Kapitola 37
Z pohledu Baxe
Nesl jsem v tlamě vyhublou veverku, ze které se mi zbíhaly sliny. "Škoda, byla to šance," zakňučel Flag, který se díval na veverku v mé tlamě. "Ty lálíky..." nebylo mi rozumět, tak jsem musel veverku položit. "Ty králíky jsme nemohli chytit," snažil jsem se uklidnit Hlavního lovce, který se na mě smutně podíval. "Smečka potřebuje jíst... Nova potřebuje...," Flag se na chvíli odmlčel. "Můžeme jít dál," navrhla Zoe, která seděla opodál. "Chytla jsi stopu?" zeptal jsem se s nadějí v očích. "Možná, nejsem si jistá," řekla nejistě Zoe. Já zavětřil a ucítil jelena. "Zkusme to," poprosil jsem Flaga a on si jen smutně povzdechl. Já zavrtěl ocasem a vydal se za Zoe po stopě. Flag zahrabal veverku a hodil na místo kámen. Pak se k nám připojil. "Jak daleko je ten jelen?" zeptal se nejistě Flag a Zoe zavětřila. "Jen pár skoků." Pomalu jsem si protáhl tlapky a začal se s ostatními plížit. Flag se dostal dopředu a plazil se první. "Ehm... Zoe, necítila jsi ještě něco?" zeptal se Flag a náhle zastavil. Já se zastavil též a čekal na odpověď své družky. "Ne, je tam ještě něco?" odpověděla Zoe a nejistě si olízla pysky. Já nakoukl před sebe a strnul. "Je to tu!" vypískl jsem a nenápadně zpozoroval jak se Zoe přestala hýbat. "Co budeme dělat?" zeptal jsem se Flaga. Neodpovídal. Já jsem se zadíval před sebe a sledoval, jak Ta věc trhá velkého jelena. Jeho maso vonělo až ke mně a já měl chuť se přidat. "Sebereme ho?" zeptala se Zoe a Flag švihl ocasem. "Ne, je to moc riskantní. Počkáme a sebereme, co zbyde," dokončil a já přikývl. Zoe mě nesouhlasně švihla ocasem a já ji věnoval pobavený pohled. Ta věc už skoro dojedla, když ji vyrušilo štěkání. Prudce se otočila, zaprskala a zmizela v korunách stromů. Chvíli jsem ji pozoroval, díky sněhu se úplně neschovala. "Jdeme!" zavelel Flag a my tři se rozběhli pro jelena. Já ho popadl za paroží a začal ho táhnout. "Co si myslíte, že děláte?!" zavrčel někdo a srazil mě k zemi. Byl to vcelku velký pes, který byl zcela bez srsti. "Krást nám jídlo, že se nestydíte!" zavrčel a chystal se mě kousnout. Flag ho ovšem srazil k zemi. Pes ale vyskočil na nohy a hlasitě zavyl. Z poza stromu vyšli další tři. První byla černá fena, která vypadala velice přátelsky, narozdíl od druhého psa, který se jen mračil. Třetí pes byl takový... vypadal legračně. "Když odejdete teď, nic se vám nestane," navrhl vážný pes. "Nebo...," začala fena a podívala se na všechny tři psy, "...se můžete k nám přidat. Je zima a psi musí držet spolu," dokončila fena a zahleděla se mi do očí. Zoe hlasitě zavrčela a já udělal krok k ní. "Nemusíš žárlit," špitl jsem jí do ucha. "My už ve smečce jsme," namítl Flag a první pes se napřímil. "A můžeme se přidat?" "To záleží na Alfovi," řekl jsem a popadl paroží. "Tak jdeme," zavelel Flag a klusal jako první. Já táhl jelena hned za ním a Zoe se nenávistně dívala na fenu. Všech sedm nás došlo do tábora. Byl jsem překvapen, jelikož byl skoro bez sněhu. "Omego!" zavyl Flag a Omega rychle přiběhla. Předal jsem ji skoro kostru jelena a Zoe ji dodala veverku. "Kdo jsou oni?" zeptal se mě Rocky, který se na cizince díval. "Zájemci o místo ve smečce," řekl jsem a nechal Flaga, aby je odvedl k Alfovi. "Bolí mě tlapky," postěžovala si Zoe. "Tak pojď za Gammou. Můžeš se podívat na štěně," povzbudil jsem ji. Zoe se usmála a rozběhla se do jeskyní. V naší jeskyni zrovna Omega poučovala Fire, jak má měnit podestýlku. "Jenny" zavolala Zoe na malou léčitelku. Ta hned přiběhla a vypadala dost unaveně. "Copak?" zeptal se zadýchaně a vypadalo to, že na místě usne. "Bolí mě tlapky," řekla Zoe a lehla si na jeden pelíšek. Gamma kývla a pro něco se rozběhla. Já jsem se pomalu přiblížil k Nově. Tvrdě spala, ale její štěně se vrtělo. Lehce jsem se fenečky dotkl čumákem. Yoko pískla. Usmál jsem se na ni. Nova se najednou probudila a zakousla se mi do tlapky. Já zakňučel a padl k zemi. "Už nikdy se ke mně takhle nepřibližuj," zavrčela místo omluvy a naštvaně se na mě dívala. "Má rozhozené nervy," špitla mi Jenny a na tlapku mi položila list pokrytý nějakou kaší. Já si lehl vedle své družky a uraženě jsem si položil hlavu na tlapky. Zoe mi začala čistit kožich a při jejím něžném doteku jsem usnul.
Ano, dlouho nic nebylo a já si to uvědomuju. Doufám, že po této Dlouhé pauze to bude ještě někdo číst😁.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro