Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Chapter 17

V minulém díle

Z letiště jely za klukama do vily. Cestou jsme si všechny tři povídali, Hanka seděla se mnou vpředu a Ester si seděla vzadu. S Hankou zapovídaly a najednou jsme jely přes křižovatku, v poslední chvilce jsem si všimla, že jedeme na červenou.

Chvilku na to jsem uslyšela jen křik holek, ucítila prudký náraz a pak před sebou měla jen černočernou tmu.

...

Z pohledu Nialla

S Liamem jsme jeli z bytu do naší Londýnské vily za klukama a Tesse jsem poslal SMS, ať pak dorazí tam až pojedou z letiště. Když jsme spolu předtím mluvili, byly ještě s holkama před jejich odletem na letišti v kavárně. Letadlo mělo letět v jedenáct, ale už je dvanáct a cesta z letiště trvá maximálně třicet minut. Zkoušel jsem Tesse volat, ale nezvedá mi to.

„Kluci, co když se jim něco stalo?" začal jsem být nervózní.

„Nialle, klid. Zkus zavolat Ester nebo Hance." povzbuzoval mně Louí.

Zkusil jsem zavolat Ester. Párkrát to zazvonilo, ale po chvilce se ozvala hlasová schránka. A u Hanky následovalo to samé.

„Nic." chodil jsem po místnosti na jednu a druhou stranu, pak jsem si sedl na sedačku, kam si ke mně přisedli Louis se Zaynem, zatímco Harry s Liamem něco vařili v kuchyni.

Asi o deset minut později se konečně místnosti rozeznělo zvonění mého telefonu, který jsem okamžitě zvedl.

„Tess, kde jste?" zeptal jsem se hned.

„Dobrý den, tady Dr. White. Mluvím s panem Horanem?" ozvalo se z mobilu a já zalapal po dechu.

„A-a-ano." koktal jsem. „Co se stalo?" dodal jsem po minutě, kdy jsem ze sebe dostal celou otázku.

„Slečna Tereza Rose," začal mluvit doktor, "měla autonehodu, ale nebojte, zanedlouho bude v pořádku." dokončil jeho proslov.

„V jaké je nemocnici?" zeptal jsem se před ukončením hovoru.

„The Royal." odpověděl mi, poděkoval jsem mu a položil hovor.

Z pohledu Louise

"Ni, co se stalo?" zeptal jsem se, když položil hovor. Podíval se na mně a v očích se mu leskly slzy.

„Tessa s holkama měla autonehodu a jsou v nemocnici." odpověděl mi.

„Jedeme tam!" řekl jsem s Hazzou a Niallem jsme vyšly ven.

O půl hodiny později

Z pohledu Nialla

Do nemocnice se mnou jeli Loui a Hazza. Když jsme šli po chodbě, narazili jsme na Ester a Hanku, které seděly na lavičce naproti ambulanci. Ester byla jenom trochu potlučená a Hanka měla lehký otřes mozku.

„Ahoj kluci." pozdravily nás a bylo na nich vidět, že nás rády vidí a objaly nás.

„Kde je ten doktor?" vykřikl jsem, protože mi vyletěly mi nervy.

„Nialle, klid!" snažil se mně Louis klidnit.

„Je támhle v ordinaci." ukázala Ester na dveře. Hazz zůstal s holkama a já s Louisem jsme šli přes chodbu za doktorem. Zaklepali jsme a otevřela nám sestřička.

„Dobrý den, je tady pan doktor White?" zeptal jsem se jí.

„Ano, pojďte dál." řekla a vedla nás do ordinace.

„Dobrý den, pan Horan?" otočil se doktor.

„Ano a pan Tomlinson." podali jsme si s ním ruce.

„Slečna Rose je Vaše přítelkyně a jste jediný koho tady v Londýně má?" zeptal se mně nejdřív.

„Ano, řeknete mi prosím, jak na tom je?" odpověděl jsem mu.

„Ano. Měla autonehodu, ale to jsem vám říkal už do telefonu, když jsme přijeli, byla v bezvědomí. Teď je po operaci na pokoji. Má zlomenou nohu a naražené zápěstí." sdělil nám.

„Děkuju, můžeme za ní?" zeptal jsem se.

„Jasně." usmál se, vyšel s námi na chodbu a zavolal nám sestru, která nás dovedla k pokoji.

...

„Ahoj Tess." pozdravili jsme ji a vešli jsme do pokoje.

„Ahoj kluci." pozdravila nás a chtěla si sednout, aby nás mohla obejmout, ale to se jí moc nepodařilo.

„V pohodě, lež." řekl jsem a natáhl se a dal jsem jí pusu. S Louisem jsme si sedli na židličky k její posteli. Potom přišel i Harry s Ester a Hankou.

O hodinu později přišel doktor, který nám oznámil, že za chvíli končí návštěvní hodiny ať odejdeme a přijdeme zítra. Rozloučili jsme se s Tessou a vzali Ester a Hanku do vily.

Když jsem zachrastil klíčem v zámku, už nám běžel otevřít Liam.

Ve vile

Stále pohled Nialla

„Ahoj, tak co?" zeptal se hned Liam.

„Hanka a Ester jsou docela v pohodě. Hanka měla lehký otřes mozku a Ester je jen potlučená. Tessu si tam nechali, má zlomenou nohu, naražené zápěstí a měla těžký otřes mozku." sdělil jsem mu.

„Půjdeme do pokoje." usmály se holky a otočily se k odchodu.

„Nechcete čaj nebo vodu?" zeptal jsem se.

„Prosím vodu." shodly se a nalil jsem dvě sklenice vody a odnesl jim to nahoru.

„Holky, nemáte číslo na Tessinu mamku?" zeptal jsem se, když jsem jim nesl pití.

„Mám. Jmenuje se Nikol." usmála se Ester a napsala mi ho do mobilu.

Popřál jsem jim dobrou noc, a slíbil ať kdykoliv řeknou nebo zavolají, kdyby se cokoliv dělo. Odešel jsem dolů a šel si pro něco k večeři, když jsem v kuchyni potkal Perrie. Přijela kvůli Liamově oslavě narozenin, která bude příští týden. Snědl jsem si véču a talíř odnesl do kuchyně. Pak jsem se vrátil do obýváku a chvíli koukal s klukama na telku.

O půl hodiny později jsem se zvedl a odcházel k sobě.

„Kluci jdu k sobě, dobrou." popřál jsem jim a chystal se k odchodu.

„Dobrou, Ni." ozvali se od televize.

„Neboj, bude to v pohodě." Uklidňoval mně Louis, když za mnou došel ještě, než jsem odešel na schody a objal mně.

...

Dal jsem si sprchu a lehl do postele. Natáhl jsem se na noční stolek pro mobil a vytočil číslo, které mi dala Ester na Tessinu mamku.

„Ano?" ozvalo se po několika zazvonění z telefonu.

„Dobrý večer, tady Niall Horan, přítel vaší dcery, Tessy." představil jsem se.

„Ahoj Nialle, ano Tessa mi o tobě říkala." usmála se.

„Chci vám říct důležitou věc. Tessa měla dnes dopoledne autonehodu, spolu s Hankou a Ester." řekl jsem soucitně.

„Co je s nimi?" zeptala se vystrašeně.

„Hanka měla jen lehký otřes mozku a Ester je potlučená. A Tess bude taky v pohodě, sice je na tom hůř a nechali si jí v nemocnici, ale nemusíte se bát." řekl jsem.

„Jak je na tom?" zeptala se už klidněji.

„Řídila. Má zlomenou nohu, naražené zápěstí a měla těžký otřes mozku." řekl jsem.

„Zítra za ní přiletím. Je v Londýně?" usmála se.

„Ano v Londýně. Vyzvednu vás na letišti." oplatil jsem jí milý tón a usmál jsem se, což ale nemohla vidět.

„Dobře děkuju. Tykej mi, jsem Nikol." řekla se smíchem.

„Tak ahoj Nikol." rozloučil jsem se.

„Ahoj Nialle." potom, co se rozloučila i ona se mnou jsem položil jsem hovor a mobil odložil zpátky na stolek.

V telefonu zněla moc mile a myslím, že bude fajn a jsem si jistý, že Tessa bude mít radost, když zítra dorazím i s její mamkou. Chvíli jsem přemýšlel a pak upadl do říše snů.

Z pohledu Louise

Ráno kolem deváté jsem šel za Niallem, vzbudit ho, protože v deset máme být ve studiu. Donesl jsem mu na tácku snídani, což byly dva toasty a čaj.

„Nialle nerad tě budím, ale musíme do studia." probouzel jsem ho. On hned jak ucítil vůni čerstvých toastů, rozlepil oči a sedl si. Sedl jsem k němu na postel.

„Tak co, jak si se vyspal, kámo?" zeptal jsem se, když si ode mě vzal snídani.

„Docela dobře, jen asi hodinu jsem nespal, ale večer jsem mluvil s Tessinou mamkou." usmál se.

„A?" zeptal jsem se na výsledek jeho hovoru.

„V jednu jedu na letiště a pak do nemocnice." usmál se.

„To je super, ale je tu jeden háček, musíme do studia." řekl jsem.

Nechci mu kazit jeho plány, ale do studia musíme, ale Paul je v pohodě a myslím, že ho pustí.

„To se stihne." ušklíbl se Niall.

„No, jak myslíš, nasnídej se a s klukama Tě čekáme dole." usmál jsem se a odešel jsem.

„A co holky?" zeptal se ještě Niall, než jsem odešel.

„Jsou v pohodě, byly na snídani, a ještě si šly lehnout." usmál jsem se a odešel.

Ve studiu

Z pohledu Nialla

Blížilo se půl jedné a zrovna jsem zkoušel a nemohl odejít, nestíhal jsem na letiště pro Tessinu mamku, tak je tu jediné řešení. Perrie! Protože kluci taky zkoušeli. Paul nám dal přestávku patnáct minut, tak jsem jí zavolal.

„Ahoj Pezz, neruším?"

„Ahoj Nialle, v pohodě povídej."

„Mohl bych tě o něco poprosit?" zeptal jsem se mile.

„Jasně, co potřebuješ?"

„Dojela bys prosím na letiště a vyzvedla Tessinu mamku? Přiletí v jednu, s klukama zrovna nahráváme a nemůžu odejít. Vyzvedneš jí a přijedete sem." poprosil jsem jí.

„Jo klidně, oblíknu se a pojedu."

„Děkuju si zlato. Tak zatím ahoj." řekl jsem a položil hovor.

Zavolal jsem ještě Nikol, že tam nemá čekat mně, ale vyzvedne jí Perrie. Vzal jsem si kousek buchty, napil se a vrátil za ostatními.

O hodinu později - stále ve studiu

Z pohledu Nialla

„Ahoj Perrie." pozdravil jsem jí, když vcházely do studia.

„Dobrý den, Nikol."

„Ahoj kluci." zdravila nás Perrie.

„Ahoj lásko, co tady děláš?" zeptal se jí Zayn.

„Niall mi volal a jela jsem pro Tessinu mamku na letiště." odpověděla mu Perrie a políbili se.

„Dobrý den, jsem Niall." představil jsem se jí.

„Ahoj, jsem Nikol, ale to už víš." představila se mi i ona a potřásli jsme si rukou. „A tohle je Zayn a Harry a Louis s Liamem, kteří zrovna zpívají." dodal jsem, oni jí pozdravili a podali si ruce.

„Říkejte mi Nikol." usmála se.

„Tak dobře." taky se usmáli a přikývli.

„Pojedeme? Já už mám hotovo." zeptal jsem se.

„Dobře." usmála se a vzala si kabelku.

„Pojedu s vámi, Nialle." otočila se na nás Perrie.

„My počkáme na Louise a Liama a přijedeme za vámi." řekl nám Hazza.

„Tak zatím ahoj!" zavolali jsme na ně a odešli.

Ahoj :) tady máte nový díl TTL, omlouvám se, že díl je až teď asi po čtrnácti dnech, ale jako všichni ostatní jsem doháněla a vylepšovala známky na vysvědčení, ale už máme všechno uzavřené a díly budou snad častěji :)

Jinak v jaké jste třídě a jaké budete mít vysvědčení? Jsem v prváku a budu mít jednu čtyřku. Díl dnes aktualizuji po korektuře, za kterou děkuju Baruš. :)

Snad se vám díl líbí a přeji hezké čtení :) Vote nebo koment potěší :)

Mám vás moc ráda a děkuju za podporu s láskou Patty :)

Aktualizováno 2. 5. 2017.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro