Z pohledu Světlé bouře

"Pojď," špitla mi do ucha nějaká fena a já unaveně otevřela oči. "Co se děje?" zamžourala jsme a zpozorovala malou šedou fenku. Ta na mě bez odpovědi kývla a já se s lehkým motáním vydala za ní. Vyšla jsem z teplé jeskyně lovců a zatřásla se, když mě ovanul ledový vítr. Fenka se na mě ohlédla a pak se pár skoky vydala ven. Já zatřásla hlavou, zívla si a zamířila si to za fenkou. Zamrkala jsem a viděla Betu. Seděla na kraji tábora a čekala na mě. Já se klusem vydala za ní, ale neustále jsem zívala. "Pohni!" zavrčela na mě a rozběhla se ven z tábora. "Pohni, to si snad dělá legraci?" zamumlala jsem si a rozběhla se za Betou.

Zastavila jsem se až na hranicích našeho loviště. Beta štěkla a v tu chvíli se objevilo několik psů. Dingo, Colin a Zoe. Nechápavě jsem se rozhlédla a psi se na mě buď usmáli nebo jen mrkli. "Budeš velitelkou záchranné skupiny," řekla pevně Beta a já ji udiveně pohlédla do očí. "Co? Velitelka? Záchranné skupiny?" ptala jsem se a zmateně těkala očima po všech přítomných psech. "Klid," začala Beta klidným hlasem "Alfa a já jsme obdrželi zprávu, že mají někoho od nás." Lehce mě zamrazilo: "Už zase se něco děje," pomyslela jsem si. "Máte tam být přesně za dva dny. Dingo ví kde, proto tu je. Dingo bude váš stopař," řekla Beta a obrátila se na ostatní "Přeji hodně štěstí," řekla a zmizela. Zmateně jsem mrkala a Colin se z toho rozesmál. "Je to v pořádku," začal Colin. "Flag, Mia a Sandra se nevrátili z lovecké výpravy a my je cítili zde," dokončila Zoe a já přikývla. "Takže... je půjdeme hledat?" zeptala jsem se váhavě a Dingo kývl. "Máme za úkol je přivézt zpět," řekl Colin, sedl si a začal se zadní tlapou škrábat za uchem. "Kdy vyrazíme?" zeptala se netrpělivě Zoe a podívala se mi do očí. "Hned?" řekla jsem váhavě a ona přikývla. Dingo se okamžitě klusem vydal pryč z našeho území a já s ostatními jsme ho následovali. Bylo to takové děsivé, opustit smečku. "Ani jsem se nerozloučila s Nixem," posmutněla jsem a zadívala se na Dinga. Všichni jsme věděli, že on a Anky budou mít štěňata, ale on tu stejně byl. Pak jsme se zahleděla na Zoe. Byla tlustší, než jindy a já ji podezírala z toho, že taky čeká štěňata. Smečka se s přicházející zimou neskutečně měnila a já jsme nebyla výjimkou. Colin byl snad jediný, který se zatím nechystal založit rodinu, ale já tušila, že to nebude jen prozatím. "Tudy!" zavelel Dingo a rozběhl se do vysokých hor. "Proč jsem si jich nikdy nevšimla?" zasmála se Zoe a já se taky usmála. "Doufám, že je najdeme," řekl přísně Colin a já přikývla. Doufala jsem, že budou v pořádku, ke všemu, když dvě feny, které jsou mezi pohřešovanými, čekaly štěňata. "Lehce děsivé," štěkl Dingo při pohledu na vrcholek hory, který byl zahalen temnou mlhou. Já zavětřila a ucítila něco špatného. "Bude pršet," řekla jsem neklidně a zahleděla se na mraky. Byly tmavé a načechrané a rychle se přibližovaly. "A jaká smečka nás informovala?" zeptala jsem se nejistě. "Nejsem si jistá, je to podle všeho menší smečka, ale prý jsou přátelští," štěkla Zoe. "V to moc nedoufej," odfrkl si Colin a já nervózně zaškubala ušima. "Soustřeďte se na cestu!" zavrčel na nás Dingo a já se omluvně usmála.