Back in the young years of Bjørn

S opileckým říhnutím otočil Bjørn hlavu směrem, kde stál u mikrofonu zpěvák amatérské skupiny Døde skjære. Říkalo se mu Zajíc, protože po pódiu většinou poskakoval jako ušák, kterému jde někdo po krku. Jeho skutečné jméno tedy neznal.

Mávnutím ruky Bjørn zarazil společníka, který mu právě nadšeně vyjmenovával technické detaily nového modelu Sport Glyde od Harleye, aby se mohl zaposlouchat do Zajícova výkonu. Tvář mu zkřivil úšklebek, když se Zajíc částečně úspěšně vyhl vysokému trylku a maskoval ho zpěvem v pro něj přirozenější tónině.

,,Vydrž... eh," s přimhouřením očí se Bjørn zahleděl na motorkáře vedle sebe a marně v paměti pátral po jeho jméně.

,,Eirik."

,,Jasně. Eirik," zašermoval Bjørn prstem vzduchem. Eirik. Vládce. Naprostý opak toho, jak téměř třicetiletý týpek svým poněkud laxním výrazem působil. Naslouchal mu rád, jen ho trochu vytáčel Eirikův bohorovný klid a reakce o rychlosti lenochoda.

,,Eiriku, vydrž. Hned jsem zpátky," zabrblal, postavil lahev s nedopitým pivem na zem a málem zakopl o vlastní nohy, když vstal ze sedačky a vydal se směrem k Zajícovi. Nebyl si jistý, kolik toho vypil, ale podle neschopnosti koordinovat svůj pohyb, jednoznačně nadmíru.

Kluky z kapely, a další motorkáře kolem nich, poznal teprve před pár týdny. Společná záliba v jedné stopě a v čichání výfukových plynů ze spalovacích motorů, poháněných voňavým benzínem, jim velmi rychle pomohla otevřít cestu k novému přátelství. Nejdřív přišla první společná túra na motorkách, pak první společné pivo a následovalo pozvání do zkušebny, kde se kluci se svojí kapelou věnovali další vášni. Hudbě.

A Bjørnovi, kterému jakékoliv přátelství v posledních měsících chybělo, brnkli do noty, protože i jemu byla muzika blízká. Od té doby, co se z Osla do Lillehammeru přestěhoval s mladickou nerozvážností a odhodláním překonat jakoukoliv překážku, měl po večerech víc volného času, než kdykoliv předtím a vzdoroval mu se španělkou v rukách. Ještě raději by pak svíral paličky, ale soustavu bicích ve svém novém domově neměl.

Zastavil se jen několik málo kroků od Zajíce, který zrovna místo poskakování podupával do rytmu o podlahu podpatkem kovbojské holínky, a s nelibým, avšak pobaveným úšklebkem Bjørn počkal, až se na něj zpěvák podívá. Když se tak stalo, věnoval mu krátké zakroucení hlavou.

Líbilo se mu, že kluci kromě svých songů, na hraně mezi hard rockem a heavy metalem, hrajou pro zábavu písničky světoznámých kapel. V tom se chytal. Alespoň z nich poznal, jestli to Zajícovi jde. Dokud se držel Motörhead, Dia a W.A.S.P., zpíval o balls of steel a 'Cause I'm a mean mother fucking man, neměl Bjørn námitky. A ostatním členům kapely, kteří hráli na kytary a bicí, by si netroufl nic vytknout. Na to nehrál sám dost dobře.

Zpěvák mu kývnutím naznačil otázku ,,Co je?"

Bjørn zamával rukou, aby mu naznačil, že má jít blíž a taky udělal krok jeho směrem. Když se Zajíc přiblížil, chytil ho za rameno v napůl přátelském gestu a napůl, aby se udržel na vlastních nohou. Tyčil se nad ním téměř o půl hlavy, ale toho se Bjørn nezalekl, byl na to zvyklý.

Celkem se mu jejich hraní líbilo. Jenže když chlapci do repertoáru zařadili I want out od Halloween, kde Zajícův hlas, ve výškách vždy přecházející k tónům větve škrábající o kus plechu, přestal stačit, už to nevydržel.

,,Chceš, abysme dostali z tvýho zpěvu újmu?" zaartikuloval s lehkým šlapáním na jazyk Bjørn, když se naklonil až k jeho uchu, aby ho přes zvuk kytar zpěvák vůbec slyšel.

Zajícovi trochu poklesla ramena v kožené vestě a zůstal na opovážlivého mladíka s polodlouhými blond vlasy hledět.

,,Tyvole, děláš, jak kdybys to uměl líp."

,,Né," zamával Bjørn odmítavě rukou vzduchem, ,,já ti do toho nebudu fušovat."

,,Už se stalo."

Kytary přestaly hrát, když si zbytek kapely všiml jejich výměny.

,,Proč nehrajete ZZ Top, když nevyzpíváš vejšky?"

,,Zajíci!" ozval se hřmotným hlasem Chris, třímající v ruce o velikosti hrabla krk Strata z javorového dřeva, kterého Bjørn obdivoval už na začátku večera. Na takovou kytaru by si jednou rád zahrál. ,,To se mi zdá, nebo tě to ucho vyzývá?"

Zpěvák si přešlápl z nohy na nohu a založil si nasupeně ruce vbok. Zřejmě si nebyl jistý, jak na situaci reagovat. Nestávalo se mu, že by si někdo troufl negativně komentovat jeho pěvecký výkon. Dost mu to pocuchalo nervy a měl chuť nechat toho cucáka, co se mu právě postavil čelem, aby se ztrapnil. Jenže mu šestý smysl radil, že ten kluk s atletickou postavou nevypadá jakoby se snažil dohánět svou nepatrnou výšku machrováním.

,,Nezdá," zavrčel se zatnutou čelistí Zajíc.

,,Tak mu to na chvíli pujč," přimluvil se nečekaně za Bjørna baskytarista, slyšící na jméno Gunnar, a svou divokou blond kšticí tvořící výrazný kontrast k Chrisovi. Nejen že se oproti rozložitému černovlasému bručounovi pyšnil zlatavými vlasy, i jeho shovívavý výraz v tváři naznačoval, že jeho má Bjørn už díky nějakým skrytým sympatiím na svojí straně.

Bjørn mu za ta milá slova věnoval vděčné mrknutí, které však působilo víc jako tik po obrně, protože už neměl mimiku díky alkoholu stoprocentně pod kontrolou.

,,Fajn," zamumlal Zajíc a otočil se na patě. Vyškubl podrážděně mikrofon ze stojanu a šel ho podat tomu držkatému klukovi. ,,Tady. Předveď se."

Bjørn netušil, jestli běžně nechávali kohokoliv zazpívat. Při přebírání mikrofonu si dal záležet, aby potlačil úsměv, který by prozradil jeho vnitřní radost, že se mu podařilo, co si tajně přál.

Sepjal ruce a teatrálním předkloněním Zajícovi poděkoval.

,,Kam jdeš, Mlátiči?" podivil se Gunnar, když se kolem něj prosmýkl i jediný krátkovlasý člen kapely.

,,Tyvole na tomhle se nebudu podílet, Gunny," pronesl bez zájmu bubeník, než otočil lahev s pivem dnem vzhůru.

,,A můžu si sednout?" ukázal drze Bjørn směrem k soustavě bubnů.

,,Jen se jich dotkni a zabiju tě," pohrozil mu Mlátič vztyčeným ukazovákem s vytetovaným gotickým křížkem.

,,Ser na to," snažil se zaujmout mladíkovu pozornost Gunnar a brnkl naoko nedbale do strun baskytary, ,,a pověz nám radši, co máš ve svým repertoáru. Očekáváme výkon hodný obdivu."

Bjørn se podrbal na čelisti, na které mu čím dál víc rašil mužný porost, a sjel pohledem nejdřív Gunnara a pak i Chrise. Lámal si svojí opilou mysl nad otázkou, co by mohl zazpívat, aby to vyznělo dobře i bez bicích? Ne, nic takovýho neexistuje, přisvědčil sám sobě.

,,Tak co? Snad najednou necouvneš?" zajímalo Chrise a pobaveně poklepal prsty o kytaru.

Namísto odpovědi však Bjørn udělal několik neznatelně vrávoravých kroků a symbolicky špičkami prstů pohladil zvrchu kopák, velký buben bicí soupravy.

,,Ještě jednou se toho šlapáku dotkni, a já tě tak zmaluju, že tě vlastní máma nepozná," ozval se bubeník, který zaujal místo mezi přihlížejícími.

Mlátičova slova ťala do živého, ale Bjørnovi se i přes alkoholový rauš podařilo udržet na tváři přihlouplý úsměv, když se k bubeníkovi otočil. Nebál se, že dostane do huby. Nebylo by to poprvé. Ale narážky na rodiče snášel obzvlášť těžce.

Chápal bubeníkův odmítavý postoj hrát pro někoho neznámého, od koho se dalo očekávat akorát tak skuhrání trhající ušní bubínky. Nebral si to osobně, ale zároveň věděl, jak moc se Mlátič mýlí, a byl jako vždy a ve všem odhodlaný dokázat, že na to má. Na okamžik se mu hlavou mihla klamná myšlenka, že měl podobnou příležitost ke zpěvu využít spíš za střízliva. Ale ono pohnutí zmizelo stejně rychle jako se objevilo.

,,Nedráždi Mlátiče. Neříká se mu tak jen kvůli mlácení do bubnů," pokusil se dobromyslně zaujmout jeho pozornost Gunnar a mezi prsty převracel trsátko.

Jenže tím se Bjørn netrápil. Dokonce už ani nepřemýšlel nad tím, který song vybrat kvůli sobě. Chtěl udělat dojem hlavně na kapelu. Dokonce ani zbytek motorkářů, a jejich roštěnky tisknoucí se k nim, pro něj nehrály moc velkou roli. Přejel je pohledem a pak se pečlivě soustředil, aby těch několik kroků, které udělal směrem k Chrisovi nepůsobilo ani trochu váhavě.

,,Tak už nás nenapínej, kamaráde," zabručel obr a odstavil na podlahu lahev piva, ze které si v mezičase zchladil hrdlo. A tak mu to tichým hlasem sdělil. Doufal totiž, že svým výběrem ostatní pobaví, až písničku spustí. Ale nejdřív potřeboval kytaristův souhlas, že on i Gunny vědí, co hrát.

,,Nic staršího neznáš, co?" uchechtl se Chris, když si vyslechl jeho volbu. Zdálo se však, že ho to zaujalo a stále ještě se snažil mladíka odhadnout. Záliba v muzice z dob, kdy Bjørn ještě nebyl na světě, byla zřejmá. A on jejich zálibu docela sdílel, ale i přesto se rozhodl pro něco jiného.

,,Potom," škubl Bjørn hlavou, aby si z čela odhodil uvolněný pramen vlasů.

,,Žádný potom už nebude, ty kašpare."

Bjørn mu věnoval ještě jeden sebevědomý pohled a prstem klepl do mikrofonu, až se z repráků ozvalo tlumené ducnutí.

Mezitím Chris udělal krok ke Gunnarovi, který je bezhlesně pozoroval a za Bjørnovými zády se tlumeně ozval kytaristovo zabručení, ,,prej Edguy."

,,Hovno," ozval se překvapeně basák a mladík ucítil jeho pohled v zádech.

,,F*cking with fire."

Gunnar se zakuckal smíchy, ,,tak jo, to by šlo."

,,Můžeme?" ujistil se Bjørn.

Když chlapi kývli, tak prsty naznačil vyťukávání paličkami o sebe a skousl si spodní ret, aby potlačil úsměv, než pohlédl na bubeníka, kterému jinak ta úloha patřila. Dostalo se mu zvednutého prostředníku a zbytek osazenstva se zasmál.

Sotva Chris drcnul do strun, odříhl si Bjørn s citem do mikrofonu, a dodal, ,,Test."

,,To je debil," ozvalo se z publika pobaveně a hlášku podbarvil další vydatný smích.

Obecenstvo jim naštěstí netvořily žádné rock'n'rollové panny, takže když se po Chrisově intru, při kterém Bjørn vynechal originální Tobyho vytí na měsíc, a spustil pak rovnou první sloku, všichni hned věděli o jaký song se jedná. Dokonce i žena v uplém černém tílku, z kterého se jí dralo bujné poprsí a která bez pochyb byla Chrisovou partnerkou, zvedla obě ruce do vzduchu a povzbudivě vykřikovala text spolu s ním. Terry, problesklo Bjørnovi hlavou její jméno, než začal.

,,I saw her coming in high heels

Moving like a queen

A little sweet angel but deep underneath

A mean machine."

Neušlo mu pochvalné pokyvování hlavou a protože ho zajímalo, co si myslí jediní dva členové kapely, kteří ho doprovázeli na kytary, otočil se na podpatku. Nemohl už však stihnout překvapený pohled, který si Gunny s Chrisem vyměnili. Setkal se jen s dvěma páry očí, které ho dosud bedlivě sledovaly a najednou se začaly nedbale věnovat strunám.

Bjørn se tedy raději zase otočil směrem vpřed a když se propracoval k refrénu, většina přítomných už se nezdráhala zpívat spolu s ním anebo aspoň podupávat do rytmu.

,,F*cking with fire-I'm coming to rock

Got my rocket on fire and I take what I want

F*cking with fire-loaded and cocked

You never miss it until you've begun

With the hair force one."

Zpívajícímu Bjørnovi neuniklo, jak se Mlátič naklonil k Zajícovi, který z něj nespouštěl oči, a něco krátce pronesl. Odpovědí bylo jen zdráhavé přikývnutí. Mohl si tedy jen domyslet, jestli snad hodnotili jeho výkon.

Nepochyboval o tom a tak se cítil jako na koni, když se pustil do své nejoblíbenější sloky vůbec.

,,I know what you want

And I know what you need

Your secret desire

Got the gloves of a man

The hands of a beast

And my pants on fire."

Při slovech my pants on fire si neodpustil všeříkající pohyb boků, což se překvapivě líbilo především dámské části obecenstva.

Když s přizvukováním ostatních naposledy zpíval refrén F*cking with fire, měl vážně radost a zpěv si užíval jako nikdy předtím. Otočil se pak k Chrisovi a Gunnymu, aby jim poděkoval. Dostalo se mu od obou kývnutí hlavou, když jim podal pravačku.

,,To bylo lepší, než jsem očekával," přiznal s protáhlým obličejem Chris. ,,Vypadáš sice jak ten pošuk Axl Rose, ale zas až tak dobrej nejsi."

,,Ty si taky myslíš, že seš Eric Clapton a přitom nejseš."

Chris probodával několik vteřin mladíka pichlavým pohledem hlubokých modrých očí zpod huňatého obočí a nakonec se ozvalo nesouhlasné mlasknutí zpod plnovousu.

,,Změnil jsem názor. Dostane do držky."

Téměř okamžitě mu na hrudi přistála na plocho basákova dlaň.

,,Neblbni, Chrisi, bys ho zabil. Za ty problémy ten zelenáč nestojí."

Bjørn si přejel přes tvář rukou, aby skryl poťouchlý úsměv, který se mu v opileckém rauši už déle nedařilo skrývat.

,,Tyvole, von se směje. Normálně se mi směje do ksichtu. Pusť mě!"

Z držení jeho těla mladík snadno vyčetl, že výhružky pěstí nejsou myšlené tak úplně vážně. Ale zároveň si byl vědom, že do obličeje nechce slíznout ránu Chrisovou prackou velkou jak lopata ani omylem.

,,Klid, Chrisi, přestaň se vztekat," pokusil se vlasatého obra zklidnit basák se světlými vlasy divoce rozprostřenými po širokých ramenou a o něco tišeji dodal, ,,mě se líbí. Je správně přidrzlej."

,,Si děláš prdel?"

,,Ne."

Vývoj situace Bjørna překvapil, ale protože začínal být společensky unavený, nedokázal to docenit. V tu chvíli ještě netušil, jaké pouto si právě ke Gunnarovi časem vytvoří. Chtěl si prostě toho dne jen vyčistit hlavu jízdou na motorce, dát si pivo s novými přáteli a teď si trochu zazpívat. Nic víc.

,,Fajn. Dáme Guns'n'Roses, když zmiňuješ Axla," jal se Bjørn přijmout další výzvu a ignoroval tak Chrisovy výhružky, které nebral vážně, a taky fakt, že Chris zmínil, že žádné potom už nebude. Taky věděl, že se svou volbou trochu přeceňuje. Ve zpěvu si jinak dost věřil, ale nejenže nemohl napodobit ječák Tobyho Sammeta, taky nemohl kopírovat kvílení Axla Rose. Jeho texty však slavil ve velkém, takže tomu byl ochotný dát šanci ve vlastním stylu.

Konečně mu Chris věnoval další pochybné zírání zpod huňatého obočí. Dokonce si byl Bjørn jistý, že pod plnovousem trochu špulí ústa v úšklebku.

,,Jsi řikal, že chceš něco starýho," pokrčil rameny. ,,Teď si můžeš hrát na Slashe."

Chris mu pohrozil ukazovákem a prostředníkem, mezi kterými držel trsátko. ,,Přestaň si koledovat."

Věděl, že se mu ty jeho kecy jednou vrátí. Vlastně v to tak trochu doufal. Vtom mu na zádech přistála s hrcnutím něčí dlaň. Pohlédl přímo do Mlátičovy tváře.

,,To bylo dobrý, na takový nedochůdče jako seš ty."

Bjørnovi vzplál v očích oheň, ale zatl ruce v pěst, aby se přiměl ke klidu. V jeden moment byli všichni strašně super a v následujícím ho srali takovým způsobem, že myslel, že vyletí z kůže. Jeho věčně přidrzlé poznámky jen reflektovaly jeho rozporuplné pocity. Násilím se křečovitě usmál, než na bubeníka promluvil.

,,Už si sedneš za ty bicí?"

,,Ne. Jen jsem chtěl říct, že to bylo dobrý a můžeš pokračovat. Myslím, že to Zajíc rozdejchá."

Nevěděl, co na to říct, tak se jen ušklíbl a otočil se zpět na kytaristy.

,,Tak kterou?"

,,Sweet child o'mine," navrhl Gunnar.

Ze všech písniček od legendární kapely musel basák trefit zrovna tu jedinou, kterou Bjørn odmítal zpívat, protože mu text drásal nervy.

,,Ani omylem," ozval se dostatečně ostře, aby ho nebrali na lehkou váhu.

,,Co navrhuješ?"

Musel se krátce zamyslet a protřel si podvědomě nos mezi palcem a ukazováčkem. Nebyl si jistý, že je dost ve formě, aby zvládl Paradise City, svojí nejoblíbenější.

V podobném duchu jako návrh od Gunnyho se nesl ještě další song, v kterém se však víc odráželo jeho vlastní mínění o bezvýznamnosti dnů minulých.

,,Yesterday's."

Chris s Gunnym si vyměnili pohled. ,,Víš?"

,,Nejsem si jistej," přiznal Gunnar a vytáhl z kapsy telefon. ,,kouknu na akordy."

Stejně rychle jako ho předtím chytil vztek, tak ho zase opustil a vystřídala ho rozverná nálada. Zatímco kluci koukali na akordy k písničce ve smartphonu, rozhodl se Bjørn zaměstnat sebe i publikum a začal u stojanu na mikrofon napodobovat pohyby Rose, zpěváka Guns'n'roses.

Někteří si ho všimli hned a začalo se ozývat chichotání, které strhlo i pozornost ostatních. Když se Bjørnovi pohyb nepovedl, se zdviženým ukazováčkem je zarazil a začal se znovu od začátku. Ačkoliv se jindy snažil splynout s davem a získat co největší klid, s působením alkoholu se v něm probudil komik. Patřil k veselým opilcům a chtěl se jenom bavit.

Za jeho zády se ozvalo odkašlání. ,,Už ses vyblbnul? My jsme připravený."

Bjørn se zarazil, dramaticky se uklonil a pak se širokým úsměvem na tváři otočil ke kytaristům. Oba drželi nástroje a byli v pozoru. Jeho divadýlkem se však bavili stejně jako ostatní.

,,Taky jsem ready."

Po úvodním brnkání na kytary, kterému opět chyběla kulisa bicích, se vyblbnul v napodování Roseova kňučení, na které navazoval kývavými pohyby, které působily spíš jako epileptický záchvat než rytmické Roseovo vlnění se.

Za komediální výkon sklidil hlavně Bjørn menší potlesk i s humorným hvízdáním. Byl tak rozjařený, že ho naprosto vykolejilo, když kolem něj Chris s Gunnym prošli, pochvalně ho poplácali po rameni a šli se přidat k ostatním v pití.

,,To už jako nemůžete? Nebo kam jdete?"

,,Jojo, my starší ročníky si musíme odpočinout a napít se."

Bjørn nespokojeně našpulil pusu a chvíli obhlížel situaci. Zpívání se mu zase zalíbilo a nechtělo se mu ještě přestat.

,,Chrisi," počkal až se dotyčný zase otočí k němu čelem, ale nenechal ho napít se piva, než se opatrně zeptal. ,,Můžu si pujčit kytaru?"

Obr viditelně váhal a už chybělo jen, aby si zamyšleně promnul vous, aby obraz byl kompletní.

,,Prosím."

,,Fajn. Ale vem si černý tele."

Bjørn zacvičil paží ohnutou v lokti s rukou sevřenou v pěst ve vítězném gestu. Ani trochu mu nevadilo, že mu vousáč svěřil jen svého zřejmě méně oblíbeného a levnějšího telecastera. Takovou kytaru sám nevlastnil, takže ho těšilo, že si ji může osahat.

,,Mladej je neúnavnej," poznamenal někdo z přítomných, ale kolem to tak šumělo, že Bjørn netušil komu hlas patřil.

Přehodil si pás přes rameno a několikrát přejel po strunách. Nebyl si jistý, jestli pod vlivem zvládne zpívat a hrát zároveň. Rozhodl se přítomné potěšit klasikou Brown sugar od Stoneů.

Kolem sedaček i vysokých stolků to vřelo hovorem, ale už při refrénu se pokusil zachytit aspoň zájem dam.

,,Brown sugar

How come you taste so good?

Brown sugar

Just like a young girl should."

Stál kousek od Terry a Chrise, který sice poslouchal hovor kolem sebe, ale zároveň pozorně přihlížel mladíkově poněkud neohrabané hře. Bjørn se krok po kroku přiblížil k Terry a věnoval jí při dalším refrénu významný pohled. Ta však jen protočila panenky a mávla rukou na znamení, že nemá otravovat. Se smíchem se otočil směrem k další kořisti, kterou byla Mlátičova blonďatá ženuška s ďolíčky ve tvářích. Postávala vedle svého mužíka u dalšího stolku, ale culila se na Bjørna. Tak věnoval další refrén jí.

Zrovna se dostal k peprné části, a pěl dostatečně se zaujetím na to, aby si nevšiml, že okolní šum o něco ztichl.

,,Ah, brown sugar

Get down, get down

Just like a young girl should."

Nevšiml si, že ženin muž s nechvalnou přezdívkou nespokojeně zavrčel. A přeslechl taky jeho doporučení, ,,Tak tohle ani nezkoušej."

Když hrana Mlátičovy ruky prosvištěla vzduchem, jen díky nějakému podvědomému reflexu se Bjørn pokusil uhnout. Zlomek síly z rány, kterou bubeník udeřil, dopadla na Bjørnovu tvář. Ucítil tupý náraz, když hrana ruky přirazila jeho ret k horním zubům, až se mu téměř zatmělo před očima.

Musel zamrkat, aby pochopil, co se stalo.

Pak si přejel jazykem přední zuby pod horním rtem, který měl zevnitř rozražený, a chuťové pohárky mu zaplavila hořká pachuť železa. Krátce přivřel oči a zhluboka se nadechl. Překvapivě ho ta ťafka, kterou dostal vlastně tak trochu omylem, spíš vzbudila. A oproti očekávání ho nechytil vztek jako obvykle. Cítil téměř vděk a tak se ohlédl na Mlátiče a roztáhl rty do amerického úsměvu. Nenapadlo ho, jak šílený pohled na něj musí být. Jeho zuby byly zbarvené do ruda, jak se na nich zachytila krev.

Všichni kolem bez hlesu zírali a těkali očima mezi Bjørnem a Mlátičem. Očekávali napjatě reakci a odezvu, která měla následovat, jenže se nedostavila. Místo odvety totiž Bjørn zvedl ruku, aby si ukazovákem přejel zuby a pak se podíval na krev na svém prstě. Obočí mu trochu vyjelo vzhůru.

,,Neni modrá?" pronesl pak udiveným hlasem a po krátké nevěřícné pauze, se kolem ozval smích přihlížejících.

Na zádech mu přistála s hrcnutím dlaň. Když se otočil, hleděl do pobavené Gunnyho tváře.

,,Tuhle sis zasloužil."

,,Jo... já vim."

,,Sorry, kámo, ale po cizích holkách se tady u nás nevyjíždí."

,,Vole..." hlesl Bjørn směrem k Mlátičovi a dal si záležet, aby potlačil úsměv. Huba ho bolela, ale nešlo o nic nesnesitelného, ,,tyhle vaše holky fakt nejsou pro mě. Ale chápu, že jste majetnický."

,,Radši už drž hubu, fakt," vybídl ho Gunnar a do hlasu se mu vkrádal smích.

,,This is one of the moments, what aren't meant to be remembered."

,,For sure. Tady, napij se," natáhl k němu ruku Eirik a podával mu zteplalé pivo. Bjørn se ušklíbl, když se napil, aby ze zubů spláchl krev a její pachuť z jazyka.

***

,,Kam jdeš?"

,,Domu," rozhodil Bjørn lehce rukama jakoby nebylo nic samozřejmějšího. Probudil se téměř v poledne v neděli na pohovce ve zkušebně a tak měl dojem, že by měl zmizet.

,,Za rodinou?" zeptala se směle a bez postranních úmyslů Terry. Nemohl jí to zazlívat, ale i přesto se skoro ošil.

,,Ne. Jsem sám."

Jeho odpověď ji přinutila lehce přivřít oči a ještě pozorněji si ho prohlédnout. Viděla velmi mladého muže, možná až příliš mladého, který strávil noc s nimi ve zkušebně, aby nakonec usl na pohovce. Nebyla matkou, ale pohled na vzpurného mladíka ji přesto nutil se zamýšlet, jaký byl důvod jeho chování.

,,Tak kam bys chodil," podívala se Terry překvapeně na hodinky na svém zápěstí, ,,to teda ne, za chvíli se bude obědvat. Koukej pěkně zůstat, hošánku."

Bjørnovi povyjelo obočí nad tím oslovením. Ta kočka, na kterou se právě díval, byla zřejmě tak o patnáct let starší než on, ale takovýhle titul by očekával spíš od nějaké babči.

,,Nechci vám tu zaclánět. Už tak jsem tu včera způsobil dostatečný pozdvižení," přiznal jí svou vinu, i když to nebylo potřeba.

,,Ale prosim tě. To je tady na denním pořádku. Kdyby ses nechoval jako blb ty, choval by se tak někdo jinej z těch hovad," přátelsky mu položila ruku na rameno. ,,Budu to brát jako urážku, jestli se otočíš a odejdeš."

Pohlédl na její ruku potetovanou od zápěstí až po rameno, jak se předchozího večera přesvědčil, když na sobě měla jen titěrné tílko, které až povážlivě podtrhovalo její mocně vyvinutý hrudník, a zahleděl se na pěknou manikúru. Jejím krvavě rudým nehtíkům se nedalo nic vytknout a když mu povzbudivě stiskla rameno, nedokázal odporovat. Zvedl oči zpět k její tváři, na které měla precizně nanesenou vrstvu výrazného make-upu a oči mandlovitého tvaru s hnědými panenkami měla zvýrazněné tlustou černou linkou.

,,Tady je vítán každý z nás, kdo nemá kam jít," nepřerušovala oční kontakt, který navázali a o něco tiším hlasem dodala slova, které doufala, že on chce slyšet. ,,Nemusíš být sám. A můžeš se na nás obrátit, kdykoliv budeš mít jakýkoliv problém. Jakýkoliv."

Bjørn na ni hodnou chvíli jen hleděl a nevěděl, jak na její vřelá, avšak opatrná slova reagovat. Netušil o jakých problémech to Terry mluví. Avšak dostalo se mu lepšího přijetí, než v jaké mohl doufat. Celá situace pro něj byla velmi zvláštní, protože byl zvyklý trávit čas hlavně s lidmi ve svém věku. A především sportovci, které pojily jiné priority než bandu stárnoucích motorkářů se zálibou v rockové muzice.

Odlepil jazyk od patra, aby konečně něco smysluplného odpověděl, ale než se mu podařilo vydat jen hlásku, Terry ho znovu předstihla.

,,Nemusíš nic říkat. To je v pohodě."

Uhnul pohledem a hlouběji se nadechl, aby si mohl trochu odkašlat.

,,Nevím teda, co by na tvůj návrh říkal Chris. Nezdá se, že by si mě zrovna oblíbil."

Tmavovláska se zachichotala. ,,On jenom vypadá jako velkej bručoun. Měl bys ho vidět na jaře, když má sennou rýmu. Ze siláka je pak najednou velký unudlaný medvídě."

Bjørnovi se pomalu roztáhla ústa do širokého úsměvu, ale nechtěl se rozesmát nahlas. Přišlo mu obzvlášť výživné, jak Terry o svém partnerovi mluvila.

,,Jak se říká. Tvrdá slupka a měkké jádro."

Chvíli si ještě vyměňovali úsměvy s pobavenými jikrami v očích, než Bjørn konečně kývl.

,,Tak fajn. Zůstanu. Když na tom trváš."

,,Trváme," ozvalo se od dveří nečekaně.

Oba se otočili tím směrem a zahleděli se na Gunnyho, který si právě složil mohutné paže na hrudi.

,,Vidíš. Gunny má stejnej názor," poklepala naposled Bjørna po rameni Terry a chystala se odejít.

,,Můžeme ti s něčím pomoct?" zeptal se automaticky basák s blond rozcuchem.

,,Jako obvykle," odvětila Terry s úsměvem. ,,Však víš. Přijďte nahoru."

Nenásledovali jí hned. Zůstali ještě ve spodní části domu, ve zkušebně. Gunnar z garáže přinesl basu a společně do ní sklízeli lahve od piva, kterých se předchozího večera nashromáždilo nadmíru.

,,Proč jsi včera byl ke mně takovej milej?" zeptal se s přivřenýma očima Bjørn, jak se snažil potlačit svůj úporný tlak v hrudi, pocit, který mu radil, aby nepátral po detailech a nechal to prostě plavat. Zároveň však tápal po důvodu, když si vzpomněl na Gunnarovo otcovské chování, když ho bránil před kamarády z kapely. Místo odpovědi se mu dostalo jen ledabylého pokrčení rameny.

,,Myslim, že jsem si vícekrát zasloužil, aby mi někdo z nich dal do huby."

,,Jo," ušklíbl se souhlasně Gunnar, ,,asi... se mi tě zželelo."

,,Co to je za sentimenální kec?" zaksichtil se naoko odpudivě mladík. Ve skutečnosti však byl překvapený a nechápal souvislost.

,,No jo, protože jsem dřív byl stejnej debil jako ty."

Bjørna několikrát zaskočeně zamrkal a počkal, až se mu Gunny podívá do tváře.

,,Chceš říct, že jsi často dostával do držky za podobný chování?"

,,Jo," přikývl s náznakem úsměvu baskytarista, ,,dá se to tak říct."

U oběda pak vládla poklidnější atmosféra než předchozího večera. Kdekdo z nich zřejmě bojoval s opicí po přemíře alkoholu a tak se bavili s menším halasem. Taky se sešli v nižším počtu, především členové kapely a jejich partnerky, takže nebylo potřeba tolik se překřikovat.

Díky příhodné konstelaci hvězd a taky souhrou náhod se ke stolu vedle Bjørna posadil právě Mlátič, na kterého si z předchozího večera vzpomínal líp než na cokoliv jiného. Bezděčně si jazykem přejel pod horním rtem, aby si připomněl, jak je napuchlý.

Během chvíle se pak bubeník osmělil a pokoušel se k Bjørnově překvapení o přátelskou konverzaci.

,,Na tu kytaru jsi nehrál vůbec špatně. Hraješ dlouho?"

Ušklíbl se nad tou otázkou. Nevěděl co by rychle měl odpovědět a počítat se mu nechtělo, ,,Pár let."

,,Jde ti to."

,,Díky... no, radši bych si zase sednul za bicí."

Mlátič na něj pohlédl s překvapením a pochopil konečně, že si ten chlapec s účesem připomínajícím amerického řidiče kamionu chtěl předchozího večera za bicí sednout, aby si zahrál a ne protože by se neudržel na nohou.

,,Aha? To taky umíš?"

,,Moc ne. Ale baví mě to," pokrčil Bjørn nenuceně rameny.

,,Jednou tě za ně necham sednout," zamručel pak Mlátič a než se Bjørn stihl zaradovat, dodal, ,,když mi nebudeš moc lízt na nervy a budu mít dobrou náladu."

,,Super! Díky. Budu se snažit."

,,To doufam. A co motorka? Je to docela herka, to na čem jezdíš."

Ani na tuhle neurčitou otázku neuměl Bjørn odpovědět a tak pokrčil rameny. ,,Ať je..."

,,Mohl by sis pořídit něco hezčího. S klukama ti poradíme."

Bjørn se rozesmál. ,,To by se mi líbilo, věř mi. Ale to by nejdřív museli juniorům v biatlonu platit větší peníze."

,,Bia- co?" podivil se bubeník.

,,Biatlon. Jsem biatlonista."

Vypadalo to, že Mlátič urputně přemýšlí. ,,Myslíš jako jeden z těch co pobíhá po lese oblečenej v kondomu se zbraní na hřbetě?"

Na vteřinu zavládlo ticho, než všichni kromě Bjørna propukli v hurónský smích.

,,Jo," přikývl Bjørn. ,,Běham po lese navlečenej v kondomu. By ses divil kolika lidem se to líbí."

Bubeník uznale přikývl, ,,tak to máš moje uznání. To chce koule jako bejk se do tohodle navlíct."

🎶🎶🎶

Pro čtenářky se zájmem o hudební zážitek a Tobyho, link zde:)))