Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

4. Den před popravou

Kaneki :

,,Tak co se dnes jen může stát'', zeptal jsem se ironicky. Nikdy se tu až na nezdařený pokus o útěk nic nestalo. Položil jsem se tedy na břicho a začali dělat kliky, co jiného by de ti jinak dalo dělat.
Po asi 3. hodinách
,,Ah už mě to nebaví. Kdy nás odsud chtějí pustit''. Náhle se dveře otevřou a já koukám. Nikdo až na mě nemá otevřenou celu. ,,Co se děje že by další experiment ''? Říkal jsem si a kapánek znervózněl. Náhle ke mě předstoupil chlapík od holubice a přinesl si sebou kufřík. ,,To tě ostatní tak nenávidí že tě sem poslali nebo proč tu jsi''? Neodpověděl naopak si více z tisk kufr. ,,No tak pojď '', a zapl jsem kague. Hned jak jsem to udělal stisk tlačítko a .............. ,,ten...těm kaguen je Ayatův kde si ho vzal ?
Vyrobil''. Nebyl to takový moula jak se na první pohled mohlo zdát. ,,Copak ztratil jsi řeč, ghůle'', řekl a vystřelil na mě. Já na poslední se na poslední chvíli vyhnul a rozběhl na něho. Uhl ale napích se na má chapadla. Byl jsem fakt naštvaný a roztrhnul ho na půl. Konečně maso. Rychle jsem k tomu přiskočil a nacpal se jak jsem jen mohl. Náhle jsem do to uvědomil, ,,kde jsou stráže nikde jsem si jich nevšiml a nikde nikdo, co se to tu děje ? No nic mohl bych se pokusit zmizet. Promiň Tokuo'', řekl jsem a vyskočil na první lávku. Jen tak tak jsem se chytil a vytáhl na horu. Byly tam otevřené dveře a rozhodl se jít nima. Asi na 50 schodě jsem potkal dva strážné. Byli na místě tuzí a běžel jsem dál pak jsem uviděl východ. Ani jsem neotálel a vběhl tam. Náhle však. Plesk, bác, bum!! A já ležel na zemi jak pytel rýže a na mě Tokua. ,,Jak, co a kdo ? Tokuo'' ,vyjekl jsem! ,,Co tu děláš? Co by šli jsme tě zachránit a teď pojď''!
Pomohla mi vztát a běžely jsme k druhým dveřím. ,,Jak ses jsem dostala'', vyhrkl jsem ze sebe. Kaya, Enji a Uta udělali rozruch a já nepozorovaně proklouzla za strážema'', řekla když jsme doběhli k východu na povrch. ,,A co ostatní''? Hned co otevřela už tam čekali a hlídali. ,,Díky vám všem že jste tak obětaví nebíd vás nevím jak by to všechno dopadlo''. Pak jsem se u smál a po díval na Tokuu. Ta ke mě přistoupila a políbyla mě.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro