Z pohledu Světlé bouře

Seděla jsem vedle Bouřky a dívala se na skálu. Alfa tam ležel a vedle něj ležely dvě větší feny. Pořád se smály a nikoho jiného si nevšímaly. "Myslíš si, že k nám někdo přibude?" zeptala se mě Bouřka a vytrhla mě z myšlenek. "Co.... jo, myslím že jo," řekla jsem se stále se dívala nahoru. Bouřka se usmála a lehla si. "Rada!" ozvalo se za mnou a já se otočila. Stála tam Zoe. Já kývla, vstala jsem a společně jsme doběhly na naše místo. Flag už tam seděl, v čele, jako vždy. Já si sedla na své místo a čekala. Když dorazil i Nix, Flag začal mluvit: "Alfa mi oznámil, že tu máme tři psy, kteří budou muset dostat postavení a jeden z nich se stane naším." "A my si snad máme vybrat?" zasmál se Nix. "Přesně," usmál se Flag a Zoe se Sandrou se rozesmály. Nix svěsil hlavu a potichu zavrčel. Já se na něj podívala a bylo mi ho líto. "Nicméně, jedna z těch jeho fenek k nám bude též patřit, ale to už má Alfa promyšlené," vysvětlil Flag. "Tak, já jsem myslel, že bychom si vzali toho.... Baxe." Slyšela jsem, jak si Sandra a Zoe něco šeptají a pak obě kývly. Flag na ně taky a pak se zadíval na mě a Bouřku. "Já s tím nemám problém," řekla klidně Bouřka a já přikývla. Nixe se ani neptal a rovnou nás rozpustil. Klusala jsem po boku Bouřky do našeho doupěte. Měly jsme se prospat, protože se další den měli určit nováčci a my je budeme muset zaučovat. S Bouřkou jsme došly do pelechů a já si lehla. Všichni lovci už spali, jen já byla vzhůru. Nemohla jsem usnout, pořád jsem myslela na Nixe. Měla jsem takový pocit, že ho ve smečce nikdo nemá rád. Nikdy jsem se ho nezastala a tak jsem se cítila špatně. "Proč nespíš?" zeptala se mě rozespale Bouřka. "Pořád..., no prostě nemůžu usnout," řekla jsem rychle a Bouřka se usmála. Když Bouřka zase usnula, zavřela jsem oči a konečně jsem usnula.

Já vím, dlouho nic nevyšlo, ale nemám nápad (zase). Možná dnes vydám další, ale.... no asi všichni víte.