Z pohledu Dony

Převalovala jsem se v pelechu a myšlenky my běhaly pořád dokola. Nedokázala jsem myslet na vše, co se ve smečce dělo a bude dít. Velice se změnila co se do naší smečky začali přidávat psi. Začalo to Alfou a pak ostatní. Nechtěla jsem na to myslet, ale bylo to lepší, než přemýšlet o Bleskovi. Když už jsem se chystala vstát, uviděla jsem bílou srst. Byla to srst naší Delty, Cleo. Zastavila se před naším doupětem a rozhlédla se. Já předstírala spánek. Cleo sebou zacukala a pak se rozběhla ven. Já ji chvíli sledovala a pak se rozběhla za ní. "Co má za lubem?" pomyslela jsem si a běžela za její pachovou stopou. Byla větší a tak mi utekla, ale já ji přesto vystopovala. Cleo jsem sledovala až do lesa, proběhla jsem kolem hlídkařského potůčku a běžela dál. Zastavily jsme se až po nějaké době, ale stopu jsem ztratila. 

Vím, krátké, ale jsou tu svátky.