Z pohledu Moon

Ležela jsem u svého druha na druhé straně tábora. Dívala jsem se hrdě na své, už trochu kulaté, břicho. Rocky mi čistil hlavu a já si užívala té péče. Díky konci boje, byl klid. Sice byla už temná noc, ale já to brala pohodově. Ovšem, ne na dlouho, jelikož nás Alfa svým, trochu dětským, hlasem svolal.  Já si sedla pod skálu směrem ke smečce, jelikož jsem nesměla nahoru. Tam směl jen Alfa a jeho dvě družky. "Bude to jen rychlé info," začala Ruby a já se cítila špatně. "Jsem Beta, měla bych sedět vedle Alfy a hlásit informace," zabručela jsem potichu. "Chtěl jsem vám oznámit, že mé družky čekají štěňata," začal Alfa a všichni začali radostně štěkat. "Ale taky tu máme štěně," pokračoval Alfa a naštvaně se podíval na Hlavního lovce. "Jelikož jsem ani netušil, že jedna naše průzkumnice čeká štěňata, mám pocit že tu nevelím. Takže zavádím oficiálně pravidlo. Každá těhotná fena za mnou musí přijít a oznámit mi svou březost, nebo z toho bude mít ona i její potomci problém," upozornil Alfa a já nervózně polkla. "Nikdo mi to zatím neřekl a já jsem si jist, že tu minimálně dvě feny čekají štěňata," řekl a přejel všechny feny pohledem. "To je vše. Do zítřka se všichni přihlásí, buď mě nebo Betě," dokončil Alfa a seskočil se svými družkami ze skály. "Promiň, že jsem tě neinformoval dřív," řekl a já se na něj usmála. Alfa na mě pokynul hlavou a klusem se vydal do jeskyní. Nervózně jsem přešlápl. "Co budeme dělat?" zeptal se mě přicházející Rocky. "Nevím," řekla jsem a zadívala se mu do očí. "Beto!" uslyšela jsem a uviděla přicházející Sandru. "Chápu, čekáš štěňata," řekla jsem ještě než přišla a Sandra přikývla. "Zítra se uvidí, kdo všechno čeká štěňata," řekl Rocky a já souhlasně přikývla. "Pojď spát," pobídl mě a já ho neochotně následovala. "Budu ale muset zůstat vzhůru," namítla jsem po cestě do doupěte. "To ne, čekáš štěňata. Zůstanu já," usmál se. "Tebe ale Alfa nepověřil," řekla jsem a Rocky se rozběhl pryč. Nevěděla jsem co dělá, ale nechala jsem ho být. Někdy býval až moc tvrdohlavý. Protáhla jsem se do svého doupěte a s těžkostí si lehla. Byla jsem vyčerpaná z boje a nošením štěňat. "Můžeš spát, Alfa mi dovolil to vzít to za tebe," ozvalo se z dálky a já se musela zasmát. "Dostanu cokoliv," řekl když vešel. Lehl si ke mě a zakryl mě svým tělem. "Naše štěňata budou ta nejhezčí," řekl něžným hlasem a usnul. "On na to snad zapomněl," usmála jsme se a olízla mu čelo. Nenápadně jsem se zvedla a přeskočila jeho ocas. Dopadla jsem na zem, ale trochu zavrávorala. "Je to těžší, než jsem si myslela," pomyslela jsem si, když jsem se vydala ven z jeskyně. Došla jsem k doupěti Gammy. Nova ležela u svého štěněte, Sandra byla u Jima a Jenny ošetřovala Anky ocas.  "Moon, hned budu u tebe," zahuhlala Jenny s tlamou plnou bylinek a dál se věnovala spící Omeze. Já jsem k Jenny přišla a lehla si do jednoho z pelechů. "Tak, co tě bolí?" zeptala se Jenny a začala si mě prohlížet. "Nic, jen jsem chtěla být s tebou," odpověděla jsem a mé oči se začaly klížit. "Možná... možná bys mi mohla dát něco, po čem bych zůstala vzhůru," řekla jsem stěží a Jenny se zamyšleně posadila. "Ale to bys neměla." Unaveně jsem zatřásla hlavou a prosebně se na Jenny podívala. "Tak dobře," povzdechla si a přisunula mi divnou bobuli. Já ji rozkousla a znechuceně ji vyplivla. "To mě má udržet vzhůru?" zeptala jsem se a vyplázla jazyk. "Nemá to léčivý účinek, ale je to nechutný. Po tom chvíli zůstaneš vzhůru," zasmála se a já ji ocasem švihla přes packy. "To oznámení bylo celkem špatné. Musím to Alfovi říct," řekla jsem a Jenny se na mě nechápavě podívala. "Jaké?" "Alfa...," nedořekla jsem protože mě přerušila. "Ty jsi tam nebyla?!" tiše jsem špitla. "Ne, nemám čas," vysvětlila Jenny a trochu ji klesla hlava. "Potřebovala bych učence,". Trochu mě to překvapilo. "Neboj, třeba se najde štěně, které bude dobré," řekla jsem, ale sama tomu moc nevěřila. Výběr Gammy byla velká zodpovědnost a učedník by musel být opravdu spolehlivý. "Jo, dle mého počítání máme ve smečce... 6 březích fen," oznámila Jenny a já se na ni zadívala. "Včetně tebe," usmála se a mně se ulevilo. "Stejně je to dost," namítla jsem. "To sice je, ale smečka se rozroste," usmála se Jenny a mně se znovu začaly klížit oči.  "Potřebuju zase tu bobuli," oznámila jsem, ale Jenny mi přisunula nějaká semínka.  "Sněz to," poručila a já poslechla. Tentokrát jsem ale oči zavřela a těsně před usnutím jsem slyšela hlas Jenny. "Tohle je na spánek. Dobrou." Lehce jsem nadzvedla koutky, jako úsměv a pak upadla do hlubokého spánku.

Omlouvám se, že už dlouho nevyšla kapitola, ale mám teď trochu tvůrčí blok.