Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Kapitola 29

Z pohledu Fire

Kousl jsem jednoho psa do tlapky a on se skácel k zemi. Blesk se na něj s vrčením vrhl a zabil ho. "Myslím, že by měli ustoupit, už tu nemají skoro nikoho," zasmál se  Blesk a já se ušklíbl. "Máš pravdu." "Smečko, ústup!" zavyla jedna z fen a cizí smečka se začala stahovat. "Co jsem říkal," zasmál se Blesk.  "Vyhráli jsme!" zavyla Ruby a já společně s ostatními jsme začali radostně štěkat. Po chvíli štěkání a vytí vše utichlo a já se vydal s Bleskem za Alfou. Docela mě bolely tlapky a hodně mě bolela čelist, ale s Bleskem jsme si chtěli jít zalovit. "Alfo!" štěkl Blesk a náš Alfa se s úsměvem otočil. "Copak?" zeptal se a zuřivě vrtěl ocasem. "Chtěli bychom jít na lov," řekl odhodlaně Blesk a já si nemohl nevšimnout nesouhlasný pohled Bety. "Ale... vždyť nejste lovci" zaváhal Alfa a já se ujal slova. "Ano, nejsme, ale smečka je vyčerpaná a my bychom jí chtěli pomoci tím, že nalovíme něco k žrádlu." Alfa se zamyšleně podíval za sebe, na své dvě družky a pak na Betu. Pak si oddechl a přikývl. Já jsem radostně zavrtěl ocasem a rozběhl se pryč. Blesk si mě všiml a rozběhl se za mnou. Společně jsme proběhli táborem a zamířili do lesa. Po chvilce běhu se Blesk zastavil a naštvaně začal tlapkou rýt v zemi. Já jsem prudce zabrzdil a ucítil bolest v tlapkách. "Co je?" zeptal jsem se a snažil se ignorovat bolest. "Proč si Alfovi řekl, že jdeme lovit? Mohl jsi si něco vymyslet, třeba že chceme zkontrolovat, jestli už jsou pryč, ale ty ne... Musíš říct pravdu," zavrčel Blesk a já udělal krok vpřed.  "Neházej to na mě, to ty jsi přece řekl, že chceme jít na lov," zavrčel jsem a zamračil se. "Nemáš mi to jak dokázat," odsekl Blesk a zmizel v křoví. Naštvaně jsem si odfrkl a vydal se na lov sám. Klusal jsem po měkoučké trávě, která byla cítit krví. Došel jsem až k potůčku, kde se hlídkaři zastavovali. Sklonil jsem se, abych se napil, ale jednou tlapkou jsem se opřel o kámen a to byla chyba. Sklouzl jsem. Ležel jsem v potůčku a nedokázal se zvednout. Kdykoliv jsem se o to pokusil, v mých tlapkách projela bolest. Z jedné tekla krev a zbarvovala vodu do ruda. S velkým kňučením jsem se opřel do tří tlapek a zvedl se. Na pravou tlapku jsem nedokázal došlápnout. Musel jsem se dostat z vody, tak jsem na třech nohách dokulhával na břeh. Tam jsem sebou plácl do trávy a začal si olizovat tlapku. Bolelo to a přál jsem si, aby tu byl Blesk. Ten by mě dokázal odnést až do doupěte Gammy. "Zpropadený Blesk, všechno hodil na mě," zavrčel jsem si pro sebe, po chvíli olizování tlapky. V tom jsem uslyšel křupnutí a trochu se lekl. Rozhlédl jsem se kolem sebe a sledoval, jestli někoho neuvidím. Byl jsem tam sám, alespoň jsem v to doufal. Zatřásl jsem hlavou, abych si vyčistil myšlenky. "Jestli se chceš dostat ke smečce, musíš buď teď nebo si počkat zítra na hlídku," řekl jsem si a trochu se tím uklidnil. Hlídka by mě určitě našla, ale Alfa chtěl hlídku poslat až druhý den, aby si smečka odpočinula. "Co když to celou noc nepřežiju?" proběhlo mi hlavou a zděšeně jsem zavřel oči. Pomalu jsem se začal zvedat, ale každým pohybem mě má tlapka stále více bolela, sice už nekrvácela, ale stále jsem měl pocit, že krvácí. Když jsem se po chvíli postavil na tři tlapky, odhodlaně jsem se vydal do tábora. Po pár krocích jsem se ale zastavil a trochu si odpočinul.  "Musíš jít dál" řekl jsem si a znovu udělal pár kroků. Tímto způsobem jsem se dobelhal až na kraj tábora, kde jsem se skácel k zemi. Vyčerpaný jsem upadl do bezvědomí a ještě chvíli předtím, jsem slyšel dusot tlapek a nechápavé štěkání.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro

Tags: #dog#pack