Smála jsem se. Hylla šla vedle mne a jedla zmrzlinu, kterou měla všude po obličeji. Nijak ji to nevadilo, tedy dokud jsme nezahnuly a nepotkaly Mussena s kamarádem. Oba se na nás podívali a Hylla byla rázem celá modrá. Musela jsem se zasmát.

"Ahoj vy dva."

Mussen se usmál na pozdrav, ale jeho kamarád si všiml Hylly a zasmál se.

"Kdo je pod tou zmrzlinou schovaný?"

Podívala jsem se na Hyllu a neušly mi slzy, které ji začaly téct. Postavila jsem se před ni a osočila se na něj.

"Není hezké se vysmívat někomu, kdo si udělá legraci."

Mech se zasmál ještě víc a Hylla se otočila a s pláčem utekla. Přišla jsem k tomu mechovi a dala mu facku. Mussen se na mne podíval s obdivem. Otočila jsem se a rozběhla se za Hyllou. Bohužel ta zmizela.

"Kveno!"

Otočila jsem hlavu a všimla si Mussena, jak běžel za mnou. Počkala jsem a otočila.

"Ano?"

"Chci se omluvit za Gunnera. Neumí se chovat."

"Mně se neomlouvej, ale Hylle. Té se vysmál přímo do obličeje."

Mussen se zarazil, když jsem řekla její jméno. Pak jen sklonil hlavu a řekl nějakou nadávku. Moc jsem nerozuměla, ale pak zvedl hlavu.

"Kde je?"

"No to, kdybych věděla."

Rozhlédla jsem se. S Mussenem jsme se rozdělili a dohodli se, že ten, kdo ji najde první, dá vědět. Při hledání jsem potkala Megatronuse, takže ji šel hledat se mnou. Šli jsme vedle sebe a procházeli. Zahnula jsem do jedné uličky a podívala se do ní.

Na druhé straně se však objevil Gunner. Zastavila jsem se a sledovala ho. Pomalu se rozešel ke mně.

"Něco ti dlužím ty čubko."

Začala jsem couvat a narazila na zeď. Kde se tam vzala? Gunner ke mně přišel a dal mi facku. Chytila jsem se za tvář a podívala na něj.

"Spokojený?"

"Ne."

Za ním se objevili nějací mechové. Polkla jsem, bylo mi hned jasné, že jsem v maléru. Gunner mě chytil pod krkem a hodil směrem k nim. Po dopadu jsem na ně zvedla hlavu a usmála se.

"Ahoj. Máte se?"

Hned mě silně nakopli a já vykřikla. Už jsem čekala druhý kopanec, ale to by toho mecha nesměl někdo chytit a odhodit. Optiky jsem zaměřila na zachránce. Usmála jsem se, hned jsem jej poznala.

Megatronus mi pomohl vstát. Schovala jsem se za něj a sledovala to. Začal se s nimi prát a po chvíli jsme v uličce byli sami, protože útočníci utekli. Podíval se na mne a začal prohlížet.

"Udělali ti něco?"

"Jen jsem dostala facku a jeden kopanec do hrudi, jinak mi nic není, neboj. Co ty?"

"Jsem v pořádku, o mne se bát nemusíš."

Usmála jsem se na něj a pohladila ho. Chytil moje servo na své tváři a taky se usmál. Společně jsme se rozešli dál hledat, když v tom se mi ozval Mussen, že Hyllu našel, a že se sejdeme v parku.

Vzala jsem Megatronuse za servo a šla s ním do parku za těmi dvěma. Seděli u fontány a povídali si. Sedla jsem si k Hylle a usmála.

"Jak ti je?"

"Už dobrý, Mussen mi to vysvětlil."

"To je dobře."

Hylla si bohužel všimla promáčkliny na tváři a hned se zeptala, co jsem dělala. Podívala se na Megatronuse, povzdechla si a celé jí to řekla. Od facky, kterou jsem Gunnerovi dala, přes to, jak jsme se s Mussenem rozdělili, Megi se ke mně připojil, až po facku, kterou jsem dostala já s kopancem jako přílohu a rvačkou mezi Megim a těmi mechy.

Hylla se s Mussenem na sebe podívali, pak se zase podívali na nás. Položila jsem si hlavu na Megatronusovo rameno a čekala. Hylla si nás prohlédla, pak se usmála a zeptala.

"Takže jak dlouho jste spolu?"

Zkoprněla jsem a Megatronus taky. Zvedla jsem zrak na něj, pak jsem se zeptala.

"To je to tak vidět?"

"Porval se kvůli tobě, ty mu říkáš Megi a máš spokojeně položenou hlavu na jeho rameni, což sem u tebe nikdy neviděla, ani na základce. Takže?"

"Pár dnů."

"To mluví samo za sebe."

Radši jsem změnila téma, jinak by to došlo někam, kam nechci.

"Slyšeli jste o tom výbuchu v jedné budově?"

Hylla zavrtěla hlavou, Megatronus neodpověděl. Až teprve Mussen mi odpověděl.

"Jo. Táta říkal, že to byla nějaká laboratoř nebo co. Prý by ho nepřekvapilo, kdyby jim uteklo nějaké zvíře, na kterém dělali pokusy."

Všichni jsme se zasmáli. Byla to vtipná představa, že by tu teď pobíhal nějaký mutant. Hylla po chvíli vstala a Mussen s ní. Přestala jsem se smát a podívala na ně. Hylla se na mne usmála.

"Už musím, musím ještě doma uklidit, než přijde otčím."

Chtěla jsem něco odpovědět, ale Mussen mě předběhl.

"Půjdu s tebou a doprovodím tě."

Hylla se usmála, oba se rozloučili a odešli. My s Megatronusem jsme tam ještě chvíli seděli, než jsme vstali a šli k nám. Před domem mě jemně políbil, rozloučil a odešel. Byla jsem s ním opravdu moc ráda, ale bohužel i mne čekaly povinnosti.

Druhý den jsem se nehnula z domu a uklízela, během toho, co byli rodiče spolu někde venku. Měli výročí, takže jsem měla domácnost pro sebe. Spokojeně jsem uklidila, uvařila a udělala úkoly. Večer sice přišli, najedli se, ale hned zase odešli, tentokrát do ložnice. Zavřela jsem se v pokoji a lehla si do postele, ve které jsem po chvíli usnula.