James podřimoval, když se ozvalo zaklepání... na sklo. Trhl sebou, napřímil se do sedu a rozhlédl se kolem sebe. Krve by se v něm nedořezal. V okně byla Narcissina tvář. ,,Kriste," zašeptal a rozběhl se k oknu. Otevřel ho a vyčítavě se otázal: ,,To musíš riskovat život lezením po barácích, Blacková?"
,,Očividně jo, když je noc a žiješ s rodiči, Pottere," opáčila stejně vyčítavým šeptem. Pomohl jí vlézt dovnitř do pokoje a zavřel za ní okenice. Narcissa se rozhlédla kolem dokola. Musela uznat, že to měli mnohem útulnější než chladné sídlo Blackových. Docela mu záviděla.
,,Kde ses tu vzala? A proč máš na sobě plesový šaty?"
,,Abych se ti líbila," odvětila bez rozmyslu.
James se zarazil. Prohlédl si ji od hlavy k patě a musel uznat: ,,Sluší ti to."
,,Díky." A hned dodala, aby řeč nestála zrovna po vynucení si komplimentu: ,,Kde máš Siriuse?"
James posmutněl. ,,V koupelně," pravil velice tiše.
Narcissa s opovržením nakrčila svůj pršáček. ,,Fuj. Radši ani nechci vědět, vy kluci jste dost otravní s vašimi dlouhými návštěvami koupelny."
James protočil oči v sloup. ,,Ale ne, Blacková. Tak jsem to nemyslel. On má... Ono mu není dobře."
,,Jdu za ním," rozhodla se ihned Narcissa. Po pár krocích se zastavila a otočila se k Jamesovi. ,,Kde máte koupelnu?" zeptala  se tišeji.

Po zaklepání se neozvalo nic. Narcissa se podívala tázavě na Jamese, ten svolil přikývnutím. Vzala za kliku a skutečně - nebylo zamčeno. Vstoupila dovnitř, když dveře za sebou zavírala, dívala se Jamesovi do očí. Otočila se čelem k Siriusovi, který ležel stočený v klubíčku na zemi. Tichounce si povzdechla, chtěla tím dechem donést do nebes tu neskutečnou nespravedlnost, která na Zemi vládla. Došla k němu, vyhrnula si sukni od šatů, aby se jí lépe usedalo.
,,No nazdar, ty hlupáčku," zašeptala a pohladila ho po rameni.
Sirius se nadechl, ale dlouho neodpovídal. Buďto byl příliš vyčerpaný, nebo měl tak velké bolesti, že nedokázal přemýšlet jasně. ,,Kdo to je?" vydal ze sebe nakonec, ale trvalo to celou věčnost, než tu otázku vyslovil.
,,Cissa," odpověděla. Nedivila se tomu. Nevěděla sice, co přesně její teta Siriusovi udělala a dělala, ale věděla moc dobře, že musí být připravena na všechno.
,,Znám tě?" zeptal se Sirius a natočil svou hlavu jejím směrem, aby se na ni podíval uslzenýma očima. Z nosu mu tekla krev. Narcissa na sobě nedala znát svůj strach o Siriuse, místo toho se lépe uvelebila na podlaze a pomohla Siriusovi se posunout tak, aby spočinul svou hlavou v jejím klíně. Světlo v koupelně bylo pro něj příliš ostré, takže na ni jen občas zamžoural, jinak měl oči zavřené.
,,Kdy to bude dobré?" otázal se Sirius. Narcissa zamrkala dlouhými řasami, aby zahnala slzy. Pevným hlasem zalhala: ,,Brzy."
,,Kdy je brzy?" zeptal se Sirius.
A Narcissa neměla odpověď. A tak svého bratrance jemně pohladila po aristokratických kudrnách a bledé tváři. ,,Pamatuješ si, jak jsme se vždycky u vás doma schovali na půdě a předstírali jsme, že jsme na jiné planetě?"
,,Vyprávěj mi o tom," požádal ji.

Vyšla z koupelny. James okamžitě přistoupil blíž k ní. ,,Usnul," zašeptala Narcissa. ,,Přikryla jsem ho největším ručníkem, který jsem našla."
,,Nemáme se ho pokusit nějak přenést do jiné místnosti?" vyptával se úzkostlivě James.
,,Ne. Buďme rádi, že se mu podařilo usnout. Musí to zaspat."
,,Ale na té chladné zemi..."
Narcissa položila svou dlaň na Jamesovo rameno, aby ho zastavila. ,,Bude v pořádku. Neboj se, spával na horších místech než je podlaha v krásné, vyhřáté koupelně."
James se trochu uklidnil, i když byl stále dost nejistý ohledně toho, co by měl dělat, jak by měl svému nejlepšímu kamarádovi pomoct. Sklonil hlavu. ,,Máš na šatech krev," poznamenal překvapeně.
,,Tekla mu krev z nosu," přiznala Narcissa. James se okamžitě chtěl dobývat do koupelny. Chytila ho pevně za ruku a odtáhla ho ode dveří. ,,Už je to dobrý, krev už neteče, teď spí. Potřebuje spát," šeptala a tiskla jeho ruku, jakoby na tom závisel jejich život. James dlouho mlčel. Když ho Narcissa pustila, nervózně si prohrábl rukou husté tmavé vlasy. ,,Chceš nějakej svetr a tepláky? Mojí mamě to určitě vadit nebude."
Tentokrát znejistěla Narcissa. Nechtěla být po zbytek noci v těch těsných šatech, ale ani se necítila na to, aby si brala oblečení od cizí ženy. Zavrtěla hlavou.
,,Tak... moje tričko a šorty na spaní? Vím, že to na tobě bude plandat, ale..."
,,To by bylo od tebe moc hezký, Jamesi," skočila mu do řeči Narcissa. James se musel trochu pousmát. Měl rád, když ho oslovovala jménem.