Kapitola 23
Z pohledu Anky
"Smečko!" ozvalo se zrovna ve chvíli, kdy jsem vytahovala králíky. Rozběhla jsem se za voláním, doběhla na shromažďovací mýtinu a sedla si na svoje místo. Líbilo se mi, že jsem měla místo mezi vůdci, stejně jako Cleo a Jenny. "Smečko, dnes jsem vás svolal, jelikož vám musím něco oznámit. Ale ne teď hned. Prosím za chvíli přijďte znovu sem. Omega přinese jídlo a vy si ho sníte, při oznamování. Vy, co víte, že budete mluvit, prosím buďte připraveni," oznámil Alfa. "To bude příjemné," pomyslela jsme si a běžela pro jídlo. Vytáhla jsem zbytek králíků, jednu srnu a pár veverek. Smečka si pomalu začala chodit pro své porce. Když už jsem zbývala jen já a poslední průzkumník, zbývala tam jedna vychrtlá veverka a tlustý králík. Posledním průzkumníkem byl Dingo a když přišel, začala jsem se červent. Dingo se na mě rošťácky usmál a vzal si malou veverku. Nechápavě jsem mu pohlédla do očí a on mi opět věnoval úsměv. Pousmála jsem se také a vzala si králíka. Spolu jsme došli na mýtinu a lehli si kousek od sebe. "Takže, smečko, jak víte, blíží se období zimy a to je problém," začal Alfa a já u toho spokojeně žvýkala králíka. "TA věc je větší a žere více a je možné, že začne útočit i na nás," řekla Ruby a já slyšela znepokojené šeptání. "Ale jsme silní a máme dvě vlčice, které dokážou tu věc zahnat," řekla rychle Mia a ostatní si viditelně oddechli. "Ale stále nám hrozí nebezpečí cizí smečky," pokračoval Alfa. "Každým dnem nám hrozí útok a tak budeme potřebovat každého, kdo je schopen hlídat," řekla Ruby. "Dnešní večerní hlídku si vezme Colin a Max," oznámil Alfa a oba psi přikývli. "Dále už pro vás nemáme nic důležitého, tak dojezte a běžte co nejdříve spát," přikázala Mia. Já ještě chvíli sledovala, jak se Alfa baví s fenami a pak jsem se znovu začala věnovat jídlu. S chutí jsem snědla vypaseného králíka a okousala kosti. Dingo měl veverku snědenou dřív než já, ale stejně vypadal spokojeně. "Nechceš doprovodit do jeskyně?" zeptal se mě dychtivě Dingo. Chtěla jsem, ale někdo na mě zavolal. "Omego, nezapomeň uklidit!" zasmál se Blesk a já si povzdechla. Dingo vypadal zklamaně. "Tak jindy," řekl smutně a odešel. Já otráveně začala sbírat kosti a odnášela jsem je mimo tábor. Pak jsem začala kopat jámu. Všichni už měli být v jeskyních, nastala totiž noc a TA věc začala lovit. Musela jsem být tichá a rychlá. Tu jámu jsem dost odbyla, kosti do ní rychle nahrnula a utíkala jsem zpět. Z lesa se totiž ozývaly hlasité zvuky a já ještě víc přidala. Vběhla jsem do díry ve stromě a zastavila se. "Děje se něco?" zeptal se mě vyděšeně Max a já zavrtěla hlavou. Bývalý Omega byl velký srab, ale byl tím celkem roztomilý. "Někdo na tebe ve tvé jeskyni čeká," řekl Colin a mně se zatajil dech. "Že by to byl Dingo?" pomyslela jsme si a hned jsem si to namířila do jeskyně. Opartně jsem nakoukla dovnitř a skutečně jsem tam uviděla Dinga. V tlamě držel malou bílou květinu a vrtěl ocasem. Pomalu jsem vešla dovnitř a sedla si před Dinga. Dingo přišel blíž a položil přede mě kytku. Pak přišel ještě blíž a usmál se: "Nechtěla by jsi být má družka?" V tu chvíli jsem se cítila jako v ráji. "Na tato slova čekám už nějakou dobu," řekla jsem a vrhla jsem se na Dinga. Srazila jsem ho přátelsky k zemi a pak si lehla vedle něj. Oba jsme se na sebe usmáli a pak jsme si společně lehli do mého pelíšku.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro