Z pohledu Anky

"Kudy?" špitla jsem, když jsem se prodírala trnitým houštím. "Tudy, ale ztiš se," zavrčel na mě tiše Blesk a zmizel v temné mlze. Já se propletla houštím a zamžourala na krajinu před sebe. Bylo to nádherné místo. Můj leví koutek se nadzvedl a vytvořil malí úsměv při pohledu na noční, světluškami osvícenou krajinu. "Pojď," sykl na mě Blesk, který netrpělivě přešlapoval za tou nádherou. Já se klusem vydala za ním ale ani na zlomek vteřiny jsem se nepřestala dívat. "Na tohle se můžeš dívat každou noc, prosím pohni nebo si to rozmyslím," zavrčel Blesk a pomalu se začal plížit k nedaleké jeskyni. Opatrně jsem nakoukla přes velkého psa a málem jsem přestala dýchat. Jeskyně uvnitř svítila a okolí jeskyně byli vysázené květiny. "Nemluv a nezírej moc dlouho," upozornil, narovnal se a ladnou chůzí se vydal k jeskyni. Já opatrně našlapovala po jeho boku a dívala se na úchvatnou jeskyni. "Nádherné," špitla jsem nadšeně ale Blesk mě umlčel. Chvíli jsme tam jen stály dokud z jeskyně nevyšla malá fenka. V tlamičce měla zvláštní list, který jsem často vídala u naší Gammy. "Že by to byla ona?" problesklo mi hlavou a rychle jsem hodila pohled na Bleska. Usmíval se a když ho fena zaznamenala, vrhl se k ní. Oba se vítali a já se cítila trochu trapně. "Ani nevíš, jak ráda tě vidím," štěkla láskyplně fena a strnula při pohledu na mě. "Neboj, to je ta Omega," řekl chlácholivě Blesk a já se jeho hlasu dost divila. Fenka ke mě přistoupila a usmála se na mě "Anky, Omega Bleskovi smečky," pronesla při pohledu na mě. "Bleskovi smečky?" pomyslela jsem si a podívala se na velkého psa. "A ty jsi... zachránkyně," řekla jsem nejistě a fena kývla. "Jsem Artemis, ráda tě poznávám i ve skutečnosti. Blesk o tobě mluvil moc hezky," usmála se na mě a já si pro sebe zopakovala její jméno. "Artemis," zamumlala jsem si pro sebe. "Zůstaneš?" zeptala se mě a já se střídavě podívala na Bleska a na Artemis. Velký pes na mě kývl a tak jsem kývla. Fena zavrtěla ocasem a došla k Bleskovi. Oba si navzájem olízli čumáky a pak spolu zmizeli v nádherné jeskyni. Já se rychle rozběhla za nimi a neustále se dívala na krásné květiny. Do jeskyně jsem zacouvala a proto jsem narazila na nějakého psa. Rychle jsem se otočila a zpozorovala fenu. Obě jsme na sebe udiveně zíraly. Jako první jsem se probrala já "Z-zoe! Já myslela, že jsi mrtvá, Bax byl zničený". "Ráda tě vidím Omego," zasmála se fenka a pokusila se zavrtět svým pahýlem. "Jakto? Proč tě nechali samotnou a navíc, proč tě prohlásily za mrtvou?" divila jsem se a fenka na mě pokyvovala hlavou abych se ztišila "Spadla jsem a sama se prohlásila za mrtvou. Artemis mě našla, ošetřila a nakrmila," vysvětlila. "Jak se tak zdá, Artemis zachraňuje docela často," zamumlala jsem a ohlédla se na zamilovaný pár za mnou. Oba vypadali tak šťastně. "Jak se vůbec daří, Anky?" zeptala se lovkyně a tím mě vytrhla z upřeného pohledu. "Dobře, jen no.... je to čím dál těžší," řekla jsem a Zoe na přikývla.

Ani nevím jak se mi to povedlo, ale dokázala jsem přimět Bleska k přivedení jeho tajemné zachránkyně do smečky. A jako bonus jsem ještě našla "mrtvou" Zoe. Přišlo mi divné, že se tak často někdo prohlásil za mrtvého a to i bez pátrání. Někdy jsem si říkala, že je náš Alfa v tomto neskutečně líný. "Takže, se neboj. Alfa vždy přijme nového člena," dokončil Blesk a Artemis se k němu ještě blíž tiskla. "Neboj, naše smečka je fanj," zasmála se Zoe. "Hlavně pozor na Donu," dodala jsem trochu vážněji. Artemis se na mě vyděšeně podívala "Proč?" zeptala se třesoucím se hlasem. "Dona je do Bleska zamilovaná," začala jsem a Zoe mě okamžitě doplnila "šíleně zamilovaná,". "A myslím si, že je schopna někoho vyzvat na souboj o jeho srdce," řekla jsem a Artemis trochu odstoupila od svého milovaného. "Neboj, Dona ti nic neudělá. O to se postarám," řekl klidně Blesk, ale poslední větu zavrčel. Bylo mi jasné, že Bleskovo nevrlé a zlé já, využije k ochraně své lásky. "A kdybys něco potřebovala, já budu v táboře, takže za mnou můžeš kdykoliv přijít," usmála jsem se ale přišlo mi, že jsem tím fenu nějak neuklidnila. Zbytek cesty do tábora jsme byli zticha.

"Hlavně buď klidná a odpovídej co nejlépe. Kdybys potřebovala pomoc, zahrab tlapkou a já okamžitě přiběhnu," řekl Blesk ke své milé a ta ho láskyplně olízla. "Už běž," povzbudila jsem ji. Fenka se zhluboka nadechla a vydala se k Alfovi, sedícího na stinném místě vedle své Bety. Já seděla vedle Bleska, který se upřeně díval na Artemis, kdyby náhodou vydala signál. "Neboj, bude v pořádku," usmála jsem se ale pes seděl bez hnutí s pohledem upřeným na malou fenku. Věděla jsem, že s tímhle pse už nic neudělám, tak jsem se rozhodla nechat ho samotného. Pomalu jsem se zvedla a vydala se za malou skupinou psů. Bylo to opravdu málo psů. Opatrně jsem si přisedla a když to nikomu nevadilo, lehla jsem si jako ostatní. "Takže to se mnou počítej," zasmála se Sandra a pustila svou dceru ze sevření. "O čem se bavíte?" zeptala jsem se nadšeně, ale opatrně. "Flag by vzal nováčky na lov," zasmála se Elba. "Co tu vůbec děláš, Omego?" zavrčela zle Cleo a já se zamračila. "Ale no tak, má právo tu být stejně jako my," řekla klidně Sandra, ale Delta se na to zvedla a s vrčením odešla. "Nechtěla by jsi se přidat?" zeptal se Hlavní lovec a já se na něj udiveně podívala. "To by bylo možné?" zeptala jsem se nejistě. Flag kývl a já nadšeně zavrtěla ocasem. "Takže, potřebuji Světlou bouři a Bouřku. Snad mi pomohou," zaváhal, ale Sandra mu okamžitě konejšivě olízla ucho. "Proč sebou nevezmeš i Nixe?" zeptala se malá průzkumnice Elba. "A ty bys ho na průzkum vzala?" zasmál se Flag. "Víš, Nix je extra namyšlený pes, který si myslí, že je něco extra," zavrčela Sandra "Říkám ti to z vlastní zkušenosti," dodala a tím průzkumnici přiměla k odchodu. "Mohla by jsi skočit pro vlčice?" poprosil mě pes a já s kývnutím odběhla do doupěte lovců. Vlčice seděli společně s Nixem a něčemu se smáli. Já přistoupila, uctivě kývla na pozdrav a promluvila "Flag mě poslal přivést vlčice," řekla jsem klidně, ale ve skutečnosti si představovala, jak mě obě trhají na kusy. Ani nevím proč. Byli milé. "Takže máme přijít nebo nás za ním odvedeš nebo?" ušklíbl se Nix ale já zavrtěla hlavou "Mám je přivést, ale jen vlčice," řekla jsem a na vlčice dala velký důraz. Nix si uraženě odfrkl ale Světlá mu přitiskla hlavu na krk "Za chvíli budu zpět," zašeptala, ale já to stejně slyšela. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že ti dva k sobě něco cítí. "Tak se brzy uvidíme," pronesla černá vlčice a po mém boku se vydala ven za Hlavním lovcem. Další věc, která mi vrtala hlavou byla ta věc, že se vedení stále nezměnilo. Alfu by mohla přemoct jak Bouřka tak Světlá a to samé s Hlavním lovcem. I když jsem se dlouho chtěla zeptat, měla jsem Alfu až moc v úctě a Hlavního lovce jsem měla ráda, takže mi to takto vyhovovalo, ale přesto. Obě jsou silnější než jakákoliv příšera.