1. vězení
Kaneki:
,,Už je to týden co mě drží v té proklaté věznici.'' Věci se tu mají takhle každý ráno nám do kobek pošlou kus nějakého prasete nebo co. To si jako vážně myslí že budeme jíst takový humus, spokojil bych se i s dva,tři dny starým masem z mrtvoly než tohle. Každý den nás na hodinu pustí ven (myšleno z kobek) ale i přesto jsme všichni pod dozorem aby někoho nenapadlo dělat potíže. Jako kdybychom mohly když trpíme hlady. ,,No aspoň se mám plno času na to abych uklidnil Rize a o vládnul tu druhou polovičku.'' O mě maj CCG největší zájem a posílají mě na různá prověření a experimenty: podle nich jsme pokusné experimenty, zvířata které si mohou cvičit jak chtějí.''
Občas se rozhodnou pár z nás zbavit a donutěj k tomu aby jsme mezi sebou bojovali s tím že si můžem sníst jeho mrtvolu. Samozřejmě že nás nenechají si ani kousnout.
,,Maso, maso potřebuji aspoň trochu jinak umřu.'' Náhle se z repráku ozve: jednooký nástup před celou! ''Dveře se otevřely a já vycházím ven. ,,Postav se před celu a o toč se zády. Právě začíná kontrola cel. Co si asi myslí že tam najdou?Cela jedna pro- věřena pane vše je v pořádku.'' Najednou dveře z cely 2 rozletěly a ven vyběhl můj soused (myšleno ten co bydlí ve vedlejší cele), nechápal jsem jak to dokázal al podařilo se mu pobít ochranku ale snaha byla marná je jich tu moc. Mezi tím co udělal zmatek mě hlad přemohl a já neodolal a utrhl jsem si kousek. Lahoda opravdu neuvěřitelná dobrota. Bohužel pro mě to bylo vše či jsem si vzal poté už přiběhli dozorci a zahnali mě do cely. Až na ten incident s dvojkou se tu nic zvláštního nestalo a byla to dost drsná rutina, voprus.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro