Autor: DieStiel

Jak jsem se sjížděl na hopsinkové šťávě

Cítil jsem zlost. Má nejlepší přítelkyně – a taky jediná, co si budem nalhávat – mě právě označila nejen za prasáka, ale také za alkoholika. Vysvětloval jsem jí, že hopsinková šťáva není alkohol, ale v jistých končinách, kde pošťáci jezdí na jednorožcích a každá vražda člověka je vítána a brána jako pomoc od škůdců, se považuje za velmi návykový druh lektvaru.

Aby bylo jasno, nemínil jsem to nijak dál rozvádět. Ona měla svůj názor, já jsem ho musel respektovat. To se vám to nemele, když jste jakýsi otrok, co udělá, co jí na očích vidí, a ona je královna vašeho světa. Doslovně.