,,Utíkej," zašeptala milimetr od jeho rtů. James otevřel oči a pohlédl na Narcissu, pousmál se.
,,Teď se mi odcházet nechce," řekl a chytil ji kolem pasu. Narcissa se však z jeho náručí vymanila, políbila ho krátce na rty.
,,Jsi spát, musíš vystřízlivět," pravila tiše, otočila se na podpatku a vykročila. Každý měl před sebou jinou cestu. Nerozloučil se s ní, vydal se do nebelvírské společenky. Narcissa šla ke svým zmijozelským přátelům, ale po pár krocích se zastavila. Chtěla ho ještě naposledy políbit. Rozběhla se za ním. Byla blízko, slyšela jeho kroky. Její srdce se rozbušilo.
,,Co tady děláš?" ozval se dívčí hlas - někde blízko Jamese. Narcissa se zastavila, tichounce se přiblížila k rohu chodby, přitiskla se ke zdi.
,,Šel jsem se projít," odvětil dívce James.
,,Neměl bys tu být. Je po večerce a dnes to tu hlídám já." No jistě. Zrzavá Evansová z jeho ročníku.
,,Třeba jsem se o tebe bál a chtěl jsem ti pomoct," odpověděl James hravě. Zrzka mlčela. Nejspíš se mračila, tipovala Narcissa.
,,Hele, Jamesi," začala nakonec, ,,přestaň s těmi hloupostmi a jdi spát."
,,Doprovodíš mě?"
,,Ne."
,,Měla bys mě doprovodit," oponoval James.
,,A důvod, pane chytráku?"
,,Co když půjdu jinam? Co když uteču a budu se toulat hradem celou noc a tím budu porušovat řád?"
Zase se zrzka odmlčela. Pak řekla: ,,Tak pojď." A Narcissu to ranilo, protože to zrzka řekla tak něžně... tak... sladce. Narcissa se neobávala toho, že James flirtuje s dívkami. To byl jeho styl, to byla jeho povaha. Ale že zrzka odpověděla tímto způsobem, ji ranilo. Zrzka totiž jeho zájem opětovala. Možná to ještě ona sama o sobě nevěděla, ale Narcissa byla dívka a poznala to v zrzčině hlase. A její duše se otřásla strachem. 

James vstoupil do společenské místnosti až po Lily,  byl přece jen gentleman (někdy, když se mu zachtělo). ,,No podívejme, kráska a zvíře!" pravil pobaveně Sirius, který ležel na pohovce.
,,Neměl bys mít boty, když se tu válíš," napomenula ho pouze Lily a elegantním krokem se vydala do dívčích ložnic.
,,Dobrou noc, slečno Evansová," řekl James, který ji sledoval celou cestu.
,,Trhni si, Jamesi," odpověděla pouze a zmizela ve dveřích. James se usmál.
,,Začínáš se učit," pravil Sirius. James si sedl na koberec před pohovku a tázavě pohlédl na Siriuse. ,,Já jsem ten, který okouzlí každou, na kterou se koukne. Ty? No řekněme, že jsi tragéd. Ale už ses ode mě něco naučil... Už se s tebou ty holky aspoň trochu baví."
James se zasmál. ,,Myslím si, že po dnešním večeru jsem tě překonal," pravil tajemně.
Sirius zpozorněl. ,,Nekecej!" James se pouze znovu potutelně usmál. ,,Lily?" vyptával se Sirius dál. Jamese to na vteřinu zabolelo, ale hned tu bolest zahnal.
,,Copak je Evansová jediná holka na světě?" odvětil James. Sirius se zamračil. Mlčky uvažoval a pak odpověděl svému nejlepšímu kamarádovi: ,,Stejně ti nevěřím, jsi opilej, to bys mi mohl nakecat věcí..."
James pokrčil rameny. ,,Nevěř, nevěř. Mně to nevadí."
,,Sakra, to mi fakt víc neřekneš?"
James na to pouze zavrtěl hlavou. Sirius věděl, že si James nevymýšlí, ale byla noc, James chtěl být tajemný a na tyhle hry nebyl čas.
,,Jedinej, koho bys mohl sbalit, je Buclatá dáma," ukončil (ne)rozhovor o dívkách Sirius. ,,Máš ten úkol z přeměňování?"
,,Ne. Počítám s tím, že mi to nechá Remus opsat," odpověděl James. Sirius souhlasně pokýval hlavou, jeho aristokratické kudrliny se zavlnily ve vzduchu.

Narcissa ležela v posteli a hleděla zespoda na stříbřitý baldachýn. Neplakala, protože byla příliš krásná pro slzy. Hrdě pozvedala svou bradu k výšinám. A přitom to bylo krásné být na chvilku volná. I přes tu bolest. I když žila jen v představách. Stálo to za to. Tím si byla jistá. Aspoň takhle mohla chytat ty maličké chvilky štěstí. Vždyť to stačilo. Mrkla a maličké dvě slzy utekly z jejích očí. Připadala si jako tragéd. Zhluboka se nadechla nosem, zahnala všechny slzy a zapřísahala se, že nikdo její bolest neuvidí. Hlavně ne Potter. A už vůbec ne zrzka. A nejdůležitější bylo, aby Narcissa neviděla tu bolest ve vlastním zrcadle.