se na něj zoufale podíval. Jeho hlava se už nastavila na mrkvový dort, žaludek si ho vyžadoval. Podíval se na cheesecake s jahodami, který zbyl na stole, a zalhal: "Já jsem ale alergický na jahody!"

Nathan se na útěku zastavil. "Včera jsi byl alergický na Těstovinu. Myslíš, že ti to uvěřím?"

"Vážně! Viděl jsi mě snad někdy jíst jahody?"

Nathan ho chvíli sledoval. Jonahovi bylo jasné, že studuje každý jeho sebemenší pohyb, aby zjistil, jestli lže. Pak se i s dortem v ruce vrátil k Jonahovi a druhou rukou vzal ten obří kousek jahody, co zdobil cheesecake. Dal si ji do pusy, rozkousal, spolkl a nakonec si olízl rty.

Pak si Jonaha přitáhl za pas k sobě a políbil ho takovým způsobem, že nezapomněl samozřejmě použít i jazyk. Když šokovaného Jonaha pustil, podal mu kousek mrkvového dortu. "Myslím, že lžeš. A teď už to kdyžtak i zjistím. Ale tady máš mrkváč," usmál se, očividně spokojený sám se sebou.

"C-Co když mám agresivní alergii a teď mi kvůli tobě opuchne jazyk a já přestanu dýchat, hm?" vykoktal ze sebe Jonah, zatímco se snažil předstírat, že ho Nathanova hra nijak nerozhodila. 

Nathan už byl v kuchyni a bral si lžičku pro svůj cheesecake. Když si strčil kousek do pusy, odpověděl: "Buď rád, že jsem tě nedonutil ji sníst celou. Budeš v pohodě. Protože lžeš."

Jonah si odfrkl. Stále cítil Nathanovy rty na těch svých. "Když jsi sám sebou tak jistý, proč se potřebuješ přesvědčovat?"

Nathan si ukrojil další kousek a pokrčil rameny. "Jen jsem ti chtěl dát pusu a tohle byla dobrá záminka. Navíc, žádná vyrážka se ti nedělá, takže jsem dostal pusu a ještě jsem prokázal, že jsi lhář. Dvojitá výhra."

"Ty máš opravdu rád líbání, co?"

"Dá se to tak říct."

"Tak proč jsi souhlasil se sexem se mnou? Nebo proč si prostě nenajdeš někoho na stálo, koho bys mohl líbat, jak chceš?"

"Dlouhodobé vztahy mě děsí," řekl Nathan mezi sousty. 

"A?"

"A co?"

"Proč jsi souhlasil se sexem se mnou?"

Nastalo delší ticho, než by Jonah očekával. Nathan dojedl svůj kousek dortu a odložil prázdný talířek stranou. "Protože to zkrátka dělám. Vždy souhlasím. A nevzal bych to zpátky jen proto, že sis nastavil své zábrany. Chápal jsem to."

Jonah přikývl, lehce Nathanovou odpovědí překvapen. Dál už to ale nerozebíral a jejich konverzace se tak rozplynula. Nathan v kuchyni vzal další lžičku a když procházel kolem Jonaha, podal mu ji. Pak si vzal čisté triko a přetáhl si ho přes hlavu. 

"Jinak, včera jsem ti to nestihl nějak říct, ale Thea o nás ví."

"Cože?"

"Ví, že spolu spíme."

"Jak?"

Nathan pokrčil rameny. "Nevím. Asi nejsme tak nenápadní, jak si myslíme. Možná nás někdy přeslechla nebo něco. Jen jsem chtěl, abys to věděl, kdyby si nás náhodou začala dobírat."

Nathan popadl do náruče Těstovinu a když s ním procházel zpátky do kuchyně, sebral Jonahovi kousek dortu a za doprovodu jeho protestů Těstovinu se smíchem nakrmil. 

Jonah přesto tak nějak Nathanovi nevěřil, že mluvil pravdu. Že nevěděl, jak se o nich Thea dozvěděla.

♥

oh, that was hot, GIVE ME MY NATHAN RIGHT NOW