Vzbudil ji křik. Takže už to její teta zjistila, pomyslela si. Zamžourala do pošmourného rána a povzdechla si. Už neměla v tomhle prokletém domě jediného spojence. Andromeda ji nechala těmto bláznům napospas, všichni ostatní byli blázni. A její oblíbený bratranec byl touto dobou už dávno pryč. Nechala ho jít. Nechtěla ho pustit, ale musela. Aspoň jeden z nich mohl být šťastný. Když ne ona... Tak aspoň Sirius.

,,Ty jsi vůbec nespal, že jo?" zeptal se James, když se vzbudil a uviděl Siriuse sedět v křesle. Sirius zavrtěl hlavou. ,,No tak, kámo. Pojď si lehnout, musíš si trochu odpočinout."
,,Odešel jsem z domova," pravil prázdným hlasem.
James se vyhrabal z postele a došel ke svému nejlepšímu kamarádovi. Sedl si na kraj postele, aby mu byl co nejblíž. ,,Hele, Tichošlápku, mě to taky mrzí. Jenže tvoje matka tě k tomu dohnala. Stejně ses tam nikdy necítil šťastnej." 
,,Já vím, ale možná by můj brácha..."
,,Hej, to není tvoje práce. Jestli se tvůj brácha změní, změní se kvůli sobě, ne kvůli tvý pomoci. Nemusíš ho zachraňovat, on zachránit nechce."
Sirius se koukl na Jamese a pravil: ,,Děsí mě, když mluvíš chytře."
James se zasmál. ,,Neboj, furt jsem vůl."
,,Nechal jsem tam Cissu," řekl po chvíli Sirius.
,,Neboj, ta se o sebe umí postarat. To zvládne levou zadní," uklidnil ho James.
,,Pozdravuje tě," dodal Sirius. James se napřímil.
,,Vážně? Fakt?" zeptal se až s klukovskou zbrklostí. Sirius přikývl. ,,A jak to řekla? Co přesně řekla?" vyptával se dál James.
,,Řekla: Pozdravuj ho."
,,Takhle?"
,,Takhle."
James se snažil nedat najevo,  že ho to trochu zklamalo. ,,Tak ji pak taky někdy pozdravuj," zahuhlal. Sirius se pousmál. Stejně se James choval, když měl období Lily Evansové.
,,Pojď. Lehni si, prospi se trochu. Já řeknu rodičům, že si dáš snídani později," řekl James.
,,Rozkaz, kapitáne Dvanácteráku," odvětil Sirius, zasalutoval a začal si svlékat košili.

,,Jsem na tebe hrdá. Bála jsem se, abys na mladého Malfoye zapůsobila dobrým dojmem... Nechci to zakřiknout, ale domnívám se, že se to podařilo," chválila svou dceru Druella, zatímco z kuchyně se ozýval křik a rány rozbitých talířů. To byla Walburga, která stále zuřila nad Siriusovým odchodem. Byla to tak neuvěřitelná, tragicko-komická scéna a Narcissa se nemohla ani zasmát, ani se rozplakat. ,,Už jsme se domluvili na vánoční ples. Neříkám, že by mělo proběhnout zasnoubení, ale když bohové dají..." pokračovala se sněním Druella.
,,Matko, odpusť, musím jít napsat dopis své kamarádce. Ptala se, jestli se ještě vrátíme domů, nebo zůstaneme u tety. Tak jí chci dát vědět, aby znala mé plány," pravila Narcissa a vydala se pryč. Za sebou stále slyšela řev.
,,Jak mohl jen tak odejít?! Proklínám ho! Proklínám tě, Siriusi Blacku!"
Na chodbě stál Regulus. Narcissa kývla hlavou na pozdrav a otevřela dveře od pokoje.
,,Vím, že jsi mu pomohla," řekl Regulus jen tak mimochodem, snažil se o nenucený tón. Narcissa se zarazila. Podívala se na něj, nechtěla se ptát, ale musela se zeptat. Musela být připravená.
,,Práskneš nás?" zeptala se.
Regulus dlouho mlčel. Vyžíval se v tom, že ji má v hrsti. Nakonec však zavrtěl hlavou.
,,Děkuju," špitla Narcissa.
,,Nestojím o tvůj vděk. Oba jste pěkní hlupáci," řekl a zamířil k sobě do pokoje. Narcissa mu chtěla říct, jaký to je nevychovaný spratek, ale nemohla kvůli informacím, které proti ní měl. A tak se kousla do vnitřní strany tváře, aby mu na to nic neodpověděla.

,,My už půjdeme spát. Ale klidně tu ještě buďte," řekla paní Potterová a cestou pohladila svého syna po vlasech.
,,Mami," hlesl vyčítavě James a snažil se upravit svůj účes do původního stavu. Oba Jamesovi rodiče se tomu lehce zasmáli.
,,Dobrou noc. A moc děkuju, že tu můžu být," řekl Sirius.
,,Jsi tu vítán, mladíku," odpověděl pan Potter. Chytil svou ženu kolem pasu a oba zamířili do ložnice. Sirius je pozoroval, dokud nezmizeli ve dveřích.
,,Máš úžasný rodiče," řekl Sirius.
,,Jo, já vím. Proto se teď snažím bejt trochu... snaživější," odvětil James a sklonil hlavu. ,,Možná jsme to oba trochu přeháněli, nemyslíš?"
Sirius pozvedl obočí. ,,Co máš přesně na mysli?"
,,Však víš," začal vyhýbavě James, ,,všechny ty průšvihy..."
,,Nechceš mi říct, že se z tebe stane nudnej šprt, že ne?"
James se zasmál, ale příliš rychle zmizel úsměv z jeho rtů. ,,Neboj, vždyť mě znáš. Jsem pro každou špatnost."