Běžel jsem, jak jsem jen uměl.
Chtěl jsem se ohlédnout, ale měl jsem strach.
Mísil se ve mně pocit bolesti, únavy a strachu. Za mnou běželo něco, co mě děsilo jen ve snech.
Cítil jsem, jak mi mé packy krvácejí.
"Nezastajuv se!" okřikl jsem sám sebe.
"Psst! Tady, poběž!" ozvalo se potichu z křoví. Ani na chvíli jsem nezaváhal a skočil jsem do křoví. Předemnou se objevila malá hubená fenka.
"Pojď," sykla na mě a rozběhla se pryč.
Neváhal jsem a následoval ji.
Běželi jsme dost dlouho a já už byl zničený. "Prosím, zastav!" zavyl jsem a upadl. "Jsi v pořádku?" zeptala se mě malá fenka a usmála se.  "Vidíš, že ne. Mám to těžší než ty," postěžoval jsem si.  "Tak si tu zůstaň, ale já jdu pryč," řekla fenka.  Otočila se ke mně zády, ale stejně jsem cítil její pohled.
Neochotně jsem si odfrkl a rozběhl se za ní. Běželi jsme opravdu dlouho a já už ani necítil své packy.
"Kam vůbec běžíme?" zeptal jsem se.
"Někam do bezpečí, nebo chceš, aby tě to sežralo?" zasmála se fenka.
"A kdy tam budeme?" zakňučel jsem.
"Jak štěně..." zasmála se fenka a já už mlčel. Za nějakou dobu jsme zpomalili a já byl rád. Fenka prošla křovím a já ji následoval. Prodral jsem se křovím a vyšel na louce. Tam seděli tři psi.
"Jsem zpět a někoho jsem našla," řekla fenka jednomu ze psů.
"Skvělá práce," pochválil ji pes a došel ke mně.  "Já jsem Flag," představil se.

Tak to by byla první Kapitola, časem se budou přidávat i další členové, ale to až později. Doufám že se líbila.