Z pohledu Dony

Vzbudila jsem se velkou zimou. Unaveně jsem zvedla hlavu a zkusila vstát. Nemotorně jsem se domotala ven a ztuhla.  Na můj čenich upadla studená vločka a ledový vítr mi  cuchal mojí krátkou srst. "To ne, proč tak brzy?" zakňučela jsem, když jsem uviděla hromadu sněhu. "Zima, co?" zeptal se mě přicházející Colin a já smutně přikývla. "Nečekala jsem to tak brzy," přiznala jsem a Colin se zamyšleně posadil. "S kým chceš dnes na hlídku?" zeptal se a já se usmála "Třeba s tebou." Oba jsme se pobaveně usmáli, ale já úsměv hned ztratila při pohledu na bílou hromadu sněhu." Snad budou lovci úspěšní," pomyslela jsem si a vydala se ven. Mé tlapky se zabořily do studeného sněhu a mnou projela vlna chladu. Naše studená jeskyně byla oproti sněhu příjemně teplá. "Shromáždění!" uslyšela jsem a poznala hlas Bety. Colin přišel ke mně a chytl mě za zátylek. "Hej!" vyštěkla jsem, ale když jsem poznala co dělá, zmlkla jsem. Colin mě pomalu donesl na shromažďovací mýtinu a na jednom místě odhrnul sníh. Pak mě tam položil a já se bezeslov posadila. "Díky," pronesla jsem tiše a Colin si s úsměvem začal odhrnovat sníh ze svého místa. Alfa přišel chvíli po nás a viditelně byl rád, že nemusí jít na lov. Když došel Flag a Nova, Alfa začal: "Dnes tu je první sníh." "Trochu brzy," vyštěkl Fire a Alfa přikývl. "Ano, ale musíme normálně fungovat. Lovci dnes půjdou na druhé loviště, hlídka půjde jako vždy a průzkumníci...," na chvíli se odmlčel, "...budou dnes pomáhat Omeze." Hned jak Alfa domluvil, slyšela jsem protestné šeptání. Nechtělo se mi to poslouchat, tak jsem se vydala na místo shromáždění hlídky. Colin už tam měl odhrnutý sníh, tak jsem se pustila do svého místa. "Nechtěl bych být dnes průzkumník," zasmál se Ringo a Jim ho za to švihl ocasem. "Jsem ráda, že jsi už v pořádku," zašeptala jsem mu, když si vedle mě sedl. Colin se mu do očí nepodíval a radši začal: "Ruby do porodu nesmí chodit na hlídky, to je  příkaz Alfy. Já dnes půjdu na hlídku s Donou. Ringo půjde s Maxem a Jim půjde s Bleskem," řekl Colin a chystal se odejít, Jim ho ale zachytil. "Blesk tu není, večer nebyl v doupěti!". "Co když se mu něco stalo?" pomyslela jsem si. Byl sice zlý, ale já už si s ním prožila dost a nechtěla jsem ho jen tak ztratit. "Tak... tak půjdeš na hlídku s námi," řekl nejistě Colin a Jim přikývl. Všichni tři jsme se vydali na hlídku. Klusala jsem jako poslední, protože jsem dvoum psům nestačila. "Budeme Bleska hledat?" zeptala jsem se a Colin se na mě udiveně podíval. "Ne. Určitě jen trucuje. Blesk takový je, prostě se urazí a na prs dnů zmizí," vysvětlil Jim. "A jako Alfa...," Colinova otázka byla přerušena mnou. "Ano, jako Alfa to dělal, ale Jime já si nemyslím, že je uražený. Já mám strach, že se mu něco stalo." Jim se zastavil a podíval se mi do očí. "Nebudeme ho hledat." "Ale ty tu nevelíš, Colin je výš než ty," zavrčela jsem. Jim se na mě překvapeně podíval. "To, že jsi byl jedním z vůdců neznamená, že můžeš poroučet," dodala jsem. "No tak, velím tu já a já chci abychom šli dál," vmísil se Colin a Jim se vydal napřed. "Ale Bleska budeme hledat," špitl mi do ucha Colin a vydal se za Jimem. Já se usmála a rozběhla se za psy. Sníh nebyl všude, ale přesto byl. Na sněhu nebylo špatné jen to, že na něm byly vidět stopy. Došli jsme až k hlídkařskému potůčku. Jim se napil a oba pokračovali dál, ale beze mě. Já si zamyšleně sedla na břeh a sledovala už lehce zamrzlou vodu. Na tomto místě bylo stop dost, ale žádné mi o poloze Bleska nic neříkaly. "Já tě najdu," řekla jsem při pohledu na svůj odraz ve vodě a rozběhla se za psy.