Jmenuji se Kasi Maru. Jsem student na Okašitské střední a jsem zabiják ghúlů. Nepotřebuji důvod, ’’mrtví ghúl dobrý ghúl’’. Nebo aspoň jsem nepotřeboval. 

Ten den jsem spěchal domů, dostali jsme spoustu domácích úkolů a já je chtěl mít co nejrychleji z krku. Vzal jsem to tedy zkratkou. Zahl jsem do postranní uličky  a nevšiml si že je to ta špatná. Zahl jsem vlevo, vpravo, poté zase rovně a vlevo, znovu vlevo, vpravo a vyběhl jsem na nádvoří. Náhle jsem se zarazil jak pila o kámen. Předemnou bojovali dva ghúlové. Opatrně jsem si sáhl na záda a. ,,A do prdele já ji nechal doma.’’ Když jsem to řekl tak bojovat přestali a otočily se na mě. ,,A kurva!’’ Vykřikl jsem a rychle se otočil a utíkal co mi nohy stačily.  Podíval jsem se za sebe a ten jeden za mnou běžel. V úzké uličce jsem neměl šanci uhnout jeho chapadlům. Upadl jsem na zem, on vyskočil a už jsem viděl jak na mě padá. Zavřel jsem oči a byl smířený s koncem. Ale nic se nestalo. Otevřel jsem proto oči a podíval se kolem. Ten ghúl ležel na zemi předemnou a ze zad mu koukal osten. Otočil jsem se na druhou stranu ale tam nikdo nebyl. ,,Co to sakra, a proč mě ten druhý neoddělal?’’ Nechápal jsem to, ,,on on mě ušetřil.’’ Po tomto dramatu jsem se zvedl a šel z té proklaté uličky prič. Když jsem došel na ulici tak jsem na proti mě uviděl druhého/hou. Zvednul ukazováček a já věděl že to bylo poprvé a na po sled co mě ušetřil. Otočil jsem se a zamířil domů, něco my říkalo že ho od někud znám ale nemohl jsem si vzpomenout koho. Doma jsem si zul boty a šel se najíst, potom jsem si udělal úkoly a šel spát okolo 11:50.