Z pohledu Elby

Běžela jsem lesem hned za Dingem. Cítila jsem se tak volná. Má srst vlála a já nechtěla nic jiného. Proběhli jsme lesem a doběhli k tajnému místu. Znali jsme ho jen my průzkumníci a nalezli jsme ho teprve před pár dny. Rocky stál před malými dvířky,  kterými se později s velkými obtížemi protáhl. Pak šel Dingo, Já a nakonec zadýchaný Fire. Dle mého neměl zrovna velkou výdrž, ale držel se statečně. Prošli jsme malými dvířky a vešli do malé chaty dlouhých pacek. Byla dost stará a dlouho opuštěná, ale ta věc by se dovnitř nedostala. Chyběla mi tu Nova. Dnes s námi nešla, protože má prý bolesti břicha, tak ji Gamma nechala v táboře. Vraceli jsme se a tak jsme tu mohli chvíli zůstat. Rozhlédla jsem se a namířila si to do mé oblíbené místnosti. Bylo jasné, že tu bydleli i psi, protože zde byli tři psí pelechy. Venku byla velká ohrada, ze které byl cítit strach a panika. Dříve tu měli nějaká zvířata. Starý život  mi nechyběl. Být mazlíčkem bylo sice lehčí, ale neměla jsem žádnou svobodu.  "Kdy už půjdeme?" zeptal se netrpělivě Dingo a já nechápavě naklonila hlavu. "Vždyť to tu máš rád" odvětila jsem.  "To jo, ale...," Dingo si nedokázal ani vymyslet výmluvu a radši odešel.  Pousmála jsem se a došla za Rockym. "Dingo už chce jít," zasmála jsem se a Rocky se okamžitě zvedl. "Dobrá," řekl.  Zarazila jsem se. Poslední dobou se oba chovali divně, stejně divně jako má nejlepší kamarádka Nova. Rocky se líně protáhl a já ho následovala ke vchodu. "Co? To už jdeme?" zaprotestoval Fire a já se musela zasmát. "Ano," odsekl Rocky a já nepochopila, proč se tak naštval. Celkem už jsem se do tábora těšila, protože jsem si chtěla pokecat s Novou.  Protáhla jsem se jako třetí, protože mě Dingo předběhl. Hned jak vyšel i naštvaný Fire, rozběhli jsem se do tábora. Zajímalo mě, proč se  všichni chovají tak divně. Z myšlenek mě vytrhl funící Fire, který se mě snažil předběhnout. Věnovala jsem mu škodolibý pohled a on mně. Trochu jsem zpomalila a běžela vedle něj. "Co budeš dělat?" zeptala jsem se ho, abych přehlušila to funění. "Jako vždy, budu s Bleskem," odpověděl a já se pousmála. "Neznají se tak dlouho a už jsou nejlepší přátele," pomyslela jsem si.  Po chvíli jsme doběhli až na kraj tábora a všichni jsme se prudce zastavili. Hned, jak jsme se objevili, přiřítila se k nám Anky. Zuřivě vrtěla ocasem a Dingo jí olizoval čumák. K Rockymu zase přišla Moon a něco mu pošeptala, oba se pak někam odklidili. Dingo s Anky spolu někam šli a mně to bylo v celku jedno.  "Tak už jsme tu jen my," řekla jsem při pohledu na Dinga a Anky. "Jen ty!" zasmál se Fire a rozběhl se za ležícím Bleskem.  "Tak už jsem tu jen já," pomyslela jsem si smutně a vydala se do jeskyně. Se svěšenou hlavou jsem se pomalu blížila k jeskyním. Prošla jsem až do svého pelíšku a smutně si tam lehla. Dívala jsem se na vchod a nudila se. "Kéž by tu tak někdo byl," posmutněla jsem. V tu chvíli jsem viděla proběhnout dva psy. První byl Flag a druhý..... To byla Nova. Chtěla jsem se za nimi rozběhnout, ale něco mě zastavilo. Slyšela jsem ji, jak se směje a jak jí Flag něco říká. "Snad není zamilovaná," blesklo mi hlavou a zděšeně jsem začala švihat ocasem. Zamyšleně jsem se podívala na své tlapky a pak jsem někoho  ucítila. Podívala jsem se vzhůru a viděla usmívající Cleo. Kývla jsem na pozdrav a ona si vedle mě lehla. "Děje se něco?" zeptala se mě při pohledu na můj smutný výraz.  "Jo, Nova už..., už se se mnou nechce bavit," zavzlykala jsem. "To se mi nezdá, vždyť jste nejlepší kamarádky," namítla. "A proč si to vlastně myslíš?" "Viděla jsem ji. Má druha," namítla jsem. "Asi," zašeptala jsem nejistě.  "To ale neznamená, že už se nechce kamarádit. Jen bude na tebe mít míň času. Třeba si jednou taky někoho najdeš," šťouchla do mě povzbudivě a já se usmála. "A co ty? Máš někoho?" zeptala jsem se už normálním tónem.  "Kdysi jsem byla zamilovaná, ale můj vysněný si našel někoho jiného," řekla smutně Cleo a já jí věnovala chápavý pohled. "Ale už s tím nic nenadělám,"  pokračovala Cleo a snažila se vypadat, že je vše v pořádku. "Já se nikdy nezamiluju, láska je zlá věc," pronesla jsem a viditelně jsem ji zaskočila.  "Není, jen je komplikovaná," řekla smutně Cleo a odešla.

Tak slíbená a zároveň omluvná kapitola je tu. Rovnou bych vám chtěla poděkovat za 100 hlasování. Je to neskutečné, moc vám děkuju.