Čtvrté Tajemství : Mravenec soudcem.
Po půlnoci v odlehlé hospodě na okraji lesa u stolu seděli posledních pár štangastů. Mezi nimi se sešli i dva hlavní potížisti. Medvěd a lišák.
,, Stejně jsem nejsilnější." chvástal se medvěd po desátém pivu.
,, Nejsi. "odpověděl mu klidně lišák a napil se svého teprve šestého piva. Chtěl mít trochu nadhled a trefit domů
,, Ale prosimtě, kdo je silnější než já? Ty? Nechtěj mě rozesmát, unesu co ty a ani se nezapotím." řekl medvěd posměšně.
,, Tak se nevytahuj. Já bych taky unesl to co ty."řekl lišák pevně a vyzívavě se zazubil.
,, Tak se vsadíme, ty vypelichaná příšero. "řekl medvěd s úšklebkem.,, Kdo první zítra dostane rychleji kamení z jednoho kopce na druhý vyhrává a ten druhý uzná, že je nejsilnější. "
,, To by šlo ale kdo bude kontrolovat aby to bylo bylo fér a podle daných pravidel. Tebe se každý bojí, kdo zařídí spravedlivý průběh sázky?" zeptal se lišák a dopil.
,, Mravenec. Kdo si začne s jedním jako by si začal s celým mraveništěm a ani já nejsem takový blázen abych to zkoušel a oni to ví." řekl medvěd když i přes alkoholový opar dokázal přemýšlet.
,, Dobře, takže to rozhodneme zítra a z mravence bude soudce." řekl lišák pobaveně. Zaplatil za svou útratu a vydal se domů. Ještě musí vymyslet nějakou nezničitelnou strategii.
Ráno se oba zúčastněný dostavili do údolí mezi kopci a mravenec každému určil jeho hromadu. Hromady jsme už před hodinou doneslo celé mraveniště aby byla jistota, že boj o titul nejsilnějšího bude vyhraný poctivě.
Jakmile kohout odkokrhal start medvěd nelenil vzal dva velké balvany a utíkal na protější Kopec. Takhle se to opakovalo dvakrát, než medvědovi i divákům co hrozně zajímal výsledek došlo,že tu něco nehraje.
Lišák seděl na kopci pod svou hromádkou a zády se opíral o mladý stromeček. Ruce za hlavou a pozoroval modrou oblohou.
,, Co to tu vyvádíš?"zeptal se medvěd nevěřícně. On tu běhá jako šílenec aby vyhrál a lišák ještě nepřenesl ani kámen.
,,Pracuju."odvětil klidně a ani se neobtěžoval zvednout pohled od oblohy.
,,Pokud takhle pracuješ lituju tvého šéfa." Řekl medvěd s ušklebkem. Sice ho chtěl porazit ale provokování si také užívá.
,,Já jsem svůj šéf, takže děkuju ale není to třeba."řekl klidně a ledabyle pokrčil rameny.,,Ty pracuješ svaly ale já pracuji hlavou a to je něco co nepochopíš. Takže běž a pokračuj ať neprohraješ."
,,Ty! Já tě ..." Zavrčel medvěd a už natahoval ruce jako, že ho zaškrtí. Nakonec si to ale rozmyslel. Tohle přece nemá zapotřebí, on vyhraje.
Lišák s ušklebkem sledoval jak medvěd odchází a zahlédl dva mladé stromky. To bylo pro jeho plán ideální.
Odběhl si pro borovicový dveře, dva kolíky, nůž a nějaké provazy. Bylo mu jedno, že měl medvěd už skoro třetinu na druhém kopci. Teď už to pro něj je chvilková záležitost.
Vylezl prvně na první stromek. Musel až na špičku a když se pod jeho váhou sklonil rychle ho ukotvil k zemi. To nebylo tak těžké, stačilo přivázat konec stromů ke kolíků zatlučenýmu v zemi.
To samé zopakoval na druhém a pak mezi ně přivázal dveře. Vznikl mu tím něco mezi prakem a obléhacím katapultem . Donesl na to několik kamenů a vystřelil je na druhý kopec. Neletěli zrovna elegantně ale na druhou stranu se dostali.
Zase vylezl nahoru, sedl si na dveře ukotvil to a zase vystřelil. Takhle se to opakovalo pětkrát než to začalo být medvědovi podezřelé a zastavil se.
Sledoval jak proletěli další než se otočil na mravence.
,,To nemůže, to je přece proti pravidlům."řekl naštvaně a probodl ho pohledem. Záměrně ignoroval jak mu za zády létají kameny.
,,Očividně může." Odvětil klidně mravenec a došel ten kousek k medvědovi.,,V sázce bylo zmíněno dostat z jednoho kopce na druhý, ne že to musí přenést. Takže místo fňukání by jsi měl přidat protože s tou poslední várkou jste na tom byly stejně."
Medvěd ho ještě chvíli probodával pohledem než zavrčel, zafuňel a s ještě větším odhodláním se pustil do nošení.
Nosil plnou náruč kameni zatím co mu nad hlavou lítal jeden kámen za druhým. Medvěd se snažil jak mu sílí stačilo ale svaly se mu začali třást napětím a kameny mu samy vypadávaly z rukou.
Nehodlal se vzdát, přece neprohraje s prašivým lišákem. Zvládl téměř vše. Nesl poslední tři balvany když vysíleně padl na kolena a s horkým ušklebkem sledoval jak mu nad hlavou proletěl lišák.
Ten zablešený cvok dopadl jen kousek od své hromady.
,,Vyhrál jsem."řekl lišák a samolibě se šklebil na všechny strany. Kdyby mohl asi by se nadouval jako žába.
,,Podváděl jsi."řekl medvěd naštvaně když znovu popadl dech. Byl rudy vzteky ale přes to množství chlupů to ani nebylo vidět.
,, Nepodváděl. Nikde nikdy nebylo řečeno ,že je musím přenosit."řekl s ušklebkem a založil si tlapy na hrudi
,,Ale..."začal medvěd ale měl žádný vhodný argument.
,,Žádné ale medvěde. Vyhrál jsem."řekl lišák klidně a opřel se o svou hromadu. Bylo od medvěda pošetilé nedbát na každém slovu když se s lišákem sázel. Víc by si pozor na slovíčkaření by si musel dát jedině s hadem.
,, Dobře, vyhrál jsi ale tohle jen těžko dokazuje ,že jsi nejsilnější."řekl medvěd kousavě a taky si založil ruce na prsou.
,,Ale já nikdy netrval na tom ,že jsem nejsilnější. To ty."řekl pobaveně lišák a jeho úsměv se jest rozšířil když viděl medvědův nechápavý pohled.
,,Myslíš ,že zrovna mě záleží na síle? I ty nejlépe trénované svaly tě nakonec zradí jak jsi sám zažil. Síla je pomíjivá a má omezenou dobu životnosti. Ne, já nepotřebuji velkou sílu."řekl klidně.
,,Tak co tedy potřebuješ?"vyštěkl na něj medvěd už úplně vytočený jeho klidem.
,,Mě stačí rozum, protože kdo ho má tomu vydrží až do smrti, pokud ho navíc umí používat nikdo na něj nemůže. Chytřejší totiž vždy silnějšího porazí."řekl klidně, kývl na mravence a vydal se domů. Ještě musí pracovat, hlavou samozřejmě.
,,To je pěkná hovadina, kdybychom se vsadili o to kdo dřív přenese hromadu kamenů byl by si nahraný."řekl dobíravě a za paži ho stáhl k sobě. Takhle to rozhodně neskončí. On z něj jen udělal debila.
,, Stejně bych tě přechytračil. U tebe to není žádný problém." pronesl klidně a pokrčil rameny. Mravenci nedovolí aby mu ublížil. To bylo v pravidlech. Zkrátka odešel.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro