Z pohledu Moon

Všichni se začaly rozcházet a já zaznamenala nevěřícně pohled Dony na Alfu. Sama jsem byla proti tomu, že by měla obyčejná hlídkařka rozkazovat místo Alfy, co se stane s nováčky, ale já byla Beta a ona byla Alfova družka. A jestliže Alfa nic neudělala, neměla jsem právo cokoliv říkat. S tichým odfrknutím jsem prošla kolem Ruby, velké namyšlené feny a opatrně seskočila na zem. Rocky byl pryč a já se tak rozhodla, promluvit si s Alfou. Byl sám, naštěstí. Jen seděl a zíral na tábor. "Alfo" začala jsem pomalu, ale on mi nevěnoval pozornost. "Alfo" opakovala jsem a on se na mě konečně podíval. "Ano? Co potřebuješ?" zeptal se a naklonil hlavu. "Víš.. moc si vážím, že jsem mohla být stále Betou, i když máš dvě družky, ale..." na chvíli jsem se odmlčela a on jen zvědavě napnul krk "Nepřijde ti, že se jedna z tvých družek chová až moc jako Alfa". Alfa si odfrkl a zavrčel na mě "To je moje věc". Pak se ke mě otočil zády a já ho slyšela naštvaně funět. "Já jen..." nedořekla jsem, radši jsem mlčela, když jsem ucítila Alfův pohled. Nechtěla jsem si přivodit problém, tak jsem se otočila a vydala se za Hlavním lovcem. Seděl na kraji tábora a něco si šeptal se Zoe. Trochu jsem přidala do klusu a štěkla na pozdrav. Flag se na mě podíval, poměřil si mě pohledem a usoudil, že nemá cenu odpovídat. Zato Zoe se okamžitě zvedla do pozoru a uctivě na mě sklonila hlavu. "Ahoj, chtěla bych s tebou mluvit" poprosila mě Zoe a já si zvědavě sedla. "Poslouchám" řekla jsem a nastražila uši. "Víš, opravdu bude teď přísnější režim?" začala Zoe neklidně a já si všimla, že Flag nastražil uši. "Nevím, Alfa se mnou o těchto věcech nemluví" přiznala jsem a smutně sklonila hlavu. "K čemu tě teda má?" zavrčel Flag a Zoe po něm hodila naštvaný pohled "Dávej si pozor, je to naše Beta" upozornila ho Zoe a Flag si začal něco mumlat. "Má pravdu, k čemu mě Alfa vlastně má. Nic se mnou neřeší a skoro vůbec si nepovídáme o smečce. Místo toho mé úkoly dělají jeho družky. Jsem mu sice vděčná, že můžu být druhý nejvyšší pes ve smečce, ale připadám si... k ničemu" přiznala jsem a Zoe mi na znamení lítosti olízla ucho. "Neboj, jednou se to všechno změní" špitla mi. Já se na ni vděčně podívala a lehce zavrtěla ocasem. "Máš štěstí že jsi Beta, tak si na to nestěžuj" zavrčel Flag a já se na něj zamračil "Ty máš alespoň co dělat. Vedeš lovce". Flag se ušklíbl a se vztyčeným ocasem odklusal pryč. Zoe se za nim dívala a pak se za ním rozběhla. Já tam chvíli seděla a dívala se na ně. Pak jsem se zvedla a otřepala. Byla mi lehce zima, ale já to moc neřešila. Byla jsem unavená, tak jsem se rozhodla se jít prospat. Klusem jsem se vydala do své jeskyně. Cestou jsme narazila na mnoho psů, kteří se tvářily dosti nejistě po našem shromáždění. Já sama jsem byla docela nejistá, jelikož jeden člen zemřel. Byla jsem dosti unavená, protože čekání štěňat bylo dost náročné. Unaveně jsem ulehla do prázdné jeskyně. Ta jeskyně mě lehce děsila, ale brala jsem to tak, že se má štěňata nebudou muset tlačit v doupěti lovců nebo hlídkařů. A že na ně nikdo nebude vrčet, když nebudou spát. S těmito myšlenkami se ta jeskyně nikdy nezdála tak prázdná, jako ve skutečnosti byla, ale já věděla že se jednou zaplní a bude naopak moc malá na nás všechny.