V minulém díle

„Zastavíme se u mě? Potřebuju se převlíknout a vezmu něco na večer." Zeptala se mně Molly.

„Dobře. Veď mě." zasmála jsem se a zamířili jsme k ní.

...

„Vzhůru holčičímu večeru!" zavolaly jsme se smíchem, když jsme vyšly od Molly z koleje a mířily na oslavu k Mandy. Nejlepší kamarádky a útěk do teenergerského života mi chyběl.

...

„Najdeme Mandy a pak půjdeme pro pití." řekla Molly, když jsme přišli do domu k Mandy, kde už to docela žilo. Všude hrála hudba a lidi pili u baru, a že jich tady nebylo málo.

Po cestě jsme potkaly i pár kluků ze střední, kteří nás nadšeně vítali. Hlavně mě, protože jsme se dlouho neviděli, všichni zůstali buď tady v South Shields nebo jsou jinde ve světě.

„Kluci, nevíte, kde je Mandy?" zeptala se jich Molly.

„Asi v kuchyni." usmál se Woody. Náš idol a nejlepší kamarád ze střední.

„Díky Wooďáku." poděkovala Molly a poplácala ho po rameni. Šli jsme do kuchyně, kde jsme Mandy našly a jako první jí mezi lidmi viděla Molly.

„Ahoj Molly." pozdravila jí Mandy nadšeně.

„Ahoj Mandy. Máme tady návštěvu z Londýna, tak jsme na chvíli přišly!" usmála se na Mandy.

„Ahoj Perrie, kde se tady bereš? Moc ráda tě vidím." zasmála se a objala mně.

„Ahoj Mandy, přijela jsem za mamkou. Taky tě ráda vidím. Všechno nejlepší!" řekla jsem a objetí jí vrátila. Dala jsem jí kytku, kterou jsme koupily po cestě.

„Děkuju." Řekla, dala mi pusu na obě tváře a dala si kytku do vázy. „Máte šampus, připijeme si?" dodala.

„Nemáme, nejdřív jsme tě šli pozdravit." řekla Molly.

„Tady je šampus, dojdu za Woodym, aby nám to otevřel." usmála se Mandy a zmizela.

O pět minut později se Mandy vrátila s otevřeným šampusem. Ze skřínky vyndala tři skleničky, do kterých šampus nalila.

„Mandy promiň já si nedám. Nemůžu." řekla jsem, když nalévala třetí skleničku.

„Proč?" otočila se na mně nechápavě.

„Mám dcerku a kojím." usmála jsem se nevinně.

„Jé... moc gratuluju!" usmála se nadšeně Mandy.

„Děkuju." usmála jsem se.

„Tak si s náma přiťukneš a Molly se pak vezme?" zeptala se.

„Tak jo." přikývla jsem.

„Na zdraví." řekla Molly a Mandy dodala. „A na Pezzinu dcerku." společně jsme si přiťukli. Mandy s námi taky hodně kamarádila na základce a na střední.

„Musím se vám taky přiznat. Chodím s Woodym." usmála se.

„Gratulujeme!" zasmály jsme se všechny a s Molly jsme Mandy uvěznily v objetí.

„Děkujeme. Perrie dáš si nealko mojito?"

„Dám, děkuju." Mandy se otočila k lince a dělala mi mojito.

„Kolik je tvojí dcerce?" zeptala se Mandy.

„Dva a půl měsíce." usmála jsem se.

„Jé, ta je malinká. Já myslela, že je větší. Kdo hlídá?"

„Ne narodila se v září. Hlídá taťka s babičkou, ale Emma spinká." usmála jsem se hrdě.

„Jak dlouho budeš v South Shields?" vyptávala se Mandy.

„Zítra odjíždíme." povzdychla jsem si, protože se mi najednou odsud vůbec nechce, když jsem potkala holky, Woodyho a ostatní.

„Už zítra?" zeptala se nevěřícně.

„Jsme tu od minulého víkendu, musíme domů kvůli Zaynovi, mému příteli."

„Co máte důležitého?" zeptala se.

„Zayn letí v neděli s kapelou, kde zpívá, do Austrálie." povídali jsme si s Mandy a Molly někam zmizela.

„Můžu tebe a Molly pozvat zítra ven a na oběd." zeptala se mě Mandy.

„Já můžu dopoledne, odpoledne jedeme se Zaynem do Londýna." usmála jsem se.

„Dobře, tak čas domluvíme? Kam vlastně zmizela Molly?" zeptala se po chvilce, kdy jsi všimla, že zmizela.

„Tak to nevím." zasmála jsem se.

„Co je nového u tebe?" zeptala jsem se.

„Mám předělaný pokoj a udělanou šatnu. Jinak jsem na vysoké. Chceš ukázat pokoj?" zeptala se nadšeně.

„Jasně." usmála jsem se.

„Tak pojď nahoru." zasmála se a vedla mně na schody.

„Vítej v mém novém pokoji a životní etapě." zasmála se a otevřela dveře pokoje dokořán.

„Tý jo." zůstala jsem stát ohromená mezi dveřmi s pusou do písmene O.

Bylo to moc hezký, měla pokoj vymalovaný na světle zelenou. Uprostřed pokoje stála obrovská postel s hezkým povlečením. V rohu místnosti byla knihovna plná knížek. Nad postelí měla několik kostek, které sloužily jako poličky.

Po stěnách byly rámečky s fotkami, měla tam fotky z dovolených s námi ze školy nebo s rodinou, ale taky hodně fotek s jejím přítelem Woodym, který s námi taky chodil na střední. Vprostřed levé zdi byly další dveře a naproti nim balkónové dveře.

„Perrie, pojď provedu tě dál." zasmála se Mandy a probrala mně z pohledu na její úžasný pokoj.

„Pojď, ukážu ti šatnu." řekla Mandy a vešly jsme do dveří na levé zdi. Když jsme vešly do šatny, byla to úzká, ale prostorná místnost. Po stranách měla vestavěné skříně. Měla tam mnoho novějších kousků a naproti dveřím se nacházel velký botník s hromadou bot.

„To je vážně boží, Mandy." pochválila jsem jí celý pokoj.

„Děkuju, všechno jsem si navrhovala a vybírala sama." usmála se. „Pojď ještě něco Ti ukážu." usmála se Mandy a vyšly jsme z šatny.

Zamířily jsme naproti do těch balkónových dveří. Za nimi se v rohu schovávala v rohu lavička s malým stolkem a na druhé straně byl o zeď opřený žebřík, přes který se dalo vylézt až na střechu.

„Tohle je nejlepší místo na přemýšlení." řekla Mandy.

„Máš to tady opravdu krásný. Se Zaynem sháníme byt, tak se pak přijede s Molly a Woodym podívat." pozvala jsem jí.

„Děkuju, rádi přijedeme." usmála se Mandy. „Pojď chvíli tancovat a užít si to bez malé." dodala Mandy a odešly jsme do přízemí.

„Woody, neviděl jsi Molly?" zeptala se v kuchyni Mandy Woodyho.

„Myslím, že je na tanečním parketu. Je ploužák a ujal se jí John." usmál se Woody a otevřel si pivo.

„Díky miláčku." poděkovala mu a políbila ho.

„Perrie, rádi tě zase vidíme, co tě sem přimělo, krom toho vidět nás?" zeptal se a objal mě.

„Přijeli jsme za mamkou, potkala Molly, a nakonec jsme skončily tady." řekla jsem a zasmála se. „S přítelem kupujeme byt, zvala jsem Mandy a zvu i tebe a budu ráda, když za námi přijedete do Londýna. A v červenci vás zvu na svatbu." usmála jsem se.

„Na čí svatbu?" zeptal se podiveně Woody.

„Pořád stejně praštěný, co?" zasmála jsem se.

„Někteří se prostě nemění, viď Wooďáčku." smály jsme s Mandy Woodymu, který na nás jen nechápavě koukal.

„No tak na čí svatbu?" zeptal se.

„Perrie se bude vdávat a už je i mamkou." objasnila mu to Mandy.

„Kecáš?" zeptal se s udiveně a koukal střídavě na mně a na Mandy.

„Nekecá, opravdu mám dvou a půl měsíční dceru." usmála jsem se hrdě.

„Tak to gratuluju." usmál se a znovu mně objal. Z obýváku bylo slyšet, že se změnila písnička na další ploužák.

„Smím prosit, Perrie?" zeptal se Woody a podal mi ruku.

„Jasně." usmála jsem se a jeho ruku přijala, Woody se otočil na Mandy. „Za chvíli ti jí vrátím." usmál se a poslal jí vzdušnou pusu.

Na tanečním parketu v obýváku jsme si našli kousek místa. Woody mně chytil kolem pasu a přitáhl si mně k sobě a houpali jsme se do rytmu. Po chvíli jsme si zase povídali.

„Kam jsi se odstěhovala?" zeptal se zvědavě Woody.

„Do Londýna. Byla jsem v x-factoru, kde jsem se přidala do skupiny a vyhrály jsme." odpověděla jsem.

„Gratuluju k výhře." usmál se.

„Děkuju. Co ty studuješ nebo pracuješ?"

„Dálkově dodělávám vysokou ekonomku a v South Shields pracuju v jedné firmě jako poradce o půjčkách." usmál se.

„To je super. Kde studuješ?" zeptala jsem se.

„Čtrnáct dní v měsíci jsem v Londýně." přiznal.

„Tak to se můžeš někdy stavit." řekla jsem mu nadšeně.

„Tak jo napíšeme a zavoláme si." usmál se.

Po chvilce skončil ploužák, a tak jsme šli zpátky do kuchyně za Mandy a byla tam i Molly. Holky si povídali a pili šáňo.

„Kam jste se předtím ztratily?" zasmála se Molly a já se napila mého druhého mojita.

„Perrie to chtěla vidět nahoře." podotkla Mandy.

„Má to tam hezký, viď?" usmála se Mol.

„Krásné." přikývla jsem.

Po chvíli jsme se vrátili na parket a všichni tancovali, po chvíli se k nám přidal i John. Molly vypila za celý večer asi deset skleniček šampusu a já měla pět skleniček nealko mojita. Kolem půl dvanácté jsme se rozloučili a domluvili se s Mandy a Woodym na oběd, s tím že vyzvedneme Mandy u školy.

...

„Molly jdeme spát nebo koukneme na film?" zeptala jsem se, když jsme dorazily k nám domů.

„Nejsem úplně unavená, tak můžeme film." usmála se a sundala si džísku, kterou měla na sobě. „Můžu se osprchovat, než půjdeme koukat na ten film?" dodala.

„Jasně, já půjdu po tobě taky. Půjdeme tady dole. Je půlnoc, nahoře určitě všichni spí." usmála jsem se a šla s ní do koupelny a dala jí ručník.

„Dík." usmála se a já zmizela z koupelny, aby měla soukromí.

Dole jsem si nechala mojí džísku a šla nahoru. Potichu jsem vešla do pokoje abych nevzbudila Zayna nebo Emmu. Vzala jsem si pyžamo a mojí peřinu.

Než jsem odešla, všimla jsem si, že je Emma vzhůru. Pomalu natahovala, že bude brečet, tak jsem si jí hned vzala, aby nevzbudila Zayna. Sedla jsem si na postel a nakojila jí.

„Emmo! Emmo!" mluvil na ní Zayn a šmátral rukou posteli, kde ještě před chvílí ležela. K Zaynově ruce jsem dala svojí, on ji chytil a otevřel oči.

„Ahoj lásko." pozdravil mně Zayn a políbil mojí ruku.

„Ahoj Zee, Emma měla hlad." řekla jsem.

„Lekl jsem se, kam zmizela, Jdeš spát za námi?" zeptal se šeptem.

„Za chvíli přijdu, pustíme si s Molly chvíli film. Zítra s Molly půjdeme na oběd s Woodym a Mandy a možná s přidá i John. Půjdeš taky?" řekla jsem, ale Zayn už mi neodpověděl, protože znovu usnul. Dokojila jsem Emmu a položila jí zpátky k němu a šla dolů za Molly, která už byla v kuchyni a hledala ve skřínce brambůrky.

„Promiň ještě jsem kojila Emminu." usmála jsem se.

„To je v pohodě." usmála se Mol.

„Klidně běž do obýváku, tady je fleshka s filmy, něco vyber a já skočím do sprchy." hodila jsem po ní fleshku a odešla do koupelny.

Vyšla jsem z koupelny v mém pyžamu s Minnie a skočila rovnou za Molly na sedačku k filmu. Vybraly jsme si LOL. Na klín jsme si dali mističku s brambůrkama a čekaly až začne film.

„Dneska to bylo super!" zasmála jsem se a objala jí.

„To jo a zítra půjdeme na ten oběd." usmála se Molly a začal film, tak jsme koukaly. Pak se Molly opřela o moje rameno, já pak o polštář vedle mě a obě jsme u filmu usnuly.

Z pohledu Zayna

Večer Perrie uspala Emmu a nechala nám jí tady a šla s Molly k Mandy na oslavu jejích narozenin. Předtím než odešla, odstříkala nám trochu mléka, abychom to tady bez ní zvládli a ráno mohla o chvilku déle spát.

Když holky odešly, dal jsem si k Emmě vysílačku a druhou si vzal k sobě a šel ven na terasu s kytarou, blokem a propiskou skládat písničky. Venku pršelo, což byly ty nejlepší podmínky.

Emma jedla v deset večer, pak o půlnoci, když holky přišly a pak jsem jí krmil v noci asi dvakrát z flašky. Když se mi vzbudila o půl čtvrté ráno, nakrmil jsem jí z flašky a když znovu usnula, měl jsem žízeň.

Šel jsem si dolů do kuchyně pro pití, a pak v obýváku viděl Pezz a Molly, jak opřené o sebe, jak roztomile spí na sedačce. Rozhodl jsem se, že je přesunu do Jonnieho starého pokoje, abychom je ráno nevzbudili. Pak jsem si lehl zpátky k Emmě a ve čtyři usnul znovu.

Ahoj :) část napsaná během dvou dnů :) Obvykle mi trvá déle tak týden :D snad se vám líbí a užívejte vánoční prázdniny. :)

S láskou Patty :)

Aktualizováno 19. 5. 2017.