One.
Stála jsem v hloučku lidí a pozorovala rvačku přede mnou. Dva muži ve věku 23 let do sebe mlátili hlava nehlava a pokřikovali na sebe vulgarismy. Podívala jsem se na svou kamarádku, která měla zvětšeně zorničky nejenom alkoholem a trávou, které tady bylo dost, ale hlavně kvůli tomu, že se její 'milý' respektive její oběť, kterou si vyhlídla na dnešní večer rval a byl v tom zřejmě dost dobrej a sexy. Oba dva byli bez trička a na jejich těle se nacházelo nespočet tetování. Občas jsem přemýšlela, že čím dál tím víc se nacházím v horších a v horších částech města, protože místo toho, aby je někdo zastavil, dav skandoval jejich jména a doslova si žádali o pořádnou bitku. Znuděně jsem se podívala na blonďáka, který právě dostal slušný knockout a spadl na zem, opřela jsem se o černého mustanga, který stál opodál a dívala se jak plno děvek/lehce oděných slečen se začalo ochomýtat kolem vítěze, div se před ním nesvlékaly a nezačaly na něho skákat. Protočila jsem nad touhle situací očima a upila ze svého kelímku ve kterém se nacházela vodka s džusem.
,,Sedí se ti na mém autě dobře?" ozve se za mnou hluboký hlas, díky kterému mi přejede mráz po zádech. Pomalu se otočím a tváří v tvář se dívám do obličeje člověku, na kterého bych nejradši zapomněla.
,,Liane." oslovím ho a v rychlosti seskočím z jeho auta a zůstanu stát naproti němu. Sleduju jeho černou koženou bundu a tmavé džíny a bojím se toho, že jakmile se podívám do jeho očí budu okamžitě střízlivá.
,,Lettie." zašeptá a udělá krok dopředu, vytrhne mi kelímek z ruky a odhodí ho pryč. Zamračím se a podívám se do jeho obličeje a v tu chvíli jsem měla pocit jako kdyby do mě udeřil blesk. Sledovala jsem jeho tmavě hnědé oči, nasála jsem studený vzduch do plic a pomalu jsem začala skenovat jeho obličej. Ostrá brada, červené plné rty a lehce křivý nos z těch bitek co už zažil. Věděla jsem, že jsem kousek od toho, aby moje sebevědomí šlo do háje a já bych se na něho s pláčem vrhla. Kousnu se zevnitř do tváře a v hlavě si začnu odříkávat věty, které jsem se naučila už od té doby, co se začalo všechno kazit.
,,To bylo moje pití." zavrčím naštvaně a probodnu ho nenávistným pohledem, který mi šel snadněji než jsem čekala, ale za to v jeho tváři se objevilo pouze pobavení. Jeho dlaně se ocitly na mých tvářích a svůj obličej přiblížil k tomu mému, cítila jsem tu známou vůni aviváže a silné voňavky. Před očima se mi zjevily vzpomínky a když jsem se chtěla odtáhnout jeho stisk zesílil.
,,Je to už dávno, ale bolí to stále co?" zamumlá směrem k mým rtům a já stisknu pevně oči, spodní ret si zkousnu a poté otevřu oči a sleduju ty krásné tmavě hnědé oči.
,,Co chceš?" odpovím, chytnu jeho ruce a odtáhnu je od mých tváří a odstoupím od něho pár kroků. Pár blonďatých pramenů mi spadne do obličeje a já je pohotově zastrčím za ucho.
,,Dredy ti slušely více." poví, když mě zkoumá svým pronikavým pohledem. Pousmála jsem se nad vzpomínkou mých dredů, které už rok nemám. Vlastně od té doby, co Lian odešel z mého života jsem se chtěla zbavit všeho, co mi ho připomínalo. Ráda bych viděla jeho tmavě hnědé vlasy, ale skrývala je černá kšiltovka a šedivá kapuce.
,,Killiane, nemám na tebe náladu. Jsem tady, abych se bavila a ne, abych s tebou řešila hovna. Potom všem jsi poslední člověk, kterého bych nejradši viděla a bavila se s ním, takže čau." řeknu naštvaně a otočím se k němu zády a odcházím do hloučku lidí najít svou kamarádkou a pořádně se opít.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro