Stiles stál hrdě, jak jen ve svém stavu dokázal. Zraněný a špinavý se díval na osobu v bílozlaté kápi přezdívanou mistr, jenž směrem k němu natahoval ruku, hřbetem nahoru.

„Dotkni se čelem jeho hřbetu ty, tupče!" zasyčel na Stilese ONi.

Stiles se ušklíbnul a se vším pohrdáním, jež bylo znát z každého jednotlivého pohybu, tak učinil.

Se škodolibostí si poté všimnul, že na místě, kde se mistra dotknul, zůstala šmouha.

„Nebylo by špatné, Stilesi, kdyby sis nechal vyléčit tu ránu," poukázal mistr na jeho paži, ze které stále trčel šíp.

Stiles se na to koutkem oka zaměřil a v ten okamžik, jako když někdo pronese kletbu. Bolest se projevila v plné síle, až sebou trhnul. Celá paže mu najednou hořela v plamenech, zatímco zbytek těla zůstal ztuhlý zimou.

Ze všech sil se snažil to na sobě nedát znát a raději přešel rovnou do útoku. „Proč bych to dělal? Stejně mě zabijete!" Věděl, že se teď chová jako spratek, jenže netušil, jak jinak skrýt strach a nejistotu.

Nikdo se tě nedotkne, Stilesi, aspoň, dokud se všechno nevyřeší."

Stiles už se chystal zeptat, co to přesně znamená, když se z druhé strany po mistrově boku objevil další ONi a něco mu zašeptal do ucha.

Mistr se na to bleskurychle otočil a bez ohlédnutí se od Stilese vzdaloval. Spolu s ním se pohnuli i ostatní bratři.

Stilesovi postupně začínalo docházet, co se asi stalo.

Mistr přešel k ležícímu tělu ONi, který se předtím snažil Stilese obhajovat.

„Kdo ho zabil?" Mistrův hlas se chladně roznesl lesem a do každého z přítomných se zabodl jako ostrý nůž.

„To udělal on!" obvinil Stilese okamžitě ONi.

„Ne, proč bych to dělal!" bránil se a couvnul s rukama nad hlavou.

Mistr ani jednomu z nich nevěnoval sebemenší pozornost, jenom zvedl dlaň, ze které vyšla modrá záře, která pokryla ležící tělo na zemi. „Stiles ho nezabil," pronesl po nějaké době a otočil se k ONi. „Byl jsi to ty, bratře."

Na les po tomto prohlášení padlo ticho, jež narušoval pouze Stilesův těžký dech.

„Je mi to líto," poklekl ONi před mistrem, „ale zasloužil jsi to," dotkl se čelem lesní půdy. „Bratr bránil zločince, a tak jsem ho chtěl potrestat."

Stilesovi se z těch slov dělalo zle. Jasně z nich totiž bylo cítit, že jsou prázdná a falešná.

Toho samého si musel být vědom i mistr, poněvadž se kolem těla ONi obtočily stříbrné řetězy. „Z tvých slov neslyším žádnou lítost," pronesl klidně za křiku ONi. „Budeš proto souzen svými bratry. To oni rozhodnou, jak cenný život je jejich bratra." S tím mistr mávnul paží v širokém oblouku a všichni zmizeli.

Jediný, kdo zůstal, byl Stiles spolu s mistrem.

„Myslím, že trocha oblečení na víc ti neuškodí, co říkáš?" tlesknul a na Stilesovi se v tu ránu objevilo čisté, ale hlavně teplé oblečení. „Ukaž mi ruku."

Stiles si tiše užíval, jak se do něj vlévá teplo, titíž dvakrát nepřemýšlel a natáhl ji mistrovi. S úžasem poté sledoval, jak se do krvavé rány i šípu vsákla stejná modrá záře, jak před tím kolem ležícího těla Zatnul zuby v očekávání bolesti, žádná ovšem nepřišla. Jediné, co cítil, byl tupý tlak, když magie vytáhla z jeho těla šíp. Potom netrvalo dlouho a nezbylo po ráně ani památky.

„Jdi domů, Stilesi," poplácal ho mistr po ruce a couvnul s úmyslem odejít, ale Stiles v té chvíli našel konečně řeč.

„Počkejte!" zastavil dotyčného. „Já nebudu souzen?"

„Udělám vše, Stilesi, abych tě v očích bratrů očistil, neboť v mých očích si neudělal nic, za co bys měl být trestán."

Ve Stilesovi se odehrála škála zmatených emocí, přesto našel odvahu položit otázku, co ho zajímala nejvíc. „Už nejsem Zerferos, že?"

„Ne nejsi," potvrdil mistr a zmařil tak Stilesovi veškeré naděje. „Tvoje role je nyní v tomto světě zcela jiná a je jenom na tobě jak s ní naložíš."

Stiles otvíral pusu, že se zeptá na víc, jenže ho přerušil křik jeho jména.

Automaticky se otočil za hlasem a při dalším zvoláním, které se neslo lesem, v něm rozpoznal Willa. „Tady jsem," vykřikl se staženým hrdlem a otočil se zpátky k mistrovi.

Bohužel místo zřelo prázdnotou.

V příští kapitole bude náznak kdo by to tak mohl být ten onen mistr. Stejně tak se dozvíme co se přesně stalo s Derekem. 

Všem vám moc děkuju za podporu a uvidíme se zase v úterý ve stejný čas.