V minulém díle

Z pohledu Zayna

Když holky odešly, dal jsem si k Emmě vysílačku a druhou si vzal k sobě a šel ven na terasu s kytarou, blokem a propiskou skládat písničky. Venku pršelo, což byly ty nejlepší podmínky.

Emma jedla v deset večer, pak o půlnoci, když holky přišly a pak jsem jí krmil v noci asi dvakrát z flašky. Když se mi vzbudila o půl čtvrté ráno, nakrmil jsem jí z flašky a když znovu usnula, měl jsem žízeň.

Šel jsem si dolů do kuchyně pro pití, a pak v obýváku viděl Pezz a Molly, jak opřené o sebe, jak roztomile spí na sedačce. Rozhodl jsem se, že je přesunu do Jonnieho starého pokoje, abychom je ráno nevzbudili. Pak jsem si lehl zpátky k Emmě a ve čtyři usnul znovu.

...

S Emmou jsme ráno vstali v půl osmé a Perrie pořád spala, tak jsme jí nechali a šli dolů snídat. Namazal jsem si chleba máslem a na to jsem si dal pár koleček salámu. Emmu jsem nakrmil mlíčkem, které nám večer odstříkala Perrie.

Po snídani jsem šel s Emmou do obýváku, dal jsem jí do vajíčka a vzal jsem si kytaru a pokračoval v mojí rozdělané písničce. Alex, Pezzin táta je od včera na služební cestě a vrací se dneska kolem oběda. O půl deváté za námi přišla Debbie.

„Dobré ráno, Zee." pozdravila mně s úsměvem.

„Dobré ráno." odpověděl jsem a úsměv jí opětoval.

„Holky ještě spí?" zeptala se mile a odešla do kuchyně dělat si snídani. Odložil jsem kytaru, vzal sedačku s Emmou a šel za ní.

„Jo holky spí. Byl jsem se v půl čtvrté napít a našel jsem je spát v obýváku na sedačce. Odnesl jsem je do Jonnieho pokoje." usmál jsem se.

„V kolik holky přišly?" vyptávala se, zatímco si dělala snídani.

„Asi o půlnoci. Perrie kojila Emmu a pak šly koukat na film. Emča byla v pohodě, v noci jsme se vzbudili asi čtyřikrát, nakrmil jsem jí a spali jsme dál." usmál jsem se a sedl si na židli.

„Zee, můžu tě o něco poprosit?" zeptala se Debbie, když si sedla ke svojí snídani.

S Debbie máme dobrý vztah, a když s Perrie, jeden z nás nebo oba nic nemáme, rádi pomůžeme.

„Dneska s vámi do Londýna odjet nemůžu, Alexovi by to nevadilo, ale v práci si dovolenou vzít nemůžu." povzdychla si.

„Aha. To nevadí, tak přijedeš až budeš moct. Perrie to s malou zvládne." usmál jsem se.

„Zajel by jsi se mnou prosím na nákup a pak do mojí práce. Stěhuju se do jiné kanceláře a potřebovala bych přestěhovat pár krabic." zeptala se mile a napila se kávy.

„Jasně, není problém. Kdy chceš jet?" zeptal jsem se a Emma si v mojí náruči hrála s mým palcem a cucala mi ho.

„Třeba za půl hodiny? Emmu můžeme nechat Pezze v postýlce, ne?"

„Jo můžeme. Vezmeš si jí prosím chvilku, chtěl bych jít ještě na terasu skládat písničku, kterou jsem včera začal?" usmál jsem se.

„Jasně. Půjdu se nalíčit, ale vezmu si to sem dolů a nechám si jí u sebe." odpověděla, dojedla chleba a došla si pro šminky. Když se vrátila, dal jsem Emmu do vajíčka a odešel s kytarou a bločkem na terasu.

O dvacet minut později pro mě Debbie přišla, že už se jen oblíkne a můžeme jít. Měl jsem napsanou jednu sloku, ale konec dopíšu večer. Šel jsem zpátky do domu a s Debbie zamířil do kuchyně.

„Když jsi byl venku, udělala jsem holkám ještě snídani." řekla mi, přikývnul jsem. Vzal si papír a napsal holkám vzkaz.

*Dobré ráno, holky :)

Emma spinká v postýlce. Mně a Debbie nehledejte, jeli jsme nakoupit a pak Debbie potřebuje pomoct s něčím v práci, vrátíme se kolem oběda.

V noci s tím obědem jsem tě vnímal, ale byl jsem línej odpovídat. Užijte si to a příště nás seznámíš :) Než přijdete sbalím.

Tvoje mamka s námi do Londýna nepojede, nepustí jí v práci. Snídani máte dole v kuchyni, k Jonniemu do pokoje jsem vás v noci přenesl, kdyby jste se divily, co tam děláte. Emma papala asi v osm.

Dobrou chuť Zayn*

Debbie se šla obléknout k sobě do pokoje, já si našel oblečení v tašce v pokoji u Perrie. Převlíkl jsem se v koupelně, abych holky náhodou nevzbudil. Když jsem si upravil vlasy, oblíkl se. Zamířil jsem do pokoje, políbil Perrie a dal Emmě pusu na čelo a odešel z pokoje. Než jsem odešel vzal jsem si mobil a peněženku, které jsem si dal do kapsy u džínů.

Dole v kuchyni jsem ještě vzal vzkaz, který jsem dal Perrie na noční stolek a odešel za Debbie. V 9 hodin a deset minut jsme odjeli z příjezdové cesty domu.

Z pohledu Tessy

Včera jsme byli všichni za Bobbym, do pokoje mohou jen rodinní příslušníci a doktor to dovolil i mně jít s Niallem. Kluci čekali na chodbě a pak jsme šli společně do bufetu.

Dnes je pátek dvacátého listopadu a nastal kdy odlétám, po třech a půl měsíci domů do Česka. Letí se mnou Harry, který chce být chvíli z jejich volna s Elis a v neděli letí s klukama do Austrálie na konec turné.

Vstala jsem v půl třetí, protože musíme být hodinu před odletem na letišti, odlétáme v půl šesté z Mullingaru a v půl deváté z Londýna do Čech.

Vstala jsem tak brzo, abych se stihla nalíčit a dobalit zbytek věcí. Šla jsem si dát rychlou sprchu na probrání a nalíčila se, poté jsem šla zpět do koupelny, kde jsem si sbalila hygienickou taštičku a pak všechny líčidla.

Šla jsem udělat snídani, kterou jsi budeme brát s sebou na letiště. Kluci se domluvili, že nás na letiště doprovodí všichni a budou kvůli nám vstávat. Nenutili jsme je, aby jeli všichni, ale když se sami nabídli, přece jim to nebudeme zakazovat.

Opekla jsem nám toasty a ty naplnila máslem, šunkou a sýrem. Šla jsem vzbudit Hazzouše, kterému se moc nechtělo, ale po deseti minutách jsem ho vytáhla. Když šel Harry do koupelny, vzbudila jsem kluky, aby nezaspali. Ještě chvíli se váleli v posteli, ale mají ještě chvíli času, tak to nebyl problém.

„Máš dobalené věci?" zeptala jsem ho, když vyšel a šel se oblíknout.

„Jo mám." odpověděl, když si oblíknut triko, a nakonec si zívl.

„Chceš vzít dolů kufr?" zeptal se gentlemansky, když šel dolů. Přikývla jsem a dobalila si nahoře kabelku, pak jsem šla dolů za ním. Sedli jsme si do kuchyně s kafem.

„Hlasitěji by to nešlo?" ptala se Maura, když scházela ze schodů. Dneska tu spala s námi.

„Ahoj, moc se omlouváme." usmála jsem se. V tom přicházeli kluci oblečení a sedli si k nám s hrnkem kávy.

„To už je jedno, alespoň se s tebou rozloučím, když jsme to večer nestihly." usmála se na mně Maura.

„Dobré ráno, kluci." pozdravila je Maura.

„Dobré ráno." odpověděli kluci.

„V kolik odjíždíte?" zeptala se Maura a nalévala si do sklenice džus.

„Za tři čtvrtě hodiny odjíždíme na letiště, v šest letíme z Mullingaru do Londýna a v půl deváté letíme z Londýna." sdělila jsem náš plán cesty.

„To máte docela dlouhou cestu." usmála se Maura a sedla si ke klukům. Já jsem zůstala stát opřená o zeď, v ruce držela hrnek s kafem. Nesedala jsem si, protože si chci ještě chvíli narovnat nohy, protože celé dopoledne budeme sedět v letadle.

„Těšíš se domů?" povídala jsem si s Maurou.

„Domů jo, ale do školy moc ne, budu hodně věcí dodělávat. Ale bude mi to tady chybět, za tu dobu jsem si to tady zamilovala, kluci mi budou chybět, doufám, že brzy přiletí." řekla jsem a zdůraznila konec věty, že mě kluci navštíví. Na mamku, tátu, Hanku, Ester a holky s klukama ve škole se těším.

„Niall si určitě najde čas." usmála se na jejího syna. Niall se usmál na mně, zvedl se a přišel ke mně. Vzal mi moje kafe, které odložil na stůl, vzal mě za ruku a šli jsme nahoru do jeho pokoje, kde za námi zavřel dveře. Vzal si do rukou mojí tvář a spojil naše rty. Po chvíli se odtáhl, posadil mně na postel a otevřel šuplík jeho nočního stolku, kde něco hledal, když to našel otočil se zpátky na mně.

„Tess, to je pro tebe." usmál se, dal mi malou krabičku a políbil mně. Otevřela jsem krabičku a vykoukl na mně krásný náhrdelník s přívěskem čtyřlístku.

„Děkuju Nialle, je to nádherné." usmála jsem se a políbila ho. Niall mi náhrdelník připnul a znovu jsme se políbili.

„Chci abys mně měla pořád u sebe i když budu daleko od tebe." usmál se, po chvíli někdo zaklepal na dveře.

„Ano." řekl Niall, osobě za dveřmi. Koukali jsme z postele, kdo je za dveřmi a do dveří strčil hlavu Louis.

„Nerad ruším, ale za chvíli musíme jet. Je tři čtvrtě na čtyři, tak za chvíli přijďte." usmál se a po zavření dveří odešel.

„Miluji tě Tess." řekl Niall mezi polibky.

„Miluju tě." odpověděla jsem. Po chvíli jsme se od sebe odtáhli. Vzala jsem si kabelku, rozloučila se s Niallovým pokojem a šli jsme dolů.

„Kufry jsou dole!" usmál se Liam s Harrym.

„Děkuju." usmála jsem se. „Kde je Maura?" dodala jsem.

„Šla si nahoru číst. Máš se přijít rozloučit." usmál se Louis.

„Díky, tak já jdu." zasmála jsem se, vyběhla schody a zaklepala na dveře Mauřiny ložnice.

„Dále." ozvalo se za dveřmi, tak jsem otevřela a nakoukla dovnitř. „Pojď Tess." dodala a zvedla se z postele.

„Mauro, děkuji za všechno, když jsme tu byli předtím s Niallem a teď. Přeji ať tady máte brzo zpátky Bobbyho a když budeš chtít kdykoliv zavolej." usmála jsem se a objala ji.

„Nemáš zaco, byla a jsem ráda, když za mnou kdykoli přijedete a poprvé jste nás hezky překvapili. Bobby už nám tady chybí a snad se brzy vrátí domů." opětovala mi Maura úsměv, když jsme se odtáhli z objetí.

„Tak pojď, ať stihnete letadlo." usmála se Maura a šla se mnou dolů. Maura šla ještě do kuchyně a zamířila k lednici.

„Tess tady máte alespoň malou vodu, dala bych vám větší, ale stejně s tím do letadla nemůžete. Ty toasty jste si vzali?" řekla Maura a podala mi malou láhev vody.

„Jo vzali děkujeme." usmála jsem se a přišel pro mě Niall.

„Mami tak za hodinu a půl jsme zpátky." rozloučil se s jeho mamkou a odešli jsme do chodby, kde jsem si obula boty. Kluci odešli do auta.

„Tess, máš všechno?" ujistil se Niall.

„Myslím, že jo." usmála jsem se na něj.

„Tak můžeme jít?" optal se, naposledy jsem objala Mauru a odešli jsme k autu, Maura šla za námi. Vpředu s Liamem seděl Hazza s námi vzadu Louis.

Jak jsme vyjeli, dolehlo to na mně, nechci odsud, od kluků, a hlavně od Nialla. Uklidňuje mně jediné, že tu Niall stejně nebude, když letí do Austrálie. Maura nám mávala, do doby, než jsme zajeli za roh.

Na letišti jsme se odbavili a kluci si s námi ještě povídali. Když poprvé hlásili náš let, rozloučili jsme se s klukama.

„Děkuju vám za všechno a budu ráda, když o volnu přiletíte a když se neuvidíme, budeme skypovat. Hlavně si užijte tour a dávejte na sebe navzájem pozor." usmála jsem se a Louis mi odpověděl.

„Nemáš zaco. Jsme rádi, že jsme se seznámili a se skypem to je jasné, ty naše Tessulino." zasmál se a cvrknul mně do nosu. Pak jsem Louise a Liama pevně objala.

„To jsem ráda." zasmála jsem se Louisovi, který spolu s Haroldem usínali ve stoje. Pak jsem se přesunula k Niallovi.

Objala jsem ho a políbila. „Miluju tě a doufám, že si na turné nenajdeš žádnou Australanku." řekla jsem se smíchem.

„Miluju jenom tebe, na nějaké Australanky kašlu. Jen se vyfotím s fanynkama a tím to končí, nepodvedl bych tě a doufám, že je to oboustranné." usmál se a utvrdil přesně to, co jsem chtěla slyšet.

„Jasně, že je to oboustranné." usmála jsem se a pak znovu hlásili náš let.

Naposledy jsem Nialla políbila, vzala si kabelku a Hazzovi dala ruku, odcházeli jsme k naší bráně do letadla a mávali klukům, dokud nezmizeli z našeho dohledu.

Ahoj :) Tady je poslední část tohoto roku :) Chci vám moc poděkovat za všechno, kam jste mně dostali během tohoto roku a doufám, že budete číst i v tom dalším roce. :) Mám jeden příběh, který vám snad brzy představím :)

Užijte si hezkého silvestra a hodně štěstí, zdraví a úspěchů v roce 2016 :) Do komentářů se můžete pochlubit, co jste dostali k vánocům a co budete dělat na silvestra :)

S láskou Patty :) mám vás moc ráda :)

Aktualizováno 20. 5. 2017.