Z pohledu Flaga

Pomalu svítalo a já stále myslel jen na jednu fenku. Sice jejich jeskyně nebyla tak daleko, ale já ji neviděl a to bylo pro mě strašné. Jak jsem se tak díval na vchod do jeskyně, viděl jsem projít Moon. Rychle jsem zavřel oči, aby to vypadalo, že spím. Cítil jsem její chladný pohled. Bál jsem se trestu z minulého dne. Po chvíli jsem pomalu otevřel jedno oko, a když jsem zjistil, že už tam není, vstal jsem. Moon už byla pryč, tak jsem se rozhodl jít ven. Protáhl jsem se kolem spících hlídkařů a vyšel na vzduch. Zhluboka jsem se  nadechl ranního vzduchu. Pomalu jsem se vydal na shromažďovací mýtinu. Těsně pod skálou Alfy jsem se natáhl a sledoval východ slunce. Byla to krása, chtěl jsem to prožívat s Novou, ale s tou nás nějakou dobu nesměli vidět. Měli jsme v plánu oznámit náš vztah, až budeme čekat štěňata. "Co tu děláš?" zeptal se mě Bax a já se ho lekl.  "Trochu dřív jsem vstal," řekl jsem. Bax se rošťácky usmál a lehl si vedle mě. "Copak v této smečce nemůže být nikdo o samotě?" pomyslel jsem si. "S kým budu dnes na lovu?" zeptal se mě po chvíli a já se zasmál. "S kým bys chtěl?". "Se Zoe," odpověděl. Já se na něj s úsměvem podíval, v domnění, že to byl vtip, ale jeho obličej byl zcela vážný. "Tobě se líbí?". "Ano," odpověděl vážně a já se zahleděl do lesa. "Tobě se snad nikdo nelíbí?" zeptal se mě nechápavě Bax. "Kdybys tak věděl, že jsem zamilovaný, ale nesmím to nikomu říct," proběhlo mi hlavou. Smutně jsem svěsil hlavu. Bax začal kývat hlavou a pak se zahleděl na nebe. "Láska je komplikovaná," pronesl a já s ním souhlasil. "Kolik párů je podle tebe teď ve smečce?" zeptal se a mě ta otázka dost zarazila. "Nevím, asi tři," řekl jsem. Bax pokýval hlavou. "Jestli chceš, můžu tě dnes se Zoe vzít se mnou na lov a pak vás nechám chvíli o samotě," navrhl jsem. "Vážně? To bys udělal?" zeptal se nadšeně a zuřivě vrtěl ocasem. S úsměvem jsem přikývl. "Díky, díky moc!" usmál se Bax a rozběhl se zpět do jeskyní. Já jsem tam ještě chvíli ležel a pak jsem se taky vydal do jeskyní.  Hlídka už byla vzhůru a dělala, že hlídá celou noc. Došel jsem do doupěte lovců a s radostí zjistil, že už se lovci probudili.  "Skupino, už jsem si rozhodl dnešní lov," oznámil jsem. "Já, Zoe a Bax půjdeme jako jedna skupina. Bouřka a Světlá bouře budou, jako vždy, spolu a Sandra, Nix a Mia budou třetí skupina. Tu povede Nix," oznámil jsem a uviděl Sandřin protestní pohled. Nix měl naopak  šťastný pohled a se Světlou si něco šeptal. "Tak pojďte, jdeme na shromáždění," řekl jsem a vydal se na shromažďovací mýtinu. Sedl jsem si na nejhezčí místo pro vůdce. Na tomto místě vždy seděl Rocky, protože tu byl vždy první. Když jsem ho viděl přicházet, zahlédl jsem jeho překvapený výraz. Já se pobaveně ušklíbl a Rocky si sedl vedle mě. Trochu jsem do něj strčil a pak si všiml Novy. Byla tak nádherná.  "Smečko, dnes už by jste měli mít rozdělené skupiny," začala Mia a já se usmál. "Jestli ne, tak musíte co nejdříve vytvořit skupiny, každým dnem je to tu nebezpečnější a hlavně lovci to mají těžší," řekla Ruby.  "Rozejděte se!" zavelel Alfa.  Ani už jsem lovce neshromažďoval a hned jsem klusal k lesu. Po mém boku klusala Zoe a později se připojil i Bax. Společně jsme vystopovali stádo jelenů. Já šel zleva, Bax byl uprostřed a Zoe byla napravo. Čekali na můj signál. Já jsem ho dal a společně jsme vystartovali.  Zoe a Bax mířili na jednu a já na druhou stranu. Jeleni si nás ale všimli a jeden šel proti mně.  "A je po mně," pomyslel jsem si, když se proti mně jelen rozběhl s parohy skoro u země. Zoe a Bax si toho všimli a rozběhli se za mnou a zaútočili na jelena zezadu. "Mám příležitost," pomyslel jsem si, když se jelen otočil. Zakousl jsem se mu do krku. Netrvalo dlouho a jelen se skácel k zemi. "Díky," řekl jsem zadýchaně a oba na mě kývli. "Trochu slabý úlovek, na tu šanci," pomyslel jsem si při pohledu na jelena, ale nahlas to neřekl. Popadl jsem jelena za parohy a táhl ho do tábora.  Když jsem si všiml Baxe a Zoe, zpomalil jsem. "Chceš pomoct?" zeptala se mě starostlivě Zoe a já položil jelena, abych mohl mluvit.  "Ne, jen klidně jděte napřed," zavrtěl jsem hlavou a Zoe přikývla. Ještě než zmizeli v křoví, věnoval mi Bax vděčný pohled. Já jsem chvíli čekal a odpočíval. Zaposlouchal jsem se do zvuků lesa a byl tak uvolněný. "Kéž by to tak zůstalo," proběhlo mi hlavou. Vstal jsem a popadl jelena. Byl velmi těžký, ale já ho utáhl až do tábora. Hned jak jsem se ukázal, převzala jelena Anky, které ho pomohl odtáhnout Max. Přišla mi šťastnější, než jindy, ale každý má někdy dobrý a špatný den. Pomalu jsem se vydal do jeskyní. Došel jsem až k jeskyni průzkumníků. Hned, jak jsem se do ní podíval, uviděl jsem nádhernou fenu. Setkal jsem se s jejím pohledem a viděl, jak se usmála. Nenápadně jsem se rozhlédl a pak na ni kývl. Potichu přišla až ke mě a olízla mi čumák. Šli jsme spolu nenápadně ven. Když jsem jí věnoval jeden pohled, narazil jsem do psa. Naštěstí to byla Cleo. "Promiň," zasmál jsem se a Cleo mi věnovala škádlivý pohled. "Kam jdete?" zeptala se nás a Nova okamžitě zareagovala. "Jen se jdeme projít". Cleo se usmála a pokračovala v cestě. Oddechl jsem si a rozběhl se ven. Vyběhl jsem dřív, ale ona mě hned předběhla a zmizela v lese. Já přidal a zmizel za ní.

Nemám co říct. Vše se znovu opakuje, takže se znovu omlouvám za to zpoždění. Pokud budete chtít, opět nabízím dnes druhou kapitolu, tak napište jestli chcete.